《创造101》黄子韬携导师团霸气亮相首录现场

Thajské království ?????????????? Ratcha Anachak Thai
vlajka znak
Hymna ??????????? Thajská hymna
Geografie
百度 今年以来，支队先后出台了《宁波消防支队领导干部党风廉政建设“一岗双责”实施办法》、《全市消防部队2015年党风廉政建设工作意见》和《关于在全市消防部队干部中开展廉政谈话的通知》等，进一步牢树党风廉政制度墙。 Poloha Thajska
Hlavní město	Bangkok
Rozloha	513 120 km2 (50. na světě) z toho 0,4 % vodní plochy
Nejvy??í bod	Doi Inthanon (2 576 m n. m.)
?asové pásmo	+7
Poloha	14° s. ?., 101° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	65 975 198 (22. na světě, 2024)
Hustota zalidnění	132 obyv./km2 (88. na světě)
HDI	▼ 0,798 (vysoky) (76. na světě, 2023)
Jazyk	thaj?tina (ú?. j.), ?ín?tina, malaj?tina, angli?tina a místní jazyky
Národnostní slo?ení	Thajci 97,5%, Barmánci 1,3 %
Nábo?enství	buddhismus 94 %, islám 5 %, k?es?anství 1 %
Státní útvar
Státní z?ízení	unitární parlamentní konstitu?ní monarchie, anokracie
Vznik	1238 (vy?lenění z Khmerské ?í?e)
Král	Ráma X.
P?edseda vlády	Petongtán ?inavatrová
Měna	baht [Bát] (THB)
HDP/obyv. (PPP)	23 401 USD (74. na světě, 2024)
Giniho koeficient	35,1 (2021)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	764 THA TH
MPZ	T
Telefonní p?edvolba	+66
Národní TLD	.th, .???
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky.

Thajsko, plnym názvem Thajské království, je stát v jihovychodní Asii v Indo?íně. Sousedí na severozápadě s Myanmarem, na severovychodě a vychodě s Laosem, na jihovychodě s Kambod?ou, na jihu s Thajskym zálivem a Malajsií a na jihozápadě s Andamanskym mo?em; na jihovychodě má námo?ní hranici také s Vietnamem a na jihozápadě s Indonésií a Indií. Sever a západ země je hornaty, severovychod země je tvo?en náhorní plo?inou, zatímco zbytek území zaujímá ní?inná centrální rovina; na vět?ině území panuje tropické savanové podnebí. Thajsko se dělí na 76 provincií, na plo?e 513 000 km2 ?ije 66 milion? obyvatel. Hlavním a největ?ím městem je Bangkok, mezi dal?í velká města pat?í Nonthaburi a Pak Kret. Drtivá vět?ina obyvatel země jsou Thajci, největ?í men?inou jsou Barmánci. ú?edním jazykem je thaj?tina, drtivá vět?ina obyvatel se hlásí k buddhismu.

Tajové migrovali z jihozápadní ?íny do pevninské jihovychodní Asie od 6. do 11. století. V regionu vládla hinduistická království jako Mon, Khmerská ?í?e a malajské státy, které soupe?ily s thajskymi státy jako byla království Ngoenyang, Sukhothai, Lan Na a Ajutthaja, které spolu rovně? vzájemně soupe?ily. Evropské kontakty za?aly v roce 1511 portugalskou diplomatickou misí do Ajutthaji, která se koncem 15. století stala regionální mocností. Ajutthaja dosáhla svého vrcholu v 18. století, dokud nebyla zni?ena v barmsko-thajské válce. Král Taksin rychle sjednotil rozt?í?těné území a zalo?il krátce trvající království Thonburi (1767–1782), jeho? byl jedinym králem. Po něm nastoupil v roce 1782 Rama I., první panovník sou?asné dynastie ?akrí. Po celou éru západního imperialismu v Asii z?stalo Thajsko jedinym státem v regionu, ktery se vyhnul kolonizaci cizími mocnostmi, a?koli bylo ?asto nuceno k územním obchodním a právním ústupk?m v nerovnoprávnych smlouvách. Thajsky vládní systém byl centralizován a p?eměněn v moderní unitární absolutní monarchii za vlády ?ulalongkorna (Rámy V.) v letech 1868–1910. V první světové válce se Thajsko postavilo na stranu Dohody, co? bylo politické rozhodnutí u?iněné s cílem změnit nerovné smlouvy.

Po nekrvavé revoluci v roce 1932 se Thajsko stalo konstitu?ní monarchií, změnilo sv?j oficiální název ze Siamu na Thajsko a ve druhé světové válce se stalo spojencem Japonska. Koncem 50. let 20. století vojensky p?evrat pod vedením Sarita Thanarata obnovil historicky vlivnou roli monarchie v politice. Během studené války se Thajsko stalo vyznamnym spojencem Spojenych stát? americkych mimo Severoatlantickou alianci a jako ?len SEATO, která byla rozpu?těna v roce 1977, hrálo v regionu protikomunistickou roli. Kromě krátkého období parlamentní demokracie v polovině 70. let a v 90. letech 20. století se v Thajsku pravidelně st?ídala demokracie s vojenskou vládou. Od roku 2000 probíhá v zemi nep?etr?ity politicky konflikt mezi stoupenci a odp?rci dvakrát zvoleného thajského premiéra Tchaksina ?inavatry, ktery vyústil ve dva státní p?evraty (v letech 2006 a 2014), spolu s ustavením sou?asné ústavy, nominálně demokratické vlády po thajskych parlamentních volbách v roce 2019 a rozsáhlymi prodemokratickymi protesty v letech 2020–2021, jejich? sou?ástí byly bezprecedentní po?adavky na reformu monarchie.

Thajsko je nominálně unitární parlamentní konstitu?ní monarchií s králem jako hlavou státu a dvoukomorovym parlamentem; v praxi v?ak strukturální vyhody v ústavě zajistily armádě trvaly vliv na politiku. Má druhou největ?í ekonomiku v jihovychodní Asii a 23. největ?í na světě podle parity kupní síly a podle nominálního HDP je na 26. místě; v indexu lidského rozvoje zaujímá 76. místo. Thajsko je klasifikováno jako nově industrializovaná ekonomika, její? hlavními odvětvími jsou zpracovatelsky pr?mysl, zemědělství a cestovní ruch. Ve světovém dění je st?ední mocností a je zakládajícím ?lenem Sdru?ení národ? jihovychodní Asie, je ?lenem Organizace spojenych národ?, Světové obchodní organizace, skupiny G77, Asijsko-pacifického hospodá?ského spole?enství, Iniciativy Bengálského zálivu pro víceodvětvovou technickou a hospodá?skou spolupráci a partnerskym státem Organizace pro bezpe?nost a spolupráci v Evropě.

Název

Thajsko bylo v minulosti známo pod jménem Siam (????), které bylo oficiálním názvem státu do 11. května 1939 a znovu v letech 1945 a? 1949. Etnonymum Thai (???) v thaj?tině p?vodně znamenalo ?svobodny“ a v p?ekladu lze chápat jako "země svobodnych".

Historie

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Dějiny Thajska.

území Thajska je nep?etr?itě osídleno asi 20 000 let. Nejstar?í d?kazy o pěstování ry?e se datují do roku 2000 p?. n. l. Bronz se objevil v období 1250–1000 p?. n. l. Ban Chiang v severovychodním Thajsku se ?adí mezi nejstar?í známá centra vyroby mědi a bronzu v jihovychodní Asii. Vyroba ?eleza je dolo?ena zhruba k roku 500 p?. n. l. Prvním známym státem, ktery thajské území ovládal, byl na za?átku letopo?tu Funan.

Dváravatí a Lan Na

Dváravatsky reliéf, asi z roku 650

Lan Na na vrcholu územní expanze za krále Tiloka

Na úst?ední rovině se kolem 3. století zformoval stát zvany Dváravatí. Jeho městské státy obyvali p?evá?ně Monové, vyznávající théravádovy buddhismus. Dváravatí bylo pod silnym indickym kulturním vlivem, a tak jistou pozici měl i hinduismus. V 10. století se Dváravatí za?alo dostávat pod vliv Khmerské ?í?e (s centrem v Lobpuri) a nakonec bylo napadeno a uchváceno khmerskym králem Súrjavarmanem II. v první polovině 12. století.

Tajové, o nich? se ?ínské kroniky zmiňují ji? v 6. století p?. n. l., ?ili v é?e Dváravatí na jihu ?íny (v dne?ních provinciích Jün-nan a S’-?chuan). Vytvo?ili zde stát zvany Nan-?ao. V roce 1253 v?ak bylo Nan-?ao vyvráceno Kublajchánem a Tajové zahájili masivní migraci na jih, do oblasti dne?ního Thajska. První tajské migra?ní vlny jsou v?ak je?tě star?í, ji? ve 12. století tvo?ili Tajové vět?inu populace v oblasti centrálních planin, které ovládala Khmerská ?í?e. Tajové se usazovali hlavně kolem Lopburi. Oblasti se pak za?alo ?íkat ?Sijam“ (co? v p?ekladu zna?í zhruba "lidé tmavé pleti"). Název Siam se pak udr?el dlouho, by? sami Tajové ho u?ívali jen z?ídka. Roku 1281 Tajové oblast kolem Lobpuri plně ovládli a roku 1281 vytvo?ili stát zvany Lan Na.

Lan Na znamená v p?ekladu ?země milion? ry?ovych polí“. Otcem zakladatelem ?í?e byl král Mangrai. Nechal postavit i nové hlavní město ?iang Mai (zalo?eno 1296). Za vlády Tiloka, zvaného té? Tilokaraj nebo Tilokarat (vládl 1441–1487) se království ocitlo na vrcholu moci politické i kulturní. Posledním mocnym vládcem ?í?e byl jeho vnuk Paja Kaew, ktery se roku 1507 pokusil dobyt Ajjuthajského království, ov?em neúspě?ně. Po ne??astném pokusu se zapojit do dynastickych boj? v jednom z barmskych stát? v roce 1523, během něj? utrpěl Lan Na zdrcující porá?ku, jeho moc definitivně poklesla. V roce 1545 se stal vazalem Ajjuthajského království.

Suchothajské království

Buddha v chrámu Wat Mahathat v historickém parku Sukhóthaj

Ve 13. století oslabila Khmerská ?í?e i sousední Pugamská ?í?e. Tajové na khmerském území toho vyu?ili a roku 1238 zalo?ili nezávisly stát, Suchothajské království. Prvním králem se stal Si Inthrathit. Hlavním městem byl Sukhothaj. Zpo?átku ?lo o jeden z mnoha men?ích stát? v oblasti, ale za krále Rama Khamhaenga (vládl 1279–1298) zahájil mohutnou územní expanzi, která vedla k ovládnutí tak?ka celého území sou?asného Thajska (pouze vychodní provincie z?staly pod kontrolou Khmer?). Proto je Suchothajská ?í?e velmi d?le?itá pro thajskou identitu a thajsky nacionalismus. Nacionální historiografie 19. století hovo?ila o ?zlatém věku thajskych dějin“ nebo o ?prvním thajském státě“. Na vrcholu své moci Suchothajci ovládali i ?ást Barmy a Laosu. Lan Na na severu byl tradi?ní a dlouhodoby spojenec. Za Ram Khamhaenga se roz?í?il i v Suchothajském království théravádovy buddhismus (díky mnich?m pozvanym ze Srí Lanky) a stal se státním nábo?enstvím. ?í?e se stala jakymsi jeho centrem, z něho? se ?í?il i do jinych oblastí (misie do Lan Na). Král Ram Khamhaeng je té? pova?ován za tv?rce thajského písma (měl ho vytvo?it roku 1283, p?i?em? d?kazem má byt stéla objevená roku 1833, o jejím? stá?í a p?vodu se nicméně odborníci p?ou). Pozval do země rovně? ?ínské hrn?í?e a Suchothajské království se stalo na?as centrem vyroby keramiky v ?ínském stylu (tradice se ov?em neudr?ela). Ram Khamhaeng nechal té? stavět stúpy, typicky s kopulí ve tvaru poupěte lotosu. P?esto?e Ram Khamhaeng vytvo?il v?echny p?edpoklady pro to, aby se Suchothaj stal hegemonem v oblasti, jeho nástupci nedokázali toto o?ekávání naplnit. V roce 1349 za?aly války s Ajutthajskym královstvím, roku 1378 se Suchothajské království stalo jeho vazalem a v roce 1438 s ním zcela splynulo.

Ajutthajské království

Ayutthaya (Siam), cca 1686 CE

Ruiny chrámu Wat Chaiwatthanaram v byvalém hlavním městě Ajutthaja, které bylo roku 1767 zni?eno nájezdníky z Barmy

V roce 1351 byl na úst?ední rovině zalo?en novy stát Ajutthajské království. Během několika desetiletí se ajutthajskym panovník?m poda?ilo vojenskou silou i sňatkovou politikou ovládnout Sukhothaj. Bylo zalo?eno hlavní město Ajutthaja (poté, co centrum Lopburi zdevastovala epidemie ne?tovic). Zakladatelem města i prvním králem byl U Thong. Ji? roku 1378 ovládl Suchothajské království, a tak i cely region. V roce 1431 si Ajutthajsky stát podrobil kdysi mocny Angkor (to vedlo k p?enesení st?ediska kambod?ské státní moci do Phnom Penhu). Vedle Ajutthaje vznikl v polovině 14. století také stát Lan Xang v dne?ním Laosu a severovychodním Thajsku. Na severu nadále existoval stát Lan Na.

Král Naresuan roku 1511 navázal kontakt s Portugalci a u?inil z hlavního města epicentrum obchodu. Mnohé evropské národy (a ov?em i ?íňané, Per?ané ?i Indové) měly v Ajutthaje svou celou ?tvr?, z ní? zprost?edkovávaly obchod s jihovychodní Asií. Moc království byla trnem v oku zejména Barmě a její ambiciózní taunnguské dynastii a následné dynastii Konbaung. Velké barmské nájezdy proběhly v letech 1547–1549 (první barmsko-siamská válka) a 1759–1760 (druhá barmsko-siamská válka). Osudovym se stal rok 1767, kdy Barmánci centrum ?í?e, tehdy ji? milionovou metropoli, dobyli a zcela vyvrátili. Asi 30 000 lidí bylo odvle?eno do zajetí, v?etně královské rodiny.

Za p?l roku sice generál Taksin zorganizoval proti Barmánc?m úspě?nou vzpouru a nechal se korunovat králem, ov?em hlavní město bylo natolik zdevastované, ?e své sídlo p?esunul do Thonburi (dnes sou?ást Bangkoku). Proto je rok 1767 pova?ován za datum konce Ajutthajského království.

Rattanakósinské království

Wat Phra Kaew, architektura doby Rattanakosin

Taksin byl roku 1782 svymi dvo?any prohlá?en za nep?í?etného a zabit. Vlády se ujal vojensky velitel Phra Phutthayotfa Chulalok a nastoupil na tr?n jako?to Ráma I. Nová dynastie Rattanakosin neboli ?akrí (je? sedí na thajském tr?nu dodnes) p?esunula hlavní město na opa?ny b?eh ?eky ?aophraja, do Bangkoku. Pokra?ovala v mocenské expanzi, zahájené u? Taksinem, a vynutila si hegemonii na celém území mezi Barmou a Vietnamem. Koloniální pronikání Británie a Francie do regionu v?ak p?edstavovalo vá?nou hrozbu také pro Siam.

Králové Mongkut (Ráma IV., 1851–1868) a Chulalongkorn (Ráma V., 1868–1910) reagovali vst?ícnou diplomacií, územními ústupky a reformami, které měly jednak zvy?it presti? Siamu v o?ích evropskych mocností, jednak upevnit centralizovanou státní moc na územích, která byla dosud v??i Bangkoku ve volném vazalském poměru. Tak vznikl moderní thajsky stát v nyněj?ích hranicích.

Vajiravudh

Podepsané smlouvy s Evropany, jako byla nap?íklad Bowringova smlouva z roku 1855, byly typickym p?íkladem tzv. nerovnych smluv. Siamc?m v?ak umo?nily se vyhnout p?ímé válce s kolonialisty, na rozdíl od jejich soused? Laosan? a Barmánc?, a také obchodní a ekonomicky rozvoj. Thajsko je jedinym národem jihovychodní Asie, ktery nikdy nebyl kolonizován západní mocností. Av?ak i proto, ?e se Británie a Francie dohodly, ?e bude cosi jako nárazníkovym státem mezi jejich sférami vlivu v oblasti.

Chulalongkorn provedl té? zna?nou centralizaci země. Zru?il otroctví a robotní systém. V roce 1888 z?ídil dvanáct krom?, co? byly ekvivalenty dne?ních ministerstev. Palácová vzpoura v roce 1912 byla neúspě?nym pokusem vojenskych d?stojník? se západním vzděláním svrhnout monarchii. Král Vajiravudh (vládl 1910–1925) jako nástroj boje s podobnymi tendencemi u?il propojení my?lenky thajského národa s tradi?ním monarchismem, ?ím? podnítil moderní nacionalismus. V roce 1917 se Siam zapojil do první světové války na straně Trojdohody. Díky tomu měl d?stojné zastoupení na Pa?í?ské mírové konferenci a poda?ilo se mu vyvázat z ?ady nerovnych smluv.

Konstitu?ní monarchie

Plaek Phibunsongkhram

Za vlády krále Rámy VI. do?lo k nekrvavé revoluci, po ní byla 24. ?ervna 1932 ustavena konstitu?ní monarchie. V roce 1933 do?lo k aristokratickému kontrarevolu?nímu povstání, jeho? cílem bylo znovu nastolit absolutní monarchii, ale neuspělo. Král musel nakonec abdikovat a vláda vybrala nového, Ananda Mahidola. V době 2. světové války podpo?ila vláda Plaeka Phibunsongkhrama Japonsko a napadla francouzskou Indo?ínu. Thajsko díky tomu získalo některá laoská a kambod?ská území. 8. prosince 1941 japonská armáda vpadla do Thajska a plně si ho pod?ídila. Thajsko se stalo sou?ástí tzv. Velké vychodoasijské sféry vzájemné prosperity, ovládané Japonci. Jiní politici ale udr?ovali styky se Spojenci a vytvo?ili odbojovou organizaci Seri Thaj. Po válce se tato frakce, v jejím? ?ele stál Pridi Phanomjong, chopila moci a následovalo období demokrati?těj?í politiky. Dvojice státních p?evrat? v letech 1947 a 1948 p?ivedla k moci opět Plaeka Phibunsongkhrama a Thajsko se zapojilo do studené války na straně USA. Královská thajská armáda pak bojovala na straně Ameri?an? v korejské a vietnamské válce. Sarit Thanarat, ktery se postavil do ?ela vlády po dal?ích dvou p?evratech na konci 50. let, za?al znovu zd?razňovat úlohu monarchie v thajské spole?nosti. 60. léta ale p?inesla také rostoucí modernizaci a westernizaci thajské spole?nosti.

Prem Tinsulanonda (vpravo) a Ronald Reagan

V ?íjnu 1973, po rozsáhlych demonstracích v hlavním městě, někdy zvanych "krevoluce", tehdej?í p?edseda vlády Thanom Kittika?orn uprchl ze země. Král Pchúmipchon Adunjadét jmenoval ú?ednickou vládu (bylo to poprvé od roku 1932, kdy král zasáhl p?ímo do thajské politiky). Po t?ech letech reforem a volenych vlád zvanych někdy ?doba rozkvětu demokracie“ v?ak byl obnoven vojensky re?im. Velkym motivem byl pád Saigonu (vítězství komunist? ve vietnamské válce) a strach z komunistického povstání. Některé ultrapravicové skupiny ozna?ily za komunisty i levicové studenty, co? vyvrcholilo masakrem na Thammasatské univerzitě v ?íjnu 1976, kdy dav za?al studenty lyn?ovat a zabíjet. Ve stejny den do?lo k p?evratu a krajní pravice se chopila moci. Komunisté byli pozatykáni. Dal?í p?evrat v následujícím roce nastolil umírněněj?í vládu, která v roce 1978 komunisty amnestovala.

V letech v letech 1980 a? 1988 vládl Prem Tinsulanonda. Jeho éra je někdy zvána ?polodemokracie“. Vládla armáda, ale limitována volenym parlamentem. Osmdesátá léta byla také érou rostoucích zásah? panovníka do politiky. Král se dokonce pokusil o dva p?evraty (1981 a 1985), ov?em neúspě?ně. Thajsko se prvního demokraticky zvoleného premiéra do?kalo a? v roce 1988. Byl svr?en vojenskym p?evratem roku 1991, ale v roce 1992, během nové vlny demonstrací, byl vojensky re?im donucen odstoupit. Po těchto událostech byla za ú?asti ?iroké ve?ejnosti sepsána nová ústava a parlament ji v roce 1997 p?ijal. Asijská finan?ní krize z toho roku zároveň ukon?ila 40 let nep?etr?itého hospodá?ského r?stu země.

21. století

Protesty hnutí ??ervenych ko?il“ v roce 2010.

Roku 2001 byl ministerskym p?edsedou zvolen telekomunika?ní magnát Tchaksin ?inavatra. Díky vět?ině, kterou jeho strana Thaj rak Thaj (TRT) získala v parlamentu, mohl zahájit program reforem ekonomické i sociální politiky. Po volbách roku 2005 se parlamentní p?evaha TRT je?tě zvy?ila, vyvstala jí v?ak silná opozice v hlavním městě. 19. zá?í 2006 do?lo k vojenskému p?evratu. Vojenskou juntu vedl generál Sonthi Boonyaratkalin, ústava z roku 1997 byla zru?ena. Juntou jmenovaná vláda prosadila 10. srpna 2007 ve ve?ejném referendu novou ústavu.

Jinglak ?inavatrová je první ?enou, která se stala premiérkou v Thajsku.

23. prosince 2007 se konaly nové volby, ve kterych zvítězila strana Pchak pchalang pra?chá?chon (PPP), kterou vedl Samak Sundaravej. V této straně p?sobila ?ada byvalych ?len? TRT, která byla za vojenského re?imu soudně zakázána. PPP zformovala koalici s dal?ími pěti stranami. Lidové sdru?ení pro demokracii, které organizovalo protivládní aktivity p?ed p?evratem, ihned obnovilo svou ?innost. Demonstrace v hlavním městě vyvrcholily v listopadu 2008 obsazením vládních budov a obou mezinárodních leti??. Za této situace vydal ústavní soud rozhodnutí, kterym rozpustil vládnoucí stranu a zakázal některym ?len?m na pět let politickou ?innost. Tím se změnilo slo?ení parlamentu a opozi?ní Demokratická strana byla schopna sestavit novou vládu premiéra Apchisita Ved?ad?ívy v koalici s několika men?ími stranami a s jednou z frakcí byvalé PPP. Stoupenci opozice opakovaně demonstrovali za uspo?ádání novych voleb. Rozsáhlé protesty na ja?e 2010 vedené hnutím Jednotná fronta za demokracii proti diktatu?e armáda potla?ila, p?i?em? bylo 90 demonstrant? zast?eleno a p?es 1900 zraněno.

Po mnohaměsí?ních protivládních protestech provedla thajská armáda 22. května 2014 státní p?evrat a vládu v zemi p?evzala vojenská junta. Zemi vedla vojenská junta vedená generálem Prajutch ?an-O?aem a? do roku 2019. Politi?tí odp?rci a disidenti byli posláni do p?evychovnych tábor?. Armáda silně pronikla do ekonomiky. Junta nechala v referendu schválit novou ústavu, která z?ídila ?vojensky ?ízenou demokracii“. Svobodné volby roku 2019 junta podmínila tím, ?e se v?echny vlády v p?í?tích dvaceti letech pod?ídí jí p?ipravené ?cestovní mapě“. Prajutch ov?em stejně z?stal v ?ele země i po volbách, s podporou strany Palang Pracharath a Senátu najmenovaného juntou. Opozice ?iroce hovo?ila o volebním podvodu. Pokra?ují také ?záhadná mizení“ politickych odp?rc?, jako je nap?íklad demokraticky aktivista Wanchalearm Satsaksit. Jejich únosy probíhají i na území cizích stát?.

Státní symboly

Vlajka

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Thajská vlajka.

Thajská vlajka je tvo?ena listem o poměru stran 2:3 s pěti vodorovnymi pruhy: ?ervenym, bílym, modrym, bílym a ?ervenym v poměru ?í?ek 1:1:2:1:1.

Znak

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Státní znak Thajska.

Thajsky státní znak je emblém tvo?eny mytickym ptákem Garudou, existující v hinduistické a buddhistické mytologii, v nich? je symbolem volnosti a lep?ího rána. Na Garudovi údajně létal b?h Vi?nu.

Hymna

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Thajská hymna.

Thajská hymna je hymnou země od roku 1932. Její sou?asná slova byla p?ijata roku 1939. Slova napsal Luang Saranupraphan, hudbu slo?il Phra Chenduriyang.

Geografie

Thajsko se nachází ve st?ední ?ásti poloostrova Zadní Indie a zasahuje té? na Malajsky poloostrov. Severní ?ást thajského území je hornatá, s nejvy??ím vrcholem Doi Inthanon, ktery mě?í 2 576 m n. m. Směrem k jihu z této oblasti vybíhají dvě horská pásma, vy??í podél hranice s Myanmarem a dále na Malajsky poloostrov, ni??í jako poho?í Phetchabun ve st?ední ?ásti země. Mezi oběma pásmy se nachází úst?ední rovina s dolní ?ástí povodí ?eky ?ao Phraja, hospodá?sky nejrozvinutěj?í oblast Thajska. Zde le?í i hlavní město Bangkok. Na vychod od poho?í Phetchabun se táhne Khoratská plo?ina a? po laoskou hranici, tvo?enou p?evá?ně veletokem Mekong, na jihu je oddělena poho?ím Dangrek od kambod?ského území. V ji?ní ?ásti Thajska, na Malajském poloostrově, se tě?í cín, jeho? je Thajsko vyznamnym vyvozcem.

• 
  Severně od Thajska
• 
  Západní Thajsko
• 
  Ji?ní Thajsko
• 
  Severovychod Thajska

Podnebí

Thajské podnebí je tropické, s vysokymi teplotami i vlhkostí a vlivem monzun?. Duben a květen jsou měsíce s nejvy??ími teplotami v roce, dosahující v pr?měru 35–36 °C. V ?ervnu za?íná jihozápadní monzun, ktery ovlivňuje vychodní Thajsko a západní pob?e?í. P?iná?í de?tnou sezónu p?ibli?ně do konce ?íjna. Zimní, severovychodní, monzun naopak p?iná?í suché po?así.

V ji?ním Thajsku (v?etně Ko Samui a dal?ích ostrov?) p?iná?í srá?ky i zimní monzun, ktery vrcholí od prosince do února. Po?así na Ko Samui doká?e byt velmi de?tivé. I během de??ové sezóny je ob?as podnebí vhodné pro turismus. Po vět?inu období de??? ke srá?kám dochází jen na krátky ?as (hodinu) nebo p?es noc. Velké mno?ství srá?ek zvy?uje vlhkost (pocit prádelny, neschne prádlo, textil má tendenci plesnivět).

V období zimního monzunu, od listopadu do konce února i déle, jsou v kontinentální ?ásti Thajska teploty ni??í a srá?ky minimální.

Na Vánoce roku 2004 po zemět?esení v Indickém oceánu bylo západní pob?e?í Thajska podobně jako okolní státy zasa?eno ni?ivou vlnou tsunami. Nejposti?eněj?ím místem se stalo letovisko Phuket, které je ji? ale obnoveno.

Flóra a fauna

Medvěd malajsky

Zna?ná rozloha země v severoji?ním směru umo?ňuje neobvykle vysoké mno?ství r?znych klimatickych zón, od rovníkovych a? po ty, které se podobají oblastem mírného pásu. ?ást území pokryvají stále zelené tropické de?tné lesy, ve vy??ích polohách je st?ídají opadavé lesy a savany. Vegetaci tvo?í p?edev?ím vlhkomilné a bahenní rostliny rostoucí v mo?álech, tropické de?tné lesy a v horách borovicovy porost. Pob?e?ní vody nabízejí bohatství korálovych útes?. Kácením les? a jejich p?eměnou na hospodá?skou p?du, pop?. vyu?itím v papírenském a d?eva?ském pr?myslu, mizí ?ada druh? rostlin i ?ivo?ich?. Nap?íklad vzácné d?evo teak (teka obrovská) se d?íve mohutně tě?ilo, ale dnes je jeho tě?ba vládou zakázána.

V Thajsku ?ije 282 druh? savc?. Po?et ?ivo?ich? rok od roku klesá. Slon je národním symbolem. Populace divoce ?ijících slon?, v 19. století stotisícová, je v?ak v sou?asnosti odhadována ji? jen na 2000 a? 3000 kus? (2009). Po?et domestikovanych slon? je jen o něco málo vy??í. Ve 20. století se v Thajsku na práci vyu?ívalo 20 000 slon?, po zákazu soukromé tě?by d?eva v roce 1989 tento po?et znatelně klesl. Stavy p?esto stále klesají, hlavně kv?li pytláctví. Pytláci dlouho lovili slony pro slonovinu, nyní stále ?astěji pro maso.

Mezi savce, jejich? po?etní stav klesá, pat?í tygr, levhart, gibon, makak, medvěd malajsky (nejmen?í druh medvěda), medvěd u?aty, kabar pi?movy (drobny jelínek vá?ící 10–15 kg), gaur aj. Ohro?ené jsou i některé druhy pták? (ze 13 druh? zoboro?c?, kte?í tu ?ijí, nap?. zoboro?ec běloprsy, dvojzoboro?ec velky, zoboro?ec ?títnaty) a plaz?, zejména je to ?í?ní ?elva a sladkovodní krokodyl, kte?í ji? témě? vymizeli. Na druhou stranu hadi jsou silně zastoupeni po?tem druh? i jedinc? v?etně velmi jedovatych druh?. Mo?ská fauna je zastoupena ?ivo?ichy marlín modry, letounovité ryby, soltyn barakuda a r?znymi druhy ?ralok?. V Andamanském mo?i i v Thajském zálivu je zna?ny vyskyt korálovych útes? s bohatou faunou.

Ochrana p?írody

Národní park Khao Yai

V Thajsku se nachází 63 národních park? a 32 p?írodních rezervací o celkové rozloze 56 443 km². ?patnym p?íkladem ochrany p?írody je rapidní úbytek lesní plochy. P?ed padesáti lety bylo v Thajsku 70 % území zalesněno, v sou?asnosti (2009) pouhych 26 %. Odlesněné svahy kopc? jsou mj. p?í?inou sesuvu lavin bahna. V Thajsku je roz?í?ené pytláctví a obchod s ohro?enymi druhy zví?at a zví?ecími produkty. Tuto situaci se sna?í stát ?e?it zakládáním národních park? a rezervací. Ty tvo?í p?es polovinu zalesněného území. Nejznáměj?ím a nejstar?ím národním parkem je Khao Yai zalo?eny v roce 1962 (2168 km²). Dal?ím národním parkem je Erawan (550 km²) zalo?eny v roce 1972 v západním Thajsku v poho?í Tenasserim. Le?í v údolí ?eky Kwai Yai a je vyzna?ny nádhernymi vodopády. P?írodní rezervace Hala-Bala o rozloze 433 km² byla zalo?ena v roce 1996. Pokryvá oblast poho?í Titiwangsa a sousedí s rezervací Belum-Temengor v Malajsii. Hala-Bala je chráněny les se dvěma lesními oblastmi: lesem Hala (provincie Yala a Narathiwat) a lesem Bala (provincie Narathiwat). Lesy v rezervaci jsou pova?ovány za nejbohat?í z hlediska druhové rozmanitosti. ?ást rezervace pokryvá Národní park Bang Lang.

Politicky systém

Krematorium krále Rámy IX. v noci

Thajsko je konstitu?ní monarchií. Královská moc je regulovaná ústavou a je také pod?ízena jejím ustanovením. Král zahajuje zasedání parlamentu a jmenuje premiéra a také ?leny kabinetu. Jedná se o podobny systém jako ve Spojeném království, i kdy? v Thajsku má monarchie vět?í vliv. Král má daleko vět?í dozor?í úlohu ve státě a p?edkládá ?adu projekt? na rozvoj země. Někte?í politologové, jako nap?íklad Duncan McCargo, tvrdí, ?e thajsky král má mnohem vět?í moc, ne? mu p?iznává ústava, díky síti sp?ízněnych osob v jednotlivych stranách a v zákulisí politiky. Hovo?í dokonce o ?sí?ové monarchii“. Monarchie má t?i správní ?lánky. Jedná se o Kabinetní (tajnou) radu, ú?ad královského domu a Sekretariát krále. Kabinetní rada vystupuje jako poradce krále a někdy ho i zastupuje, ú?ad královského domu spravuje nemovitosti a administrativu, organizuje ceremonie a Sekretariát vykonává administrativní a sekretá?ské práce. Podle ústavy musí byt král buddhista.

Král a jeho rodina jsou chráněni zákonem o urá?ce majestátu. Trest za ni se pohybuje v rozmezí t?i a? patnáct let vězení. V roce 2017 v?ak vojensky soud za urá?ku majestátu udělil i 35lety trest, a to za vyjád?ení na facebooku. To proto, ?e tresty se s?ítají podle po?tu urá?ek. V roce 2015 byli Thajci souzeni nap?íklad i za urá?ku králova psa nebo za olajkovaní upravené královy fotografie na sociální síti. Junta, je? se chopila moci roku 2014, zákona na ochranu majestátu ?iroce vyu?ívala k potírání opozice a Thajsko mělo v letech 2014-2019 zdaleka největ?í mno?ství osob uvězněnych "za urá?ku krále" ve své historii. Tato praxe pokra?uje i po formální ukon?ení vlády junty.

Král Pchúmipchon Adunjadét, ktery nastoupil na tr?n v roce 1946 a vládl a? do roku 2016, byl nejdéle vládnoucím panovníkem. Od roku 2016 v ?ele země stojí král Mahá Vat?irálongkón.

Sídlo parlamentu

Vykonná moc vlády je pod?ízena premiérovi, ktery je volen parlamentem, jen? se skládá z dolní (360 k?esel) a horní (270 k?esel) sněmovny. ústava z?izuje dvoukomorové Národní shromá?dění, které je slo?eno ze Senátu a Parlamentu. ?lenové dolní komory jsou voleni lidovym hlasováním na 4 roky, ?lenové Senátu jsou jmenováni. Soudní moc je vykonávána ve jménu krále. Soudci jsou voleni a odvoláváni králem. Soudní systém existuje ve t?ech úrovních. Nejni??í jsou soudy první instance, st?ední úroveň plní odvolací soudy a na nejvy??ím stupni stojí Vrchní soud. Soudy první instance se dělí na 20 smír?ích soud? a 85 provin?ních soud?. Existuje také úst?ední soud pro nezletilé. Nejvy??í soud se skládá z prezidenta a 21 soudc?. Armáda se skládá z Královské thajské armády, Královského letectva a Královského námo?nictva a kone?ně z policie.

V Thajsku existují dva nesmi?itelné politické tábory a to takzvané ??luté ko?ile“ mající podporu royalist?, nacionalist? a městské st?ední vrstvy a ??ervené ko?ile“ mající podporu chud?ích lidí z venkova, student? a levicovych aktivist?.

Jedním z typickych rys? thajské politiky jsou p?evraty. Thajsko je zemí se ?tvrtym nejvy??ím po?tem státních p?evrat? na světě, mělo proto také dvacet r?znych ústav. S tím souvisí i vyjime?ná role armády. Ta velmi ?asto zasahuje do politiky a provádí právě zmíněné státní p?evraty. V é?e konstitu?ní monarchie (od 1932) vedli zemi uniformovaní nebo byvalí vojáci zhruba po dvě t?etiny doby její existence.

Administrativní ?lenění

Thajsko je rozděleno na město Bangkok a 76 provincií. V ?ele ka?dé provincie stojí guvernér, jmenovany ministerstvem vnitra, kde?to guvernér Bangkoku je volen ob?any na ?ty?leté funk?ní období. Provincie se dělí na okresy (amphoe), podokresy (king-amphoe), dále na újezdy (tambon) a vesnice (muban), ve vyznamněj?ích sídlech existují paralelně s těmito správními jednotkami municipality (thetsabaan) r?znych úrovní. Hlavní město provincie mívá stejny název jako samotná provincie. Bangkok se dělí na 50 městskych obvod? (khet).

Lidská práva

V květnu 2014 se po ozbrojeném p?evratu dostala k moci vojenská junta. Podle ?lánku v Reflexu z ?ervence 2016 junta ?cenzurovala média, měnila ústavu a zatykala své odp?rce, ob?anské aktivisty i politiky r?znych stran. Ti pak stáli ne p?ed civilními, ale vojenskymi soudy, které je ?asto bez pardonu a velmi rychle posílali do vězení.“

Oficiální ukon?ení vlády junty v roce 2019 v?ak situaci p?íli? nezlep?ilo. Organizace Human Right Watch v roce 2022 stav lidskych práv v Thajsku hodnotila slovy: "Vláda premiéra Prajut ?an-o?a omezuje základní práva, zejména svobodu projevu a shroma??ování, svévolně zatyká demokratické aktivisty a kritiky monarchie, p?ipravila rozpu?tění velké opozi?ní strany a zneu?ívá pandemie covidu-19 k udr?ování vyjime?ného stavu. ú?ady potla?ují protesty proti demokracii, někdy násilně. Vládní agentury i soukromé spole?nosti pronásledují ochránce lidskych práv. T?i miliony migrujících pracovník? ze zahrani?í ?elí systematickému zneu?ívání navzdory vládním slib?m o reformě. Uprchlíci a ?adatelé o azyl ?elí zatykání, dlouhodobému zadr?ování a deportacím." Také podle organizace Freedom House vláda i po roce 2019 "nadále omezuje ob?anská a politická práva a potla?uje opozici". Organizace Reporté?i bez hranic za?adila Thajsko ve svém Indexu svobody tisku z roku 2021 na 137. místo ze 180 zemí světa. Zaznamenány jsou nap?íklad zpráv o deportaci pronásledovanych Ujgur? do domovské ?íny, kdy? v p?edchozích letech byli i po dlouhou dobu dr?eni v deten?ních centrech, bez mo?nosti kontaktu se svymi rodinami. Tento stav se neobe?el bez protest? mezinárodního spole?enství.

Zahrani?ní vztahy

Mike Pompeo s premiérem Prajutem ?an-o?ou

Od 50. let 20. století bylo Thajsko hlavním spojencem Spojenych stát? v oblasti jihovychodní Asie. V roce 1954 utvo?ilo s Ameri?any a jejich západními spojenci organizaci kolektivní bezpe?nosti SEATO. Z oblasti jihovychodní Asie byly ?lenem je?tě Filipíny. Primárním cílem bylo vytvo?it blok k zadr?ení dal?ího komunistického postupu v jihovychodní Asii. To vedlo k zapojení thajské armády jak do korejské, tak vietnamské války. Sídlo organizace SEATO bylo v Bangkoku. V 70. letech v?ak organizací za?aly zmítat spory, nejprve vystoupil Pákistán, pak Francie a roku 1977 byla i formálně zru?ena. Thajské spojenectví s Ameri?any v?ak p?etrvalo a o?ivlo zejména po 11. zá?í 2001. Thajsko poté p?ispělo svymi vojáky k americké invazi do Afghánistánu i Iráku.

Po konci studené války se Thajsko více zamě?ilo na regionální spolupráci v rámci ASEAN. Utvo?ilo si mnohem těsněj?í vazby ne? v minulosti zvlá?tě s Indonésií, Malajsií, Filipínami, Singapurem, Brunejí, Laosem, Myanmarem i Vietnamem. Je?tě o něco ?ir?í platformou je Vychodoasijsky summit, jeho? ustavujícího zasedání se Thajsko aktivně ú?astnilo roku 2005, ?i Asijsko-pacifické hospodá?ské spole?enství, jeho? zasedání Thajsko hostilo roku 2003.

Premiér Tchaksin ?inavatra (2001-2006) bazíroval na tom, ?e Thajsko je regionální velmocí. Zastavil proto p?ijímání jakékoli zahrani?ní pomoci a naopak inicioval r?zné rozvojové projekty v chud?ích sousedních zemích, jako je Laos. Navzdory obavám, zda to Thajsko ekonomicky ustojí, zahájil jednání o zóně volného obchodu s ?ínou, Austrálií, Bahrajnem, Indií i USA. Kdy? se Vychodní Timor odtrhl od Indonésie, p?ispěl vojáky do mírové mise INTERFET (druhym největ?ím po?tem po Austrálii).

V roce 2020 Thajsko uzav?elo dohodu o strategickém partnerství s Austrálií. Spolupráce s Austrálií byla dob?e patrna právě ji? během vychodotimorské mírové mise.

Ji? od 60. let vede Thajsko spor o malé území bezprost?edně sousedící s 900 let starymi ruinami hinduistického chrámu Preah Vihear. Roku 1962 ho Mezinárodní soudní dv?r p?isoudil Kambod?i. Kdy? byl chrám roku 2008 zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO, napětí znovu vzrostlo. V dubnu 2009 vypukly na hranicích vojenské st?ety. Byli zabiti dva kambod??tí a t?i thaj?tí vojáci. Obě armády vinily tu druhou, ?e st?ílela jako první, a pop?ely vstup na území druhé země. I dal?í vyrok haagského tribunálu roku 2013 v?ak byl ve prospěch Kambod?e.

Obyvatelstvo

Nábo?enství v Thajsku
Nábo?enství			Procent
Buddhismus		?	94,50 %
Islám		?	4,29 %
K?es?anství		?	1,17 %
Hinduismus		?	0,03 %
ostatní		?	0,01 %

K roku 2018 mělo Thajsko 69,2 milion? obyvatel.

Z celkového po?tu obyvatel země p?edstavují etni?tí Thajci asi 75 %, etni?tí ?íňané 14 %, ostatní 11 % (Lao, Malajci, Khmerové, Hmongové, Karenové, ?anové, Akhové, Rohingyové, Mo??tí lidé a dal?í etnické skupiny). Thajská vláda uznává celkem 62 etnickych skupin ?ijících v Thajsku.

V metropolitní oblasti Bangkoku ?ije více ne? 14 milion? obyvatel, co? je 22,2 % v?ech obyvatel země.

Thajci věnují mnich?m almu?ní jídlo

93,6 % se hlásí k buddhismu. Theravádovy buddhismus je rovně? jádrem thajského nacionálního sebeuvědomění. Muslimové tvo?í asi 5% obyvatel. V nejji?něj?ích oblastech Thajska islám p?eva?uje. Od roku 2004 su?uje jih země ozbrojeny konflikt mezi muslimskymi separatisty a thajskou vládou. K?es?ané v zemi p?edstavují men?inu ?ítající 1,2 % populace.

Jako ve vět?ině asijskych kultur, je klí?ová v thajském spirituálním u?ení úcta k p?edk?m. Jedním z vyznamnych p?edstavitel? moderního buddhismu byl Buddhadása. V Thajsku je p?es 300 000 buddhistickych mnich?. Od thajskych mu??, v?etně ?len? královské rodiny, se o?ekává, ?e p?inejmen?ím jednou ve svém ?ivotě do?asně vstoupí do mni?ského ?ádu, vět?inou na t?i měsíce. V zemi je 40 000 tzv. wat?, je? jsou něco mezi chrámem a klá?terem, kde buddhisticky vycvik probíhá. Typické je, ?e mni?i putují zemí a lidé je obdarovávají jídlem, nebo? vě?í, ?e jim to p?inese ?těstí.

Ekonomika

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Ekonomika Thajska.

Bangkok, největ?í město v zemi, centrum obchodu a pr?myslu

R?st HDP Thajska 1890-2018

Thajsko je druhym největ?ím vyvozcem ry?e na světě.

Ekonomika je postindustriální – slu?by tvo?í 55,6 % HDP, pr?mysl: 36,2 %, zemědělství: 8,2 %.

Ekonomika Thajska pat?í k nejsilněj?ím v regionu a pro okolní země p?sobí jako ekonomická opora, zejména pro Laos, Myanmar a Kambod?u funguje jako tzv. kotevní ekonomika. Pat?í mezi tzv. nově industrializované země. Hospodá?ství je zalo?eno p?evá?ně na exportu, vyvoz tvo?í více ne? dvě t?etiny hrubého domácího produktu (HDP). Thajsko je p?ední světovy vyvozce ry?e, mo?skych plod?, automobil? typu pick-up, po?íta?? i spot?ební elektroniky. Osm vyrobc?, pět japonskych, dva ameri?tí a Tata z Indie, vyrábí pick-upy v Thajsku. Vyroba těchto voz? je oproti osobním automobil?m daňově zvyhodněna, daň ?iní 3-12 %, kde?to u osobních voz? 17-50 %. Nejvíce Thajci vyvá?í do ?íny a Spojenych stát?. Dovozy jsou nejvy??í z ?íny a Japonska.

Hruby domácí produkt v roce 2017 byl 18 060 americkych dolar? na hlavu a r?st ?inil 6,5%. Thajská ekonomika se nastartovala na konci 80. let a Thajsko za?ilo éru prudkého r?stu HDP v 90. letech 20. století (pr?měr 12,4 % ro?ně). Asijská finan?ní krize roku 1997 k?ivku r?stu zlomila, problémy thajské národní měny bahtu byly dokonce jedním z iniciátor? krize v celé oblasti. Ale potí?e trvaly jen t?i roky, poté se dynamika ekonomiky obnovila a vrátila se zhruba na p?edkrizovou úroveň. T?icet let od roku 1990 tak z Thajska udělalo svého druhu ekonomickou velmoc, která úto?í na první dvacítku nejbohat?ích zemí planety. Podle Mezinárodního měnového fondu byla thajská ekonomika v roce 2021 dvaadvacátou největ?í na světě, z hlediska HDP v paritě kupní síly (po?ítáme-li jen skute?ně nezávislé státy). Je druhou největ?í v jihovychodní Asii (po Indonésii), by? Vietnam se za?íná dostávat na podobnou úroveň. Po Singapuru, Bruneji a Malajsii je Thajsko ?tvrtou nejbohat?í zemí oblasti podle HDP na obyvatele, ov?em Singapur a Brunej jsou malé městské státy. Pozorovatelé ji? mnohokrát upozornili, ?e thajsky ekonomicky vyvoj jako by byl nezávisly na ?astych politickych krizích a zvratech.

V zemi ?ije více ne? 2,2 milionu legálních a ilegálních migrant?.

K úspěch?m země pat?í boj s chudobou. P?es nízky hruby národní p?íjem na osobu se poda?ilo sní?it podíl lidí ?ijících pod národním prahem chudoby z 65,26 % v roce 1988 na 13,15 % v roce 2011. Podíl lidí ?ijících v extrémní chudobě je pouze zlomek procenta. Nezaměstnanost je velmi nízká – v první ?tvrtině roku 2014 ?inila pouze 0,9 %. To je zp?sobeno velkym po?tem lidí ?ivících se samozásobitelskym hospoda?ením, majících ?ivnost nebo zaměstnanych v rodině bez nároku na mzdu. Relativně vysoká je ov?em zadlu?enost domácností – na úrovni 80 % HDP. Státní dluh je ov?em velmi nízky – 41,24 procent HDP (tedy zhruba na úrovni ?eska).

Na indexu bídy byla thajská ekonomika v r. 2018 vyhodnocena jako nejlep?í na světě.

Problémem ov?em je nerovnoměrné bohatství. V roce 2014 Credit Suisse uvedla, ?e Thajsko je po Rusku a Indii t?etí zemí s největ?í nerovností na světě. Deset procent nejbohat?ích dr?elo 79 % majetku země. Jedno procento nejbohat?ích dr?elo 58 % aktiv. Padesát thajskych nejbohat?ích rodin mělo celkové ?isté jmění p?edstavující 30 % HDP.

Turismus

D?le?itou sou?ástí ekonomiky je turismus. Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP ?iní p?ibli?ně 10 % (zhruba dvakrát tolik co v ?eské republice), pokud se ov?em zohlední nep?ímé efekty turismu, dá se hovo?it o tom, ?e je na cestovní ruch navázáno a? 20 % HDP. V roce 2016 Thajsko nav?tívilo 32,6 milionu zahrani?ních turist?.

Mezi hlavní turistické lokality pat?í hlavní město Bangkok, p?ímo?ské město Pattaya, ?iang Mai, Phuket (ostrov), Ko ?ang (ostrov) a provincie Krabi. Mezi oblasti s ni??í cenovou hladinou turistického ubytování pat?í Khao Lak na západě Thajska. Plá?e jsou zde opat?eny opěrnymi zdmi proti vlnám.

• 
  Wat Arun, Bangkok
• 
  Wat Phra Kaeo, Bangkok
• 
  Wat Phrathat Doi Suthep, Chiang Mai

Sou?ástí turismu v Thajsku byla tradi?ně také sexuální turistika. Ta se soust?e?ovala do Bangkoku a zejména města Pattaya, jemu? se kv?li tomu p?ezdívalo ?město h?íchu“. Opakující se zprávy o nezletilych prostitutkách a rozmachu mafie nakonec, v roce 2017, p?iměly vládu k zásahu proti tomuto druhu turismu.

Doprava

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Doprava v Thajsku.

Trasa divergence BTS p?ed Central world.

Leti?tě Bangkok-Suvarnabhumi

Autobusová doprava p?eva?uje p?i p?epravě na dlouhé vzdálenosti, zatímco na venkově je dlouhodobě u?ívána ?eleznice. Thajská vláda v budoucnu plánuje dopravní infrastrukturu roz?í?it vybudováním vysokorychlostní ?eleznice. ?elezni?ní dopravu v Thajsku zabezpe?uje státní dopravce State Railway of Thailand (SRT). Vlaky z Bangkoku odjí?dí z Bangkok Railway Station (neoficiálně stanice Hua Lamphong). Infrastrukturu p?edstavuje okolo 4500 kilometr? kolejí, p?i?em? kromě Airport Link jsou v?echny úzkorozchodné (1000 mm).

Podle údaj? BBC z roku 2017 je v Thajsku 462 133 silnic, vět?inou zpevněnych. Je zde registrováno 37 milion? vozidel, z nich? 20 milion? jsou motocykly. Pro dopravu osob na krátké vzdálenosti jsou motocykly vyu?ívány p?edev?ím. V Bangkoku, Pattaye a jinych velkych městech jsou provozovány motocyklové taxislu?by (tzv. ?moto-taxi“). Ve městech je hojně vyu?ívána p?eprava tuk-tuky – motorovymi t?íkolkami se sedátkem za ?idi?em. Jejich vyhodou je nízká cena. První linka nadzemního metra v Bangkoku byla otev?ena v roce 1999 a denně tento systému v roce 2018 p?epravil kolem 650 000 cestujících. P?eprava soukromymi automobily v 21. století prudce vzrostla. V roce 2015 bylo v Bangkoku registrováno 9 milion? automobil?, p?i?em? zdej?í silnice doká?ou zvládnout provoz maximálně 1,5 milionu vozidel. Dopravní zácpy jsou ve městě velmi ?astym jevem.

Thajsko má 101 leti??, z nich? 63 má zpevněné vzletové a p?istávací dráhy. Heliport? je v zemi 7. Největ?ím je Leti?tě Bangkok-Suvarnabhumi. Leti?tě proslavilo německého architekta Helmuta Jahna, ktery jej navrhl v impozantních tvarech, barvách a rozměrech. Je jedno z největ?ích na světě. Vnitrostátní letecká doprava zaznamenala od roku 2010 nár?st popularity, vět?inou díky roz?i?ování nabídky nízkonákladovych dopravc?, jakymi jsou nap?íklad Thai Air Asia a Nok Air. Lodní doprava je provozována v oblastech splavnych vodními kanály. Ve venkovskych oblastech se pou?ívají r?zné domácí dopravní prost?edky, někdy i sloni.

Energetika

75 % thajské elektrické energie je vyráběno ze zemního plynu (k roku 2013). Je to díky tomu, ?e Thajsko samo je velkym producentem zemního plynu, se zásobami nejméně 10 bilion? kubickych stop. Druhou nejd?le?itěj?í sou?ástí thajského energetického mixu je uhlí, uhelné elektrárny produkují 20 % elekt?iny. Po Indonésii je Thajsko největ?ím producentem uhlí v jihovychodní Asii, p?esto musí uhlí dová?et, aby uspokojilo domácí poptávku. Zbylych pět procent v energetickém mixu tvo?í biomasa, vodní elektrárny a bioplyn. Thajsko produkuje zhruba jednu t?etinu ropy, kterou spot?ebuje. Je druhym největ?ím dovozcem ropy v jihovychodní Asii.

Thajsko-?eské vztahy

Thajsko uznalo ?R hned po jejím vzniku 1. ledna 1993 a navázalo s ní diplomatické vztahy. Diplomatické vztahy mezi Thajskem a byvalym ?eskoslovenskem na úrovni velvyslanc? byly navázány 15. b?ezna 1974. Efektivní zastupitelské ú?ady v Praze a Bangkoku na úrovni velvyslanc? byly otev?eny v roce 1990.

Ke vstupu na území Thajska není pro ob?any ?eské republiky vy?adováno vstupní vízum. V roce 2015 do Thajska p?icestovalo 40 784 ?ech?.

Kultura

Umění

Velky palác v Bangkoku

Nejvyznamněj?ími spisovateli v dějinách thajské literatury byli panovníci. Nap?íklad národní epos Ramakien je p?ipisován králi Taksinovi. Některé pasá?e mytu osobně později upravil jiny král, Ráma I. a jeho syn Ráma II. Ráma II. neboli Buddha Loetla Nabhalai byl i velkym podporovatelem umění a jeho vláda je zvána zlatou érou thajské literatury. Tradice, ?e literárně tvo?í politici a vládci se udr?ela i v moderní é?e, jak prokázaly literární aktivity kup?íkladu premiéra Kukrita Pramoje.

Re?isér Apichatpong Weerasethakul vyhrál se svym filmem Stry?ek Búnmí Zlatou palmu na festivalu v Cannes roku 2010. Největ?í vystavní institucí v Thajsku je Národní galerie. Otev?ená byla roku 1977.

Na seznam světového kulturního dědictví UNESCO byly zapsány zbytky historického města Ayutthaya, město Sukhothaj a Ban Chiang, nejvyznamněj?í nalezi?tě p?edhistorického osídlení v jihovychodní Asii. K vyznamnym památkám pat?í Velky palác v Bangkoku.

Kuchyně

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Thajská kuchyně.

Thajsky zp?sob p?ípravy pokrm? je mezinárodně velmi úspě?ny. V roce 2017 televize CNN vydala seznam padesáti nejlep?ích pokrm? světa, ktery byl vydán na základě pr?zkumu, jeho? se ú?astnilo 35 000 lidí. Z těchto padesáti jídel bylo sedm jídel z thajské kuchyně. Konkrétně to byly tom yam, pad thai, som tam, kari massaman, zelené kari, sma?ená ry?e po thajsku a mu nam tok.

Thajská kuchyně pat?í k pikantním zp?sob?m p?ípravy jídel. Pou?ívá mnoho r?znych ko?ení, která se ?astěji pou?ívají v ?erstvé formě ne? su?ená. Populárními ko?eními v Thajsku jsou: galangal, koriandr, citrónová tráva, ?alotka, pep? a p?edev?ím chilli. Základem vět?iny jídel je ry?e, slovní spojení ?jíst ry?i“ má v thaj?tině dokonce stejny vyznam jako ?jíst jídlo“. Pou?ívají se ale i nudle. V Thajsku se konzumuje i hmyz ?i krysy, v thajskych restauracích po světě samoz?ejmě nikoli. Jako dochucovadlo se pou?ívají r?zné pasty (krevetová pasta) a rybí omá?ka. Jako sladidlo se pou?ívá palmovy cukr. Jako základ omá?ek se ?asto u?ívá kokosové mléko.

• 
  Phad thai
• 
  Pad grapow kai (Ku?ecí mícha?ka s bazalkou)
• 
  Khao niao mamuang
• 
  Tom yam kung
• 
  Keow teow tom yam
• 
  Phanaeng
• 
  Som tam

Zábava

Tony Jaa

Bojové scény v ak?ních filmech jako Ong-bak, Tom-Yum-Goong, Ong-Bak 2, Ong Bak 3. Dva filmy, Ong-bak a Tom-Yum-Goong, proslavily Tony Jaa a vydělaly na celém světě p?es 47 milion? dolar?.

Kromě film? s bojovym uměním jsou populární i hororové filmy. Nap?íklad snímek Shutter (2004), upraveny a reprodukovany 20th Century Fox se stejnym názvem. Dále jsou to horory jako The Uneeable (2006), Alone (2007), Body (2007), Coming Soon (2008), 4bia (2008), Phobia 2 (2009), Ladda Land (2011), The Swimmer (2013) nebo The Promise (2017). Thajské filmy jsou velmi úspě?né v jihovychodní Asii a dal?ích asijskych zemích. Film Pee Mak (2013) p?edstavuje novinku: kombinací romantické komedie s hororem. Pee Mak vydělal po celém světě více ne? 33 milion? dolar?, nejvíce v Asii. Jiny snímek Bad Genius (2017) dokonce 42 milion? dolar?. Je to komer?ně nejúspě?něj?í thajsky film v?ech dob.

Lalisa Manoban

Baowee

Zábavní pr?mysl si v zemi vede také dob?e. Populární jsou tane?ní umělci ?ánru luk thung, klasikem byl Pumpuang Duangjan (1961–1992), Sayan Sanya (1956–2013), Santi Dzuangsavang (1968–2016), Monkhaen Kaenkoon (*1973), Jintara Poonlarp (*1969), Kratae R-Siam (*1987), Baowee (*1974) a Ryan Katbundit (*2003). I dnes jsou tane?níci v Thajsku populární. Zpěva?ka a tane?nice Tata Young si získala i mezinárodní renomé, stejně jako Lalisa Manoban

Dále se zde v posledních letech proslavil ?ánr BL [Boy′s love]. Nap?íklad jako Bad buddy (2021), My school president (2022), Cutiepie (2022) nebo Bed friend (2023).

Rostoucí je také thajsky televizní pr?mysl. Základním ?ánrem je tzv. lakhon, thajská varianta mydlové opery. I mimo Thajsko se staly fenoménem seriály jako Ugly Duckling (2015), U-Prince (2016), Khluen Chiwit (2017), The Crown Princess (2018) nebo My Husband in Law (2020). Zvlá?tní variantou je teen-lakhon, verze lakhonu pro dospívající. K takovym pat?ily nap?íklad The Gifted (2018).

Sport

Panipak Vongpattanakitová

Thajsko se zú?astňuje olympijskych her od roku 1952. Od té doby (k roku 2021) získalo deset zlatych olympijskych medailí, a to ve t?ech sportech, ve vzpírání, boxu a taekwondu. Tu v?bec první získal boxer Somluck Kamsing na olympiádě v Atlantě roku 1996. Nejúspě?něj?ím olympionikem je dal?í boxer Manus Boonjumnong, jen? má jedno zlato (2004) a jedno st?íbro (2008). Taekwondistka Panipak Vongpattanakitová má zlato (2020) a bronz (2016). Zajímavostí je, ?e v?ech pět zlatych ze vzpírání získaly ?eny.

Buakaw

úspěchy v boxu nejsou nikterak náhodné. Jsou d?sledkem velké tradice bojovych umění v Thajsku. Nejznáměj?í z nich, muay thai, je také zvané thajsky box. Vyvinulo se z bojového umění muay boran a má více ne? tisíciletou tradici. Jedná se o jeden z nejtvrd?ích bojovych sport?. Jsou povoleny údery lokty a koleny. Ke známym thajboxer?m pat?í Buakaw Por. Pramuk. Známy je rituál prováděny p?ed originálními muay thai zápasy zvany Wai Khru Ram Muay. Dal?ími tradi?ními bojovymi uměními jsou krabi–krabong ?i lerdrit.

Nejpopulárněj?ím sportem je fotbal. Největ?ím úspěchem Thajská fotbalová reprezentace bylo t?etí místo na mistrovství Asie v roce 1972. Thajsky podnikatel Vi?aj Srivadtanaprapcha velmi ovlivnil anglickou Premier League, kdy? roku 2010 zakoupil klub Leicester City a dosáhl s ním nevídanych úspěch?. V roce 2018 zem?el p?i leteckém ne?těstí.

Thajské volejbalistky u? dvakrát vyhrály mistrovství Asie (2009, 2013). Tradici má sepak takraw. úspě?nym hrá?em kule?níku byl James Wattana. V?estrannym sportovcem byl i ?len královské rodiny Princ Bira. Známym sportovcem z Thajska je i jezdec Formule 1 Alexander Albon, ktery jezdí za slavnou stáj Williams. Ji? dvakrát stál v závodech F1 na stupních vítěz?.

Největ?ím sportovním stánkem v zemi je Národní stadion Rajamangala v Bangkoku. Otev?en byl roku 1998 a pojme 51 tisíc divák?. Postaven byl pro Asijské hry, které Thajsko roku 1998 po?ádalo. Tuto akci Thajsko organizovalo té? v letech 1966, 1970 a 1978. V letech 1972 a 2007 Thajsko hostilo mistrovství Asie ve fotbale (ve druhém p?ípadě spolu s Indonésií, Malajsií a Vietnamem).

Odkazy

Reference

V tomto ?lánku byl pou?it p?eklad textu z ?lánku Thailand na anglické Wikipedii.

Literatura

• Siam. In: Ott?v slovník nau?ny, sv. 23, s. 104.
• Siam. In: Ott?v slovník nau?ny nové doby, sv. 10, s. 1207.
• SLAVICKY, Stanislav. Scénické tradice jihovychodní Asie. Praha: KANT, 2015. (Disk. Velká ?ada, svazek 35). ISBN 978-80-7437-175-2. 
• VAVROU?KOVá, Stanislava; BE?KA, Jan. Thajsko. Praha: Libri, 2010. ISBN 978-80-7277-470-8. 
• WYATT, David A. Dějiny Thajska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-492-0. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Thajsko na Wikimedia Commons
• Pr?vodce Thajsko ve Wikicestách
• Slovníkové heslo Thajsko ve Wikislovníku
• Oficiální stránky (thajsky) (anglicky)
• CIA. Thailand - The World Factbook [online]. Dostupné online. (anglicky) 
• Zastupitelsky ú?ad ?R v Bangkoku. Thajsko (Souhrnná teritoriální informace) [online]. Businessinfo.cz. Dostupné online. 
• Thailand [online]. Encyclopaedia Britannica. Dostupné online. (anglicky) 
• Human rights in Thailand [online]. Amnesty International [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Autoritní data

NKC: ge131070 BIBSYS: 90895048 BNE: XX450836 BNF: cb15290741k (data), cb11933494g (data) GND: 4078228-1 HDS: 003429 ISNI: 0000 0001 2353 1793 KulturNav: a897e4b9-4d25-4465-adaf-ca745700349f LCCN: n79059683 MBAREA: ce209e56-cda5-358e-96db-830e3405b675 NARA: 10035792 NDL: 00572496, 00744282 NLA: 35544871 NLI: 987007561791705171 NLK: KAB202013729 SELIBR: 159209 SUDOC: 027251659 TDV?A: tayland Trove: 990815 UKPARL: IIAsVJGC VIAF: 138308059 WorldCat Entities: E39PBJcKHdfFMJFcHGFbMGMgKd

Portály: Geografie