Alvar Aalto
Alvar Aalto (1960)
Narození	3. února 1898 Kuortane
úmrtí	11. května 1976 (ve věku 78 let) Helsinky, Finsko Finsko
P?í?ina úmrtí	kardiovaskulární onemocnění
Místo poh?bení	h?bitov Hietaniemi
Bydli?tě	Villa Aalto
Alma mater	Helsinská technická univerzita (1916–1921) Jyv?skyl?n Lyseon lukio
Povolání	architekt, designér a urbanista
Ocenění	komandér ?ádu finského lva (1943) ?estny královsky pr?myslovy designér (1947) komandér 1. t?ídy ?ádu finského lva (1953) medaile prince Ev?ena (1954) Královská zlatá medaile (1957) … více na Wikidatech
Cho?	Aino Aalto (1924–1949) Elissa Aalto (1952–1976)
Podpis
Web	www.alvaraalto.fi
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky.

百度 中美两国同为世贸组织成员，相关经贸争议按照条约规定应以多边规则为基础予以妥善解决。

Hugo Alvar Henrik Aalto (3. února 1898 Kuortane – 11. května 1976 Helsinky) byl finsky architekt, urbanista a designér, p?edstavitel evropského modernismu 20. století. Navrhl více ne? 500 budov v 18 zemích světa, kterym vtiskl finskou identitu. V jeho díle se prolíná funkcionalismus s organickym designem inspirovanym p?írodou. Mezi jeho díla pat?í nap?íklad univerzita v městě Jyv?skyl?, Hala Finlandia v Helsinkách, Art museum v Aalborgu v Dánsku ?i kulturní d?m v německém Wolfsburgu. Z oblasti u?itého umění jsou nejznáměj?í jeho vázy Savoy ?i nábytek a svítidla pro zna?ku Artek, p?edev?ím stoli?ky Stool 60 z ohybané p?ekli?ky.

?ivot

Studium a za?átek kariéry

Narodil se v malém měste?ku Kuortane v provincii Ji?ní Pohjanmaa. Byl nejstar?ím ze t?í bratr? v bě?né st?edostavovské rodině. Otec pracoval jako zeměmě?i?. Zna?nou ?ást svého ?ivota pro?il ve finském měste?ku Jyv?skyl?, kam se rodina p?estěhovala, kdy? mu bylo pět let. V roce 1916 ode?el do Helsinek studovat architekturu na Technickou univerzitu. Jeho studia byla p?eru?ena finskou ob?anskou válkou, ve které bojoval. Absolvoval v roce 1921 a následující dva roky cestoval po Evropě. V roce 1923 si v Jyv?skyl? otev?el architektonickou kancelá?. V roce 1924 se o?enil s architektkou Aino Marsio, která se stala jeho spolupracovnicí a podporovatelkou. Tolerovala jeho bohémsky ?ivot i ob?asné styky s jinymi ?enami. Měli spolu dvě děti. Man?elka zem?ela na rakovinu v roce 1949.

Roku 1927 Aalto vyhrál soutě? na projekt rolnického domu a p?estěhoval se do Turku, kde si otev?el kancelá? spolu s architektem Erikem Bryggmanem. K sedmistému vyro?í města Turku spolu navrhli roku 1929 vystavní centrum Fair. V roce 1928 se p?i cestách do zahrani?í seznámil s Le Corbusierem, Sigfriedem Giedionem, Fernandem Légerem a László Moholy-Nagyem, od nich? p?evzal nové my?lenky, které realizoval ve svych projektech. Jeho nejvyznamněj?ím návrhem z tohoto období je sanatorium v Paimiu. Spolupracoval na něm se svou man?elkou Aino Marsio, která měla velky podíl i na jeho p?íklonu k nábytkovému designu. Vyzna?ovali se snahou o holisticky design, ve kterém se architektura budovy a vnit?ní prostory – osvětlení, nábytek, textilie a venkovní prostory prolínají témě? hladce v jeden celek.

Helsinki a USA

V roce 1933 ode?el do Helsinek. V roce 1935 spole?ně s p?ítelem, historikem umění Nilsem-Gustavem Hahlem a sběratelkou umění Marií Gullichsenovou zalo?ili firmu Artek. Byla zamě?ena na vyrobu a prodej cenově dostupného?a zároveň umělecky dokonalého nábytku z finského d?eva, svítidel a textilií. Na podzim 1936 se s rodinou p?estěhoval do nového domu ve ?tvrti Munkkiniemi, ktery vybudoval podle vlastního projektu. Pro man?ele Gullichsenovy v letech 1937– 1939 navrhl Villu Mairea, jeden z nejvyznamněj?ích moderních soukromych dom?. Pro zna?ku Iittala navrhl v roce 1936 skleněnou vázu Savoy, která byla poprvé s úspěchem prezentována na veletrhu v Pa?í?i v roce 1937. Design vycházející z okolní p?írody se stal Aaltovou obchodní zna?kou.

V roce 1938 p?ijel do Spojenych stát?, kde projektoval pavilon světové vystavy v New Yorku. V USA p?sobil a? do roku 1948 jako hostující profesor na Massachusettském technologickém institutu. Během této doby absolvoval několik dlouhych cest do Finska. Po rusko-finské válce byl Aalto postaven do ?ela ú?adu, ktery měl ?ídit obnovu poni?enych měst. K jeho hlavním úkol?m pat?ila obnova válkou zcela zdevastovaného města Rovaniemi, ale také vystavba úplně novych měst, nap?íklad S?yn?tsalo. Byl v kontaktu s pokrokovymi architekty v zahrani?í a zú?astňoval se kongres? CIAM.

Povále?né období

Experimentální d?m Muuratsalo

Alvar Aalto s man?elkou Elissou (1956)

V roce 1952 se o?enil s architektkou Elsou Kaisou (Elissa) M?kiniemi, která navrhovala interiéry pro jeho stavby. Jejich spole?nym dílem se stal experimentální d?m v Muuratsalo, letní rezidence s atelierem uprost?ed p?írody. Aalto se tam zabyval vyvojem novych materiál? a experimenty se stavebními prvky. Vysledkem byla speciálně tvarovaná cihla, kterou pou?il pro stavbu Helsinského kulturního domu.

Od 50. let 20. století se Aalto jako architekt prosadil i v zahrani?í, podle jeho projekt? vznikly stavby v Německu, Dánsku, na Islandu i ve Francii. Kromě velkych realizací navrhoval i soukromé domy, z nich? nejznáměj?í je Maison Carrée v Bazoches-sur-Guyonne u Pa?í?e. Postavil i ?est kostel?, z nich největ?í a nejpropracovaněj?í je luteránsky kostel T?í k?í?? Vuokseniska v Imat?e. Koncem padesátych let, kdy nastupovala nová vlna racionalismu, byl Aalto mladou generací architekt? obviňován z elitá?ství. Tuto kritiku velmi tě?ce nesl a v roce 1958 se vzdal funkce p?edsedy asociace finskych architekt?, kterou vykonával 15 let. Stáhl se z ve?ejného ?ivota a soust?edil se na projektování vystavby center měst Sein?joki a Rovaniemi. Jedním z jeho nejznáměj?ích děl posledního období je kongresové centrum Finlandia v Helsinkách.

V letech 1963–1968 byl prezidentem Finské akademie věd. Věnoval se i filozofii, socha?ství a malí?ství. Spolu s man?elkou Elissou hodně cestovali, pravidelně jezdili do ?vycarska a Itálie. Aalto byl velky milovník p?írody, rád ly?oval a plaval.

Alvar Aalto zem?el 11. května 1976 ve věku 78 let. Je poh?ben na h?bitově Hietaniemi v Helsinkách. Elissa Aaltová, která vedla jeho kancelá? a? do roku 1994, sama dokon?ila několik jeho rozpracovanych projekt?.

Památka

muzeum Alvara Aalta v Jyv?skyl?

Jeho památku p?ipomíná muzeum v Jyv?skyl?, pro které Aalto vyprojektoval dvě budovy v roce 1973. Ve?ejnosti p?ístupné jsou dal?í budovy, v nich? Aalto ?il a pracoval

• experimentální d?m Muuratsalo, letní rezidence s atelierem a laborato?í
• Villa Aalto v Munkkiniemi, soukromy d?m jeho rodiny z roku 1936
• Studio Aalto v Munkkiniemi, ateliér Aaltovy architektonické kancelá?e navr?eny v letech 1955–1956

Dílo

Architektura

Aalt?v styl pro?el během jeho kariéry celou ?adou etap. Od severského klasicismu inspirovaného Gunnarem Asplundem p?es funkcionalismus a evropsky modernismus dospěl k integrované architektu?e, stávající se sou?ástí okolní krajiny a vyu?ívající kvalit p?írodních materiál? (kámen, cihla, d?evo). V povále?ném období pracoval na rozsáhlej?ích komplexech budov a urbanistickych projektech a? po období monumentální architektury. Jedním z hlavních princip? jeho tvorby bylo harmonické spojení architektury s okolním prost?edím.

Věnoval se také urbanistickym projekt?m velkych stavebních celk? (1940 projekt experimentálního města, 1943 plán nového centra v Oulu).

Vyznamné stavby

• tuberkulózní sanatorium v Paimiu, 1929–1933
• městská knihovna ve Viipuri (Vyborg), 1933–1935
• Villa Mairea v Noormarkku, 1938–1939
• finsky pavilon na světové vystavě v New Yorku, 1939
• radnice v S?yn?tsalu (od roku 1993 sou?ást města Jyv?skyl?), 1949–1951
• d?m kultury v Helsinkách, 1952–1960
• Kostel t?í k?í?? (finsky: Kolme Risti?), Vuoksenniska, Imatra, 1955

• Maison Carré, Bazoches-sur-Guyonne (v destinaci Pa?í?), Francie, 1956
• kulturní d?m ve Wolfsburgu, Německo, 1958
• Helsinská technická univerzita v Espoo, 1949–1974
• Finlandia-talo (kongresové a kulturní centrum) v Helsinkách, 1962–1975

Galerie staveb

• 
  sanatorium Paimio
• 
  knihovna ve Viipuri (Vyborg)
• 
  villa Mairea v Noormarkku
• 
  Finsky pavilon na Expu 1939 v New Yorku
• 
  radnice v S?yn?tsalon
• 
  d?m kultury v Helsinkách
• 
  kostel T?í k?í??, Vuoksenniska
• 
  kulturní d?m ve Wolfsburgu (Německo)
• 
  Technická universita v Espoo, Helsinky
• 
  Finlandia-Talo v Helsinkách
• 
  interiér hlavní haly Finlandia

Design

Aalto navrhoval také interiéry pro své stavby. Spole?ně se svou první man?elkou Aino se rozhodli navrhnout p?evá?nou ?ást nábytku a svítidel pro sanatorium Paimio. Později zalo?ili firmu Artek (Art&Technology)), zna?ku nábytku, pomocí kterého se sna?ili také roz?i?ovat povědomí o moderní kultu?e bydlení. Inspirovala ho hlavně p?íroda, pou?íval d?evo, a? u? b?ezové, bukové nebo vrstvenou p?ekli?ku. Experimentoval s ohybanymi p?ekli?kovymi ?idlemi a stoli?kami a vytvo?il dnes ji? ikonické modely, pou?ívané po celém světě. Aalto jako první pou?il konzolovy princip p?i vyrobě ?idlí ze d?eva. Kromě nábytku navrhoval i svítidla a vázy.

Nejznáměj?í vyrobky

• k?eslo Paimio (1931–32) – konzolová ?idle pro pacienty sanatoria v Paimiu je navr?ena z ohybané p?ekli?ky a vrstveného d?eva, aby pro pacienty sanatoria byla co nejpohodlněj?í a mohli lépe dychat.
• stohovací stoli?ka model 60 (1933) – jednoduchá stoli?ka na t?ech ohnutych nohách (masivní b?íza) a kulatém sedadle (b?ezová p?ekli?ka, linoleum). Nohy díky svému tvaru nesou název L-leg. Staly se charakteristickym rysem nábytku navr?eného Alvarem Aaltem.
• k?eslo Armchair 400 (1936) – zvané Tank má ?iroky rám z ohybaného d?eva a robustní ?alouněné sedadlo. Následovaly dal?í modely na obdobném principu.
• váza Savoy (1936) – z foukaného skla r?znych odstín?, její? podoba byla inspirována ko?enymi kalhotami eskymáckych ?en. Byla vyrobena pro soutě? po?ádanou sklá?skou továrnou Karhula-Iittala, která byla následující rok p?edstavena na mezinárodní vystavě v Pa?í?i a poté byla pou?ita k vyzdobě hotelu Savoy v Helsinkách.
• závěsná lampa A110 Hand Grenade (1952) – ozna?ení získala díky typickému tvaru p?ipomínajícímu ru?ní granát. Závěsná lampa je vytvo?ena z lakované oceli s perforovanym mosaznym prou?kem, ktery vytvá?í zajímavy efekt p?i pr?niku světla.

Galerie designu

• 
  stohovací stoli?ky 60
• 
  k?eslo Paimio
• 
  k?eslo Armchair 400 – Tank
• 
  st?l a ?idle
• 
  servírovací stolek
• 
  skleněná souprava v Maison Louis Carré

Odkazy

Literatura

• AALTO-ALANEN, Heikki. Aino+ Alvar Aalto. [s.l.]: Phaidon, 2023. 352 s. ISBN 9781838666071. 

Externí odkazy

• Galerie Alvar Aalto na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Alvar Aalto na Wikimedia Commons
• Osoba Alvar Aalto ve Wikicitátech
• Alvar Aalto: architect.architecture.sk
• P?íběh vázy Savoy od Alvara Aalta, 1936
• film Aalto:architektura emocí

Autoritní data

AbARTP: 94427 NKC: jn19990000001 AGSA: 5580 BIBSYS: 90166823 BNC: 000052480 BNE: XX1041593 BNF: cb120549703 (data) CANTIC: 981058519884206706 CiNii: DA00731786 GND: 118500023 HDS: 008115 ICCU: CFIV069263 ISNI: 0000 0001 0913 6025 KulturNav: be702fce-030c-40a1-b0ec-3407d8450548 LCCN: n79018877 LNB: 000039204 NDL: 00430846 NGV: 2566 NLA: 35776752 NLI: 987007257213905171 NLK: KAC199600020 NLP: a0000001178111 NSK: 000363342 NTA: 069159394 PLWABN: 9810542962205606 RKDartists: 124304 RSL: 000101081 SELIBR: 206493 SNAC: w6hx1nhr SUDOC: 02756083X TePapa: 65901 Trove: 1082275 ULAN: 500002617 VcBA: 495/11085 VIAF: 71410602 WorldCat Entities: E39PBJtrQbccB4r7tT8t7cRBT3

Portály: Finsko | Lidé | Architektura a stavebnictví