菅田将晖恋上菜菜绪？日媒这样解释二人关系菅田将晖菜菜绪恋情
| Progress | |
|---|---|
 Nákladní lo? Progress MS-12 | |
| Základní údaje | |
| Vyrobce | OKB-1 (RKK Energija) |
| Země p?vodu |  Sovětsky svaz Rusko |
| Provozovatel | Roskosmos |
| Pou?ití | zásobování orbitální stanice |
| Technické specifikace | |
| Typ | nákladní kosmická lo? |
| Nosná raketa | Sojuz 2.1a (aktuální) |
| ?ivotnost | 6 měsíc? (zadokovany k ISS) 14 dní (v samostatném letu) |
| Startovní hmotnost | 7 020–7 250 kg |
| Kapacita nákladu | 2 300–2 600 kg |
| Délka | 7,23 m |
| Pr?měr | 2,72 m |
| Objem | 6,6 m3 (nákladní) |
| Energie | solární panely |
| Oblast p?sobení | nízká obě?ná dráha Země |
| Vyrobní specifikace | |
| Stav | aktivní |
| Související za?ízení | |
| Odvozeno z | Sojuz |
Progress (rus. Прогресс; ?pokrok“) je automatická nákladní kosmická lo? odvozená z pilotované transportní lodě typu Sojuz. Do vesmíru je vyná?ena r?znymi variantami nosnych raket typu Sojuz. Vyrobcem a provozovatelem je NPO Energija (НПО Энергия, nyní RKK Energija im. S. P. Koroljova), Kaliningrad (nyní Koroljov), Moskevská obl., RSFSR (SSSR).
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Kosmické lodi typu Progress o celkové délce 7,23 m, maximálním pr?měru 2,72 m a vzletové hmotnosti od 7 020 do 7 250 kg (v?etně nákladu) tvo?í t?i ?ásti:
- nákladní sekce GO (gruzovoj otsek);
- sekce pro dopravu kapalnych pohonnych látek OKD (otsek komponentov dozapravky);
- p?ístrojová sekce PAO (priborno-agregatnyj otsek).
Hermetizovaná sekce GO ogiválního tvaru o pr?měru 2,2 m, délce 3,15 m v?etně stykovacího za?ízení a s vnit?ním prostorem 6,6 m3 slou?í k ulo?ení kusového nákladu, dopravovaného na kosmickou stanici. V p?ední ?ásti se nachází pr?lez uzav?eny hermetickym poklopem a zakon?eny aktivním stykovacím za?ízením. Na obvodu p?íruby jsou umístěny spojky pro propojení potrubí pro p?e?erpávání paliva a okysli?ovadla, vzduchu pro klimatiza?ní systémy stanice a elektrické konektory.
V nehermetizované sekci OKD tvaru komolého ku?ele o maximálním pr?měru 2,1 m a délce 1 m jsou umístěny dvě nádr?e s palivem, dvě nádr?e s okysli?ovadlem, tlakové láhve s dusíkem a se vzduchem.
Sekce PAO válcového tvaru o maximálním pr?měru 2,72 m a délce 3,1 m nese ve své válcové hermetizované ?ásti o pr?měru 2,1 m a délce 1,1 m ?ídicí, naviga?ní a telekomunika?ní systémy. V p?echodové ?ásti mezi PAO a OKD je umístěno 10 manévrovacích motork?. V zadní ?ásti je umístěn hlavní korek?ní motor o tahu 3,1 kN; dal?í 4 manévrovací motorky a 10 trysek systému orientace spolu s nádr?emi kapalnych pohonnych látek. V?echny motory pracují s hypergolickymi (samovznítitelnymi) kapalnymi pohonnymi látkami (asymetricky dimethylhydrazin a oxid dusi?ity). Na vněj?ím plá?ti PAO je umístěn radiátor termoregula?ního systému.
Celková nosnost nákladní lodi ?iní od 2 300 do 2 600 kg, z ?eho? m??e byt a? 1 500 kg kusového nákladu v hermetizované sekci GO a 1 540 kg pohonnych látek pro stanici a plyn? pro klimatiza?ní systém stanice.
?ivotnost lodi ve spojení se stanicí je 6 měsíc?.
Motor? nákladní lodi se obvykle vyu?ívá té? ke korekcím obě?né dráhy stanice. Pro tyto korekce byvá k dispozici 185–250 kg paliva. Po splnění v?ech úkol? je nákladní lo? naplněna odpadky a věcmi ur?enymi k likvidaci, odpojí se od stanice a je navedena do atmosféry Země nad ji?ními oblastmi Pacifiku, kde sho?í a její zbytky bez nebezpe?í dopadnou na hladinu oceánu.
Varianty lodi
[editovat | editovat zdroj]Kosmická lo? Progress je pr?bě?ně zdokonalována. Vyvinuty byly tyto hlavní varianty:
- Progress (1 a? 42 + let Kosmos 1669) (byvá také ozna?ována jako Progress 7K-TG)
- Progress M (1 a? 67)
- Progress M-SO1, M-MIM2 a M-UM (3 modifikace lodi Progress M, které dopravily na ISS moduly Pirs, Poisk a Pri?al)
- Progress M1 (1 a? 11)
- Progress M..M (1 a? 29)
- Progress MS (dosud poslední modifikace, z velké ?ásti zamě?ená na komunika?ní a naviga?ní systémy – mimo jiné zavedla novy p?ibli?ovací naviga?ní systém KURS a vyu?ití systém? GPS a Glonass)
P?ehled vypu?těnych lodí Progress
[editovat | editovat zdroj]Ke konci roku bylo vypu?těno 171 lodí Progress. Nejstar?í varianta (Progress) byla pou?ívána pro zásobování sovětskych kosmickych stanic Saljut 6 a Saljut 7 a spole?ně s Progressy M té? pro zaji??ování provozu stanice Mir. Od roku 1998 byly postupně varianty Progress M, Progress M1 a Progress M-M vyu?ívány k obsluze Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a v roce 2015 tuto roli p?evzaly lodě varianty Progress MS.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LáLA, Petr; VíTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. S. 391.
Související ?lánky
[editovat | editovat zdroj]- Seznam nepilotovanych let? k ISS
- Automated Transfer Vehicle
- H-II Transfer Vehicle
- Cygnus
- Dragon a Cargo Dragon
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Progress na Wikimedia Commons - Progress na webu MEK-Kosmo