国际汽联世界耐力锦标赛开幕中国车队首次夺冠

百度 技术人才是国家建设发展的生力军，让每一个技术人才既有待遇又有机遇，各得其所，尽展其长，发挥出最大效能，才能真正激活大国工匠“一池春水”。

Referendum (z latinského referendus, které znamená ?věc, o ní? má byt podána zpráva“), někdy té? plebiscit, ?esky také v?elidové hlasování, je rozhodnutí v?ech ob?an? nebo i v?ech obyvatel v otázkách zákonodárnych nebo vykonnych.

Charakteristika

Referendum je jednou z forem p?ímé demokracie. V referendu se v?ak obvykle nehlasuje o osobách, ?ím? se li?í od voleb. V některych p?ípadech mohou autoritá??tí v?dci státu vyu?ívat referenda k legitimizaci své moci (schválení p?evratu, prodlou?ení funk?ního období; k tomu p?istoupili nejnověji nap?. vládci některych zemí St?ední Asie ?i v roce 2014 Vladimir Putin po anexi Krymu).

V mnoha demokratickych státech světa jsou rozhodnutí p?ijatá ve v?elidovém hlasování pro volené reprezentanty a státní správu závazná a právo na referendum je zakotveno v ústavě. P?íkladem je ?vycarsko a Lichten?tejnsko (od roku 1848), ale i (v r?zně vyvinuté podobě) vět?ina stát? USA, ?áste?ně Irsko, v?echny spolkové země Německa (nap?íklad v Bavorsku od roku 1995, v prvním desetiletí 835 referend, 1371 iniciativ) nebo Itálie. Základní otázky jsou pod?ízeny rozhodnutí ob?an? v povinném referendu. Zatímco rozhodnutí v jinych zále?itostech jsou p?edmětem fakultativního referenda, které je vyvoláno závaznou ob?anskou iniciativou. Nap?. referenda o schválení tzv. ústavy EU se v té ?i oné formě konaly v ?adě ?lenskych zemí EU, p?i?em? ob?ané Francie a Nizozemska v létě 2005 návrh odmítli. (Vzdor tomu obě vlády p?istoupily po několika měsících k nové, parlamentární procedu?e, a znění ústavy byla nakonec ratifikováno.)

Typy

Referenda lze rozli?ovat:

• podle závaznosti vysledku na závazné a doporu?ující (konzultativní)
• podle jejich právní nutnosti na obligatorní a fakultativní
• podle území, kde se konají, nap?íklad celostátní, krajská a místní

Situace v ?esku

?lánek 21 Listiny základních práv a svobod ?íká: ?Ob?ané mají právo podílet se na správě ve?ejnych věcí p?ímo nebo svobodnou volbou svych zástupc?.“

Celostátní referendum

?eská ústava referendum p?edpokládá ve svém ?l. 2 odst. 2, ktery zní: ?ústavní zákon m??e stanovit, kdy lid vykonává státní moc p?ímo.“ Z?stává tedy p?ímo na ústavním zákonu, zda zavede referendum obecně, nebo jen pro dany konkrétní p?ípad, pro ktery bude vydán. Do ustavení Senátu v roce 1996 nebyl ?ádny návrh zákona o obecném referendu v Poslanecké sněmovně schválen; po ustavení Senátu byl zákon schválen v Poslanecké sněmovně v roce 2001, a v roce 2005 následně pak zamítnut Senátem. V dubnu 2012 vláda p?edlo?ila Poslanecké sněmovně dal?í z návrh? zákona o celostátním referendu. Po prvním ?tení vydal ústavně právní vybor 26. 4. 2013 usnesení o p?eru?ení jednání. Vláda na svém jednání 26. února 2014 odmítla dal?í poslanecky návrh ústavního zákona o celostátním referendu a p?edlo?ila sněmovně vlastní návrh zákona 28. 7. 2015. V zá?í 2015 byl vládě a následně poslaneckym klub?m p?edstaven alternativní návrh ústavního zákona o celostátním referendu Bc. Patrika Dole?ala na základě ob?anské iniciativy. Dne 26. zá?í 2016 byl ob?ansky návrh zákona p?edlo?en prezidentu ?eské republiky.

Pro referendum o p?istoupení ?eska k Evropské unii byl vydán speciální ad hoc ústavní zákon ?. 515/2002 Sb.

Místní referendum

?esky právní ?ád umo?ňuje po?ádání tzv. místního referenda. Pro platnost místního referenda je na rozdíl od voleb do zastupitelstev stanovena minimální procentuální hranice ú?asti. P?vodní zákon ?. 298/1992 Sb. tuto hranici stanovil na 25 % oprávněnych voli??.

Zákon ?. 22/2004 Sb. (proti kterému hlasoval pouze senátor Jaroslav Kubera) zvy?il ú?ast nutnou pro platnost místního referenda na 50 % oprávněnych voli??. Největ?í obcí, kde se poda?ilo v letech 2004 a? 2007 p?ekro?it tuto hranici, byla Velká Bíte? s necelymi 4 000 voli?i. Nap?. v místním referendu o poloze hlavního nádra?í v Brně, konaném v roce 2004 a iniciovaném sdru?ení Nádra?í v centru, p?i?lo k urnám 25 % oprávněnych voli??, tak?e podle tehdej?í úpravy bylo neplatné, a to p?esto?e se rozhodovalo o největ?ím projektu v historii města (celková vy?e investic cca 30 miliard K?). Od p?ijetí novely zákona ?. 169/2008 Sb. je hranice platnosti stanovena na 35 % ú?asti v?ech oprávněnych voli??. Rozhodnutí p?ijaté v referendu je závazné, pokud pro něj hlasovala vět?ina hlasujících a nejméně 25 % v?ech oprávněnych voli??, tedy i těch, kte?í nevolili. P?i ú?asti 35 % je rozhodnutí závazné, pokud pro něj hlasuje 71,43 % zú?astněnych. Největ?í obcí, kde se od té doby poda?ilo platné místní referendum uspo?ádat, byla v roce 2013 Plzeň.

P?i neexistenci zákonné úpravy v?eobecného referenda se patrně stane dosud největ?ím referendem v ?R opakované referendum o poloze nádra?í v Brně vyvolané iniciativou ob?an?. Referendum bude konáno spolu s volbami do krajskych zastupitelstev a do 1/3 senátu ve dnech 7. a 8. ?íjna 2016 od 14.00 první den. O?ekává se ?e po?et ú?astník? se m??e pohybovat ?ádově okolo 100 tisíc voli??. Jde o místní referendum s nep?ímymi dopady do státní správy a rozhodovacích proces? úst?edních orgán?. Charakterem zkoumaného p?edmětu p?ekra?uje rámec pouhého místního problému. Otázka polohy hlavního nádra?í v Brně a zp?sobu jeho opravy se promítá do budoucí koncepce dvou vyznamnych evropskych ?elezni?ních koridor?: TEN-T 22 a 23. Inicia?ní proces pro?el v?emi stupni soudního p?ezkumu.

Krajské referendum

Od roku 2011 lze na základě zákona ?. 118/2010 Sb., o krajském referendu, uspo?ádat referendum i na krajské úrovni, a to o v?ech věcech, které pat?í do samostatné p?sobnosti kraje. Vyjimkou je nap?. rozpo?et kraje, obecně závazná vyhlá?ka kraje, z?ízení ?i zru?ení krajskych orgán? nebo volba ?i odvolání hejtmana kraje, jeho náměstk? a dal?ích jmenovanych ?i volenych ?len? krajskych orgán?. Stejně tak nelze konat referendum tehdy, pokud by polo?ená otázka byla v rozporu s právními p?edpisy nebo jestli?e by rozhodnutí v referendu mohlo byt v rozporu s právními p?edpisy. U? platně uskute?něné referendum nelze po dobu dvou let opakovat.

O konání krajského referenda rozhoduje zastupitelstvo kraje, p?i?em? návrh m??e kromě zastupitel? podat ka?dy, koho podpo?í alespoň 6 % osob, které v daném referendu mohou hlasovat. Aby bylo platné, zú?astnit se ho musí alespoň 35 % obyvatel a rozhodnutí je pak pro zastupitelstvo kraje a orgány kraje závazné tehdy, jestli?e se pro něj vysloví nadpolovi?ní vět?ina hlasujících a alespoň 25 % obyvatel.

St?edo?esky kandidát na hejtmana David Rath v ?íjnu 2008 sliboval, ?e navrhne doporu?ující ?i orienta?ní krajské referendum o umístění nebo neumístění amerického radaru v Brdech.

Ji?í Paroubek v roce 2010 navrhoval vyhlásit v ústeckém kraji referendum o prolomení limit? tě?by hnědého uhlí. Proti Paroubkovu návrhu na referendum se vyslovila strana TOP 09, která ve svém tiskovém prohlá?ení oponovala, ?e o věcech, které mají dopad na ?ivot v?ech ob?an? země a celého hospodá?ství, nap?íklad energetické politice a energetické bezpe?nosti, se musí rozhodovat na celorepublikové úrovni, a dot?ené obce v této věci musí mít právo veta. V ?íjnu 2014 ocenil, ?e s touto my?lenkou p?i?el prezident Milo? Zeman, a p?ipomenul, ?e sám toté? navrhoval ji? v roce 2009. Starosta Litvínova Milan ??oví?ek v ?ervenci 2014 návrh ministra Jana Mládka na uspo?ádání krajského referenda odmítl s tím, ?e obyvatelé druhého konce kraje by neměli rozhodovat o existenci města Horní Ji?etín ani o tom, ?e litvínov?tí obyvatelé budou ?ít na hraně ob?ího velkolomu. V únoru 2015 krajské referendum odmítl i starosta Mostu Jan Paparega, a?koliv ten byl ?áste?nému prolomení limit? nakloněn.

O krajské referendum se pokusili aktivisté v ústeckém kraji, kte?í v zá?í 2013 za?ali sbírat podpisy na podporu referenda s názvem ?Platit musí viníci“ ?i ?Viníci, zapla?te euro?kody“. Zmocněncem p?ípravného vyboru a iniciátorem byl Leo Steiner, za iniciátory se vyjad?oval té? Martin Kameník ze sdru?ení O?ivení. Referendum mělo byt reakcí na to, ?e krajské zastupitelstvo opakovaně zamítlo návrhy jednat o ?kodách zp?sobenych poru?ováním podmínek p?i ?erpání dotací z eurofond?. Snaze o referendum p?edcházela ji? petice s 1400 podpisy. Za?átkem b?ezna 2014 organizáto?i oznámili, ?e z pot?ebnych 40 tisíc podpis? na podporu referenda ji? nasbírali zhruba 8200 a ?e chtějí sbírání podpis? urychlit, aby to do léta stihli, a spustit plakátovou a internetovou kampaň. Poté u? o iniciativě nebylo sly?et a webová prezentace k referendu z internetu zmizela.

Paradox obrácení ú?inku men?inového hlasu

Jak bylo zmíněno vy?e, rozhodnutí p?ijaté v místním nebo krajském referendu je závazné, jsou-li splněny v?echny tyto podmínky:

1. Hlasovala pro něj vět?ina zú?astněnych voli??
2. Hlasovalo pro něj alespoň 25 % v?ech oprávněnych voli??
3. Hlasování se zú?astnilo alespoň 35 % v?ech oprávněnych voli??

P?edstavme si nyní p?ípad, kdy se referenda zú?astní pouze 25 % oprávněnych voli?? a v?ichni hlasují ?ANO“. T?etí podmínka není splněna, a proto z referenda závazné rozhodnutí nevzejde. P?ijde-li v?ak dal?ích 10 % oprávněnych voli??, kte?í v?ichni hlasují ?NE“, dosáhne ú?ast po?adované hranice 35 % a vysledkem referenda je závazné rozhodnutí ?ANO“. Odevzdané hlasy ?NE“ tedy paradoxně vedou k závaznému p?ijetí rozhodnutí ?ANO“.

Referendum ve ?vycarsku

Nejd?le?itěj?í referenda jsou v zemi helvétského k?í?e nazyvána lidovou iniciativou (Volksinitiative), p?i jejím? schvalování voli?i rozhodují o návrhu na změnu ?ásti federální ústavy. ?vyca?i toti? nemohou p?ijít s návrhem na změnu oby?ejného zákona, ale mohou prost?ednictvím referend měnit ústavu země, a to bu? úplně, nebo jen v nějaké její ?ásti. K vyvolání lidové iniciativy pot?ebují ?vyca?i 100 tisíc podpis? sebranych v pr?běhu 18 měsíc?. Návrhem, ktery je podpo?en dostatkem podpis?, se ve ?vycarsku následně zabyvá vláda i parlament a obě instituce hlasují o doporu?ení ob?an?m, jak mají v referendu hlasovat. Referendum by bylo platné, i kdyby p?i?el jeden jediny voli?. Ke schválení návrhu v referendu sta?í nadpolovi?ní vět?ina hlasujících, ale v lidovych iniciativách je pot?eba i schválení v nadpolovi?ní vět?ině kanton? a polokanton?.

Odkazy

Související ?lánky

• Plebiscit
• Hlasování
• Referenda o státním z?ízení

Externí odkazy

• Slovníkové heslo referendum ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu referendum na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Referendum v Ottově slovníku nau?ném ve Wikizdrojích
• Místní referendum na stránkách obcan.ecn.cz
• Místní referendum na stránkách Ministerstva vnitra ?R
• Krajské referendum na stránkách Ministerstva vnitra ?R

Autoritní data	NKC: ph116023 PSH: 8440 BNE: XX526772 BNF: cb13319148r (data) HDS: 010387 LCCN: sh85112202 NARA: 10644303 NDL: 00566374 NLI: 987007529470505171 PLWABN: 9810617855405606

Portály: Politika