????????????????????????????????????????д??????

Urbanistická struktura města Curitiba v Brazílii

百度 因此，他建议，在对传统村落的保护或利用进行规划设计时，政府也可适当下放管理权，让原住居民有机会参与到对传统村落的保护中去。

Urbanismus je disciplína, jejím? cílem je zkoumat a plánovat vytvo?ené prost?edí za ú?elem rozvoje sídelních útvar? (měst, vesnic) ve spole?ensky funk?ní a udr?itelné celky. Urbanistické projektování navrhuje uspo?ádání sídel, jejich ?ástí a navazujících ?ástí krajiny a navazuje tak na architekturu, pop?ípadě krajiná?skou architekturu.

Ve st?ední, ji?ní a vychodní Evropě se pod termín urbanismus zpravidla zahrnuje i plánování sídel, které je slo?kou územního plánování. Od 20. století je urbanismus rovně? komponentem disciplíny urbanistická sociologie (nauka o urbánním ?ivotě a kultu?e). Urbanistická sociologie se zabyvá hranicí mezi kulturou a p?írodou. Ta by měla byt vedena tak, aby byla pro spole?nost co nejvíce efektivní. Kv?li rozvoji vědy a techniky se roz?i?uje mo?nost p?sobení a dochází ?asto k up?ednostňování panství kultury p?ed p?írodou.

územní plánování se zabyvá plánováním a regulací vyvoje měst, venkovského osídlení a krajiny. Usiluje o smě?ování k optimálnímu vyvoji sídelních struktur, harmonickému uspo?ádání území, udr?ení ekologické rovnováhy a ochraně kulturního dědictví s cílem zaji?tění udr?itelného rozvoje území v environmentálním, sociálním a hospodá?ském ohledu. Je zde zásadní rozdíl mezi utvá?ením a rozvíjením velkého města, malého města ?i vesnice. To se primárně odvíjí ji? od sociologie, konkrétně od rozdíl? mezi obyvatelstvem venkova a města.

Město lze z pohledu sociologie definovat jako lidské sídlo, která má vysokou míru zalidnění a fungující dělbu práce, která doká?e zajistit poskytování slu?eb pro vět?inu populace. Městské in?enyrství se zabyvá urbanismem a územním plánováním, ve?ejnou infrastrukturou, městskymi stavbami pro bydlení, ob?anskou vybaveností v?etně staveb pro administrativu, zdravotnictví, kulturu a sport, pr?myslovym stavitelstvím, stavební ekonomikou, moderním ?ízením atd.

Teorie 20. století

Plán na úpravu bulvár? v Pa?í?i z roku 1910 s cílem zvět?it prostor pro dopravu

Athénská charta

Athénská charta je soubor zásad modernistického urbanismu z roku 1933 p?ijaty na konferenci CIAM. Vyrazně ovlivnil urbanismus a vystavbu staveb po celém světě po cely zbytek 20. století. Její zástupce, ?vycarsky architekt Le Corbusier po?adoval funk?ní oddělení měst a za?aly se tak budovat nap?íklad sídli?tě zcela oddělené od pracovních ?tvrtí a velká segregace nastala i v dopravě.

Chicagská ?kola

Chicagská ?kola je ozna?ení my?lenkového proudu v sociologii z 20 a? 40. let 20. století. Její nejvyznamněj?í koncepce pro urbanismus jsou "Ekologicky p?ístup k analyze měst" a "Urbanismus jako zp?sob ?ivota". Ekologie měst je koncepce zalo?ená na termínu ekologie, co? je studium adaptace rostlin a ?ivo?ich? na okolní prost?edí. Koncept vychází z p?edpokladu, ?e v p?írodě jsou organismy systematicky rozmístěny v terénu tak, aby byla rovnováha mezi jednotlivymi druhy, a aplikuje tuto my?lenku na městské prost?edí. Města nerostou náhodně, ale reagují na okolní prost?edí (byvají stavěna podél ?ek, na ní?inách, na k?i?ovatkách obchodních cest atd.).

Osidlování území a pohyb neboli p?esun obyvatel ve městě a jeho aglomeraci podléhá podobnym zákonitostem, které lze nalézt v p?írodě. Jedná se hlavně o kompetici, invazi a sukcesi, které lze pozorovat na pohybu skupin obyvatel ve městě zap?í?iněném soutě?í o omezené zdroje (p?du). Nap?íklad na po?átku r?stu města se obyvatelé sna?í soust?e?ovat kolem pr?myslu (zdroj práce) a vytvá?ejí prost?edí, které se ?asem stává stále p?ita?livěj?ím, a pak vzniká soutě? (kompetice) o jeho získání. Limity tohoto konceptu spo?ívají ve faktu, ?e nebere do úvahy vyznam záměrného projektování a plánování měst, co? má za následek, ?e vyvinuty model uspo?ádání v praxi ?asto nefunguje.

Sou?ástí teorie je i fakt, ?e vysoká koncentrace a mobilita ve městech zp?sobuje slab?í pouto mezi obyvateli města, nap?íklad v porovnání s venkovem. To má dle autor? teorie za následek, ?e ve městě p?eva?uje soutě?ivost nad spoluprací, co? m??e byt dle autor? podhoubí pro sociální patologie.

Sí?ová teorie

Francouzsky urbanista Gabriel Dupuy aplikoval teorii sítí na urbanismus a tvrdí, ?e jedinym dominantním charakterem moderního urbanismu je jeho sí?ovy charakter, na rozdíl od odděleného pojetí prostoru (zónování).

Manuel Castells navrhl, ?e v rámci spole?nosti sítí, ?prémiová“ sí? infrastruktury (vysokorychlostní telekomunikace, ?chytré“ dálnice, globální sítě aerolinek) selektivně propojuje nejvíc zvyhodněnych u?ivatel? a místa a vynechává ostatní.

Vyvoj v 21. století

Takticky urbanismus ?asto do ulic d?íve ?obětovanych" automobilové dopravě vrací zeleň a lep?í podmínky pro pě?í, cyklistickou i ve?ejnou dopravu.

Od konce 20. století se urbanismus inspiruje tradi?ními metodami r?stu měst (Novy urbanismus) a otevírá prostor iniciativám zdola, od samotnych obyvatel města, p?íkladem toho je takticky urbanismus. V roce 2003 dochází k aktualizaci Athénské charty, která ?áste?ně upou?tí od p?vodních po?adavk?.

Po roce 2010 vznikl koncept Města krátkych vzdáleností, ktery je zalo?en principu, ?e obyvatelé mají v?echny bě?né denní pot?eby v blízkém okolí svého bydli?tě. Někdy se teorie nazyvá také jako 15minutové město.

Dánsky architekt a urbanista Jan Gehl po?aduje budování ulic v lidském mě?ítku, odmítá roz?i?ování silni?ní sítě uvnit? měst s tím, ?e nové silnice kv?li dopravní indukci p?inesou dost měst akorát víc automobil?. Navrhuje vět?í rozvoj pě?í, cyklistické a ve?ejné dopravy.

Na za?átku 21. století lze po světě sledovat také trend gentrifikace. Jde o renovaci zchátralych ?tvrtí pro nové vysokop?íjmové obyvatele. Gentrifikace tak zvy?uje hodnotu daného místa, ?asto v?ak donutí p?vodní obyvatele k vystěhování, nebo? si nemohou dovolit vysoké nájmy, drahé ?kolné apod.

?adu měst ovlivňuje také overturismus, tedy centra měst p?eplněná turisty kv?li rozmachu cestovního ruchu.

Suburbanizace

Související informace naleznete také v ?láncích Suburbanizace a Sídelní ka?e.

Suburbie v Las Vegas v USA. Tyto monofunk?ní ?tvrti nenavazují na p?vodní urbanistickou dopravu a neobsahují jiné funkci ne? bydlení. Obyvatelé tak jsou odkázání pou?ívat pro v?echny pot?eby automobily.

Vrchol suburbanizace probíhal ve Spojenych státech americkych v 50. a? 60. letech 20. století. V pr?běhu této doby se p?edměstské oblasti rozrostly o 48 %, zatímco centra měst se zvět?ila o pouhych 10 %. Na p?edměstí se stěhovaly témě? vyhradně bělo?ské rodiny, jejich? hlavním motivem bylo vyhledávání ?istě bělo?skych ?kol pro svoje děti – v centrech měst se prosazovalo rasové mí?ení. V sou?asnosti není dělicím prvkem mezi centrem a p?edměstím rasa, ale t?ída. Bohat?í lidé hledají lep?í bydlení a ?koly a odcházejí proto z problematickych městskych center. Podobny trend suburbanizace probíhal ve Velké Británii v okolí Londyna v mezidobí obou světovych válek. Suburbanizace byla úzce spjata s budováním metra a dal?í dopravní infrastruktury. V ?esku nastala suburbanizace v 90. letech, architekt Pavel Hnili?ka tento trend popsal v knize Sídelní ka?e.

úpadek center velkoměst v USA

Spole?ně s r?stem p?edměstí ve USA probíhal úpadek městskych center. Stěhování skupin obyvatel s vysokymi p?íjmy na periferie sní?ilo daňové vynosy vnit?ních městskych ?ástí. V centrech měst tak ?asto chybí p?íjmy, nebo? vět?ina obyvatel je nízkop?íjmová. Skute?nost je?tě zhor?uje ?patny stav budov, r?st zlo?innosti a vysoká nezaměstnanost. To je?tě víc motivuje obyvatele, aby se z center stěhovali, ?ím? dále p?ispívají k jejich úpadku.

Urbanismus v ?esku

Urbanismus v ?esku se na za?átku 21. století mění. Je zde sice návaznost na vyvoj měst v období socialismu, od této doby lze ale sledovat velky pokrok. Svěd?í o tom nap?íklad po?et dokon?enych byt? v Praze p?ed rokem 1989 a nyní. Po?et zna?ně klesl, a to i z toho d?vodu, ?e se o novych velkych zástavbách vede hlub?í a náro?něj?í debata.

V umění

Urbanismus je nap?íklad tématem hry Václava Havla Asanace.

Literatura

• BAUMAN, Zygmunt a Tim MAY. Myslet sociologicky: netradi?ní uvedení do sociologie. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-026-1
• GEURTSEN, Rein. Historie evropského urbanismu z nizozemské perspektivy. Praha : Fakulta architektury ?VUT v Praze, 2009. ISBN 978-80-01-04470-4
• GIDDENS, Anthony, SUTTON, Philip W., ed. Sociologie: Aktualizované a roz?í?ené vydání revidované Philipem W. Suttonem. Praha: Argo, 2013. ISBN 978-802-5708-071
• HR?ZA, Ji?í. Svět měst. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. 712 s. ISBN 978-80-200-1808-3. 
• JANDOUREK, Jan. Slovník sociologickych pojm?: 610 hesel. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3679-2
• MAIER, Karel (ed.). Urbanistická ?ítanka I. Praha : ?eská komora architekt?, 2000. ISBN 978-80-9027-353-5
• MAIER, Karel (ed.). Urbanistická ?ítanka II. Praha : ?eská komora architekt?, 2003. ISBN 80-902735-8-0
• OU?EDNí?EK, Martin a Jana JíCHOVá, ed. Sociální prost?edí Prahy: město na prahu 21. století. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2729-0

Související ?lánky

• Geografie sídel
• Urbanizace
• Dezurbanizace
• Urbánní morfologie
• Navrhování měst

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu urbanismus na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo urbanismus ve Wikislovníku
• Asociace pro urbanismus a územní plánování ?R
• Nová Aténská charta – Zásady plánování měst vypracované Evropskou radou urbanist? v roce 1995
• úloha městského in?enyrství Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine.
• územní plánování v Ba?ovském Zlíně
• Bata Cities by Jan Bata
• gradOST::

Autoritní data	NKC: ph116541 PSH: 262 GND: 4182741-7

Portály: Architektura a stavebnictví