抗体阳性说明什么
Fregata byla p?vodně malá a rychlá veslovo-plachetní obchodní, později plachetní vále?ná lo?. Ozna?ení se pou?ívalo v 15.–17. století poměrně obecně, podobně jako slovo ?lo?“ nebo ??lun“. Pro?la dlouhym vyvojem a? do 20. století. V sou?asnosti se jedná o vále?né plavidlo zpravidla men?í ne? torpédoborec a vět?í ne? korveta.
Plachetní fregata
[editovat | editovat zdroj]
Vyvinula se postupně z malych lodí, zpo?átku bez krycí paluby. Na p?elomu 16. a 17. století pou?ívali malé plachetní fregaty dunkir?tí korzá?i k rychlym p?epad?m p?edev?ím anglickych obchodních lodí v Laman?ském pr?livu a útok?m na pob?e?í Anglie. Odpovědí Angli?an? bylo v r. 1628 deset stejnych malych lodí, vzorovanych na dunkirskych fregatách, pojmenovanych ?Lion's Whelp“ (Lví h?íva). Tyto pinasy s vyzbrojí 10 děl jsou pova?ovány za p?ímé p?edch?dkyně vále?nych fregat. Následné fregaty byly oproti pinase ?tíhlej?í a obvykle rychlej?í. Později stavěné fregaty byly postupně stále vět?í a s mohutněj?í vyzbrojí, charakteristické vlastnosti v?ak z?stávaly: byly leh?í konstrukce, ?tíhlej?í – s poměrem délky k ?í?ce asi 4 : 1 a s men?ím ponorem; byly tak rychlej?í a měly lep?í manévrovatelnost ne? bě?né lodě. Za první britskou lo?, pro ni? byl tento termín pou?it, je ozna?ována Constant Warwick s 32 děly z roku 1645, a?koli se lodě s podobnou konstrukcí a vyzbrojí nacházely v anglickém lo?stvu ji? d?íve.
Pou?ití fregat se roz?í?ilo v 17. století do lo?stev dal?ích stát?. Samotné ozna?ení fregata se po roce 1645 pou?ívalo zpo?átku pro men?í a st?edně velké vále?né lodě, ur?ené k vyzvědné slu?bě, hlídkování, ochraně p?ed piráty a napadání obchodních lodí nep?ítele, a také pro obchodní lodě podobné konstrukce. Později fregaty doprovázely a chránily konvoje zásobovacích nebo obchodních lodí, doprovázely eskadry ?adovych lodí, kterym slou?ily jako p?edsunuté hlídky, v bitvě p?edávaly signály a asistovaly po?kozenym lodím.
Fregaty byly trojstě?ňové lodě s p?í?nym oplachtěním na p?edním a hlavním stě?ni a latinskou plachtou na zadním stě?ni. Vp?edu měly ?ikmy ?elen nejprve s jednou p?í?nou plachtou, poté s dal?í p?í?nou plachtou na ?elenové ?nělce. Později u vět?ích fregat p?ibyly p?í?né plachty také na zadním stě?ni a mezi p?edním stě?něm a ?elenem trojcípé plachty – kosatka a stěhovky. Tento typ plného oplachtění ji? z?stal a? do konce éry plachetních lodí. Velikost a vyzbroj vále?nych fregat se postupně zvět?ovala, ve druhé polovině 17. století byly největ?í fregaty dvojpalubové s vyzbrojí a? 60 děl a vysokymi nástavbami (kastely); tyto mohutné lodě v?ak ji? ztratily p?vodní charakteristické vlastnosti. Za fregatu byla dokonce ozna?ována 80dělová ?adová lo? Naseby z roku 1655, a to jen na základě toho, ?e měla o něco vět?í poměr délky k ?í?ce, ne? bě?né vále?né lodě. Kromě velkych fregat existovaly soubě?ně také men?í lodě, které byly ozna?ovány jako ?lehké“ fregaty (z franc. frégate legére).
V ?ty?icátych letech 18. stol. se objevuje ?nová“ fregata, ozna?ovaná v anglosaskych pramenech jako ?pravá“ fregata (z angl. true frigate). První fregaty nového typu se za?aly stavět ve Francii a o něco později také v Anglii. Jednalo se o vále?nou lo? st?ední velikosti minimálně o 26 dělech na jedné pr?bě?né hlavní dělové palubě, schopnou operovat samostatně, s dostate?nou palebnou sílou, aby mohla bojovat se v?emi ostatními typy lodí kromě mohutně vyzbrojenych ?adovych lodí. Tyto fregaty neměly p?ední a zadní nástavby, nad hlavní palubou byly na p?ídi a vzadu za hlavním stě?něm jen lehké paluby, s nepo?etnou vyzbrojí děl malého kalibru. Rozsáhlá vyzdoba typická pro lodě 17. století byla redukována, a? v 19. století prakticky vymizela.
Od poloviny 18. století se velikost fregat a jejich vyzbroj postupně zvět?ovaly, na rozdíl od p?edchozího století ale nebyly a? na ojedinělé vyjimky p?idávány ?ádné nástavby. Klasická typická fregata měla nejprve 28 děl a postupně se standardizovaly lodě o 32, 36, 38 a 40 dělech. Kalibr děl se zvět?oval z p?vodních devíti liber na dvanácti- a osmnáctiliberní. Lodě s vyzbrojí 38 a více 18liberních děl byly ozna?ovány jako ?tě?ké“ fregaty (angl. heavy frigate). Největ?í fregaty napoleonskych válek byly klasifikovány jako 44dělové, s 30 dlouhymi děly v hlavní baterii o kalibru 24 liber, k tomu na horní palubě bylo navíc 20–22 karonád kalibru 24 nebo 32 liber.
Fregata byla 40 a? 80 metr? dlouhá lo?, ?í?ka tvo?ila maximálně ?tvrtinu délky. Oproti pinase byla ?tíhlej?í a tím i rychlej?í. Nosnost lodě v obchodním provedení byla a? 2 000 tun. Trup měl rovny kyl a osvěd?eny hru?kovity tvar. S postupem ?asu mizely p?ední i zadní nástavby a byla odstraňována zbyte?ná vyzdoba.
Paroplachetní fregata
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Fregata v sou?asnosti
[editovat | editovat zdroj]
Sou?asná fregata sdílí se svou p?edch?dkyní pouze ozna?ení. V moderním vojenském názvosloví je fregata malá, v?estranná a spolehlivá lo?. Je zpravidla men?í ne? torpédoborec a jejím hlavním úkolem je boj s ponorkami a doprovod konvoj? ?i oboj?ivelnych vysadkovych svaz?. V některych námo?ních silách (nap?íklad. Nizozemské královské námo?nictvo ?i Německé námo?nictvo) se jako fregata ozna?ují jednotky vět?í (nap?. t?ída De Zeven Provinci?n ?i t?ída Sachsen), které by jinak svymi parametry pat?ily mezi torpédoborce. D?vodem je zejména politicky motivovaná snaha o zd?raznění obranného charakteru dané námo?ní síly, nebo? fregaty jsou na rozdíl od torpédoborc? tradi?ně vnímány jako jednotky obranné.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Boudriot, Jean & Berti, Hubert, The History of the French Frigate, Jean Boudriot Publications, Rotherfield 1993. ISBN 0-948864-15-X
- Canney, Donald L., Sailing Warships of the US Navy. Naval Institute Press, Annapolis 2001. ISBN 1-55750-990-5
- Gardiner, Robert & Lambert, Andrew (Editors), Steam, Steel and Shellfire: The Steam Warship, 1815–1905. Conway's History of the Ship series, Chartwell Books Inc., Edison N.J. 2001. ISBN 0-7858-1413-2
- Gardiner, Robert, The First Frigates. Ninepounder & Twelve-pounder Frigates 1748–1815. Conway Maritime Press, London 1992. ISBN 0-85177-601-9
- Gardiner, Robert, The Heavy Frigate. Eighteen-pounder Frigates: Volume I, 1778–1800. Conway Maritime Press, London 1994. ISBN 0-85177-627-2
- Gardiner, Robert, Frigates of the Napoleonic Wars. Chatham Publishing, London 2000. ISBN 1-86176-135-X
- Gardiner, Robert (1999) Warships of the Napoleonic Era. Design, Development and Deployment. Seaforth Publishing, Barnsley 2011. ISBN 978-1-84832-108-3
- Lambert, Andrew, Battleships in Transition, the Creation of the Steam Battlefleet 1815–1860. Conway Maritime Press, London 1984. ISBN 0-85177-315-X
- Lyon, David & Winfield, Rif., The Sail & Steam Navy List. Chatham Publishing, London 2004. ISBN 1-86176-032-9
- Pérez, Enrique García-Torralba, Las fragatas de vela de la Armada Espa?ola 1600–1850. Madrid 2011.
- Rodger, N. A. M., The Command of the Ocean: A Naval History of Britain 1649–1815. Penguin Books, London 2005. ISBN 0-7139-9411-8
- Tredrea, John, & Sozaev, Eduard, Russian Warships in the Age of sail 1696–1860. Seaforth Publishing, Barnsley 2010. ISBN 978-1-84832-058-1
- WATERS, Conrad. Modern European Frigates. In: JORDAN, John. Warship 2022. Oxford: Osprey Publishing, 2022. ISBN 978-1-4728-4781-2. S. 161 a? 177. (anglicky)
- Winfield, Rif (1997) The 50-Gun Ship. A Complete History. Mercury Books, London 2005. ISBN 1-84560-009-6
- Winfield, Rif, British Warships in the Age of Sail 1603–1714. Design, Construction, Careers and Fates. Seaforth Publishing, Barnsley 2009. ISBN 978-1-84832-040-6
- Winfield, Rif, British Warships in the Age of Sail 1714–1792. Design, Construction, Careers and Fates. Seaforth Publishing, Barnsley 2007. ISBN 978-1-84415-700-6
- Winfield, Rif, British Warships in the Age of Sail 1793–1817. Design, Construction, Careers and Fates. Chatham Publishing, London 2005. ISBN 1-86176-246-1
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu fregata na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo fregata ve Wikislovníku- ?lánek o plně plavbyschopné francouzské replice fregaty l'Hermione z roku 1779 na blogu Historia Navalis
- ALLAN, Philip K. The Evolution of Frigates in the Age of Sail [online]. usni.org, 2023-04 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
- Tribus Montibus Oceanography: Why is a Frigate a Frigate (and not a Destroyer or a Corvette) na YouTube (anglicky)
