金锁小学：知心家长帮帮团 奉献爱心传承文明[视]
Ledovec je nehomogenní p?írodní těleso tvo?ené ledem, omezené jen jinou horninou; led se v něm pohybuje vlivem zemské tí?e podobně, jako voda v ?ece.[1][2] Ledovce, které jsou ?ástí kryosféry a hydrosféry, mají jazykovity nebo bochníkovity tvar. Jejich studiem se zabyvá glaciologie a jistou ?ástí také geokryologie. Vznikají hromaděním sněhu, ktery se pod vlivem okolí mění na firn, z firnu na firnovy led a z firnového ledu na led ledovcovy. Proces p?eměny sněhu ve firn je nazyván firnovatění. To je zp?sobeno p?edev?ím táním a znovu zamrzáním pod vlivem tlaku vy??ích vrstev, ale dochází k němu i se změnami teploty. Tento zdánlivě jednoduchy proces tání a mrznutí se odborně nazyvá regelace. Tato vlastnost ?iní z ledovce plastické těleso schopné vyplňovat a modelovat reliéf Země. Ledovce se vyskytují na v?ech kontinentech s vyjimkou Austrálie.
Zonální ledovce (kontinentální) mají svou extrazonální variantu v horskych ledovcích (údolních).[3]
?eská terminologie ozna?uje slovem ledovec r?zná rozsahem a pohybem odli?ná ledová tělesa. Nap?íklad gigantické ledové p?íkrovy, které jsou pro svou rozlehlost ozna?ovány té? jako pevninské ledovce, z nich? ve skute?nosti led odchází do oceánu mnoha ledovci a ledovcovymi proudy. Nebo men?í ledové ?epice. V obecném jazyce se lze setkat i s ozna?ením iceberg? takovym slovem (??pi?ka ledovce“).
Ledovec kon?ící v mo?i m??e mít plovoucí konec nazyvany ?elfovy ledovec. Nejrozsáhlej?í jsou dnes Ross?v a Filchnera-Ronneové u b?eh? Antarktidy, oba vět?í ne? Německo.
Globální oteplování vede na celém světě k ústupu ledovc?. Některé ledovce ji? zmizely zcela[4][5] a o?ekává se, ?e rostoucí teploty zp?sobí neustály ústup i vět?iny ostatních horskych ledovc? na světě. U více ne? 90 % ledovc? zaznamenalo Světové st?edisko pro monitorování ledovc? od roku 1995 jejich ústup.[6]
Ledovcové ?epi?ky existují na některych místech na Zemi (Transantarktické poho?í) nep?etr?itě u? nejméně 60 milion? let, tedy od doby nejstar?ích t?etihor (paleogénu).[7] Grónsky ledovec roztál p?ed 400 tisíci lety.[8]
Typy ledovc?
[editovat | editovat zdroj]Ledovce dělí ?eská geologie, geomorfologie a geografie do typ? jako: karovy, svahovy, údolní, dendriticky, malaspinsky (úpatní, piedmontní):
- karovy ledovec vyplňuje vysoko polo?ené deprese – kary, karové terasy (vy?ivovací oblasti) – na údolních svazích a schází mu typicky ledovcovy jazyk, jeho tvar je odvisly p?edev?ím od tvaru karu a ?í?ka obvykle p?evládá nad délkou. Ledovce tohoto typu se vyskytují p?edev?ím v Pyrenejích a v Alpách. Karovy ledovec je p?echodovym typem ke sně?níku.
- svahovy ledovec (visuty), podobně jako karovy ledovec, vyplňuje deprese na údolních svazích, ale má alespoň krátky splaz, ktery z?stává zavě?en na svahu. Ledovce tohoto typu se vyskytují také p?edev?ím v Pyrenejích a v Alpách. Někte?í geomorfologové chápou pod pojmem svahovy ledovec ledovce, které vznikají v mělkych depresích nebo na strukturních stupních na p?íkrych svazích a které se vyvinuly ze sně?níku v niva?ních depresích anebo niva?ních li?tách.
- údolní ledovec vyplňuje vy??í ?ásti horskych údolí, má dob?e vyvinutou vy?ivovací oblast i ledovcovy jazyk. Tento typ ledovce je nazyván také jako alpsky typ, podle svého hojného zastoupení v Alpách. Ob?as jsou z tohoto typu vyděleny údolní ledovce plazového typu, které jsou podobné údolním ledovc?m alpského typu, nejsou v?ak ?iveny ledovci vznikajícími v karech, nybr? ledovcovymi ?apkami na rozvodích.
- dendriticky ledovec má více vy?ivovacích oblastí po obou stranách údolí, z obou údolních svah? splyvají ledovcové jazyky, je? se spojují s hlavním ledovcem, tento typ je zastoupen zvlá?tě ve vysokych asijskych poho?ích. P?íkladem dendritického ledovce je Fed?enk?v ledovec o délce 77 km a ?í?ce 2–5 km, na něj? se z údolních ledovc? napojuje 34 krátkych ledovcovych splaz?. V Evropě se tomuto typu blí?í Aletschsky ledovec v Bernskych Alpách.
- malaspinsky typ (podhorsky, úpatní, piedmontní) ledovce se nachází v oblastech silného vyvoje dendritickych ledovc?, které ?asto p?estupují p?es sedla a rozvodní h?bety do sousedních údolí (ledovcová transfluace). Ledovce ze sousedních údolí se p?i vychozu z hor spojují v mohutny jednotny ledovcovy kruny?. Malaspinsky typ ledovce je pojmenován podle typové lokality Malaspinsky ledovec, která se nachází na Alja?ce, jeho plocha je kolem 5000 km2.
Dal?í ozna?ení
[editovat | editovat zdroj]- norsky typ (plo?ny, fjeldovy, patagonsky, skandinávsky) – jde doopravdy o ledovou ?epici, vznikající na plochych temenech a vrcholech a náhorních plo?inách. Ledové ?epice mají vypoukly profil, a stékají p?es okraj splazy po úbo?ích – Folgefonn, Jostedalsbreen, Svart Isen.
- radiální ledovec – doopravdy jde o ledové pole ?ili soustavu ledovc?, útvar, ktery vzniká v místech, kde vlivem fyzickogeografickych poměr? nejsou podmínky pro vznik ledové ?epice (i v centru z ledu vy?nívají jiné horniny), a kde se od centrálního místa radiálně rozbíhají jednotlivé splazy.
- ?picbersky typ (svalbardsky) ledového pole má charakteristická mohutná firnovi?tě, která p?estupují ?iroká horská sedla a pr?smyky, místy vystupují holé horské hory (nunataky) a h?ebeny.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Ledovce mají r?zny tvar, ale v?echny ledovce mají akumula?ní oblast, ve které dochází ke hromadění sněhu, a abla?ní oblast, ve které dochází k odtávání ledovce. Obě oblasti jsou od sebe odděleny my?lenou ?arou rovnováhy, nad ní? dochází k akumulaci a pod ni? dochází k ablaci. V některych oblastech, ve kterych nejsou podmínky pro odtávání (vy??í zeměpisné ?í?ky), ledovce nezanikají táním, nybr? jsou, nap?íklad jako plovoucí ledovcové jazyky, rozlámány do iceberg? a odná?eny na ?iré mo?e do ni??ích ?í?ek, kde postupně tají.
Místo, kde ledovec vzniká se odborně nazyvá kar neboli ledovcovy kotel, následně sestupuje ledovcovym údolím tzv. trogem a? k ?elu ledovce, k místu, kde za?íná odtávat, ?i se p?ípadně odlamovat (tzv. telení ledovc?) do mo?e.
Pohyb ledovc?
[editovat | editovat zdroj]Ledovce se vět?inou pohybují rychlostí od 3 do 300 metr? za rok, ale jejich rychlosti mohou dosáhnout 1 a? 2 km za rok, pokud jsou k tomu vhodné podmínky jako p?íkry svah ?i vysoká rychlost tvo?ení ledovce. Nicméně v Antarktidě a Grónsku existují i ledovce v údolích, které se pohybují rychlostí 7 a? 12 km za rok.[9] Na druhou stranu jsou známé ze Země ledovce, které se nepohybují v?bec, jeliko? jsou v podstatě p?imrznuty v podlo?í. V jejich p?ípadě pak nedochází k tání ledovc? na bázi a hovo?í se o tzv. studenych ledovcích.
Za svou barvu vdě?í led krystalové struktu?e, která absorbuje v?echny vlnové délky světla kromě té nejkrat?í (nejmod?ej?í). Modry led je pevněj?í a obsahuje méně vzduchu ne? led bíly.
Rozhodující pro p?e?ití ledovce je jeho hmotnostní bilance, rozdíl mezi akumulací a ablací (sublimací a tavením). Globální oteplování m??e zp?sobit kolísání teploty i sně?ení, co? m??e vést ke změnám v hmotnostní bilance. [10] Změny v hmotnostní bilanci ?ídí dlouhodobé chování ledovce a jsou nejcitlivěj?ími klimatickymi ukazateli na ledovci.
?Tvo?ivá“ síla ledovc?
[editovat | editovat zdroj]Vyskyt ledovc? je doprovázen mnoha geomorfologickymi tvary. Na tvo?ivou ?innost ledovce má zásadní vliv teplota samotného ledovcového tělesa, jeho podkladu a okolí jeho povrchu (vzduchu a ostatních ploch). Teplota má vliv na vyskyt vody v kapalném stavu a ?viskozitu“ báze ledovce, kapalná voda je prvo?adym modela?ním faktorem a tekutost báze ledovce má p?ímy vliv na jeho rychlost.
P?i vzniku glaciálních tvar? se uplatňuje destruktivní i akumula?ní ?innost ledovcového tělesa. Destruktivní ?inností se rozumí zpětná, bo?ní a hloubková eroze, které naru?ují horniny ve svém nejbli??ím okolí. K ú?innosti ledovcové eroze p?ispívají p?edev?ím spodní morény, které svou ú?innost dokazují vznikem hlubokych i mělkych ledovcovych ryh.
Erozní ?innost ledovc?
[editovat | editovat zdroj]Ledovce jsou vyraznym erozním ?initelem, ktery vytvá?í charakteristické tvary reliéfu, na ktery p?ímo ?i nep?ímo p?sobil a ktery velmi snadno pomáhá identifikovat jeho p?sobení. Velká tíha a tlak sestupující ledovcové masy vytvá?í typické ledovcové údolí tvaru U, které m??e ledovec vyhloubit a? do několikasetmetrové hloubky.
Rozli?ujeme několik základních druh? ledovcové eroze[11]:
- brázdění (exarace) – postupující ledovec p?ed sebou tla?í úlomky, které pod velikym tlakem ryjí podlo?ní horninu, ?ím? zahlubují ledovcové údolí stále hlouběji do reliéfu a p?ípadně ho roz?i?ují, ?ím? vzniká typicky tvar písmene U. Díky rozdílné tvrdosti hornin a bo?ních ledovc? m??e vzniknout zvlá?tní druh visutého údolí.
- odlamování (detrakce) – změny teplot mají za následek roztávání a následné zamrzání vody pod ledovcem, ta se ?áste?ně vsakuje do horniny, kde p?i zmrznutí zvět?uje sv?j objem, co? má za následek roztrhávání horniny. Hornina je pak uná?ena spolu s ledovcem a následnym ohlazováním vznikají souvky.
- ohlazování (abraze) a obru?ování (deterze) – ?ásti uná?ené ledovcem se postupně t?ou o jiné ?ásti, co? se na tělesu projevuje jako typické ryhování a zahlazování. Stupeň ohlazení je závisly na tvrdosti obou hornin.
P?i bo?ní erozi se uplatňují bo?ní morény.
Ov?em podobné projevy m??e mít oby?ejná ?eka, co? m??e byt problém p?i stanovení p?ítomnosti ledovce v minulosti.[12]
Vyznamné světové ledovce
[editovat | editovat zdroj]Ledovce obsahují 17 milión? gigatun vody.[13] Antarkticky ledovec je největ?í na světě a jeho objem je 26,5 milión? km3. Grónsky ledovec má objem 2,85 milión? km3. Zbylé ledovce mají objem 0,158 milión? km3.[14]
| Název | Oblast | Délka (km) |
?í?ka (km) |
|---|---|---|---|
| Lambert?v ledovec | Australské antarktické území | 402 | 64 |
| Peterman?v ledovec | Grónsko | 200 | 32 |
| Vatnaj?kull | Island | 100 | 83 |
| Beardmore?v ledovec | Novozélandské antarktické území | 160 | 30 |
| Malaspina | Alja?ka | 65 | 45 |
| Hispar-Biafo | Karákóram, Pákistán | 120 | 3,2 |
| Hubbard?v ledovec | poho?í svatého Eliá?e, Alja?ka | 114 | 3,75 |
| Humboldt?v ledovec | Grónsko | 114 | 95 |
| Koettlitz?v ledovec | Novozélandské antarktické území | 85 | 13 |
| Aletschsky ledovec | Bernské Alpy | 26 | 3,2 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ What is a glacier? | National Snow and Ice Data Center. nsidc.org [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Glossary from the AR4 Synthesis Report, bilingual English and Czech (draft translation by Ji?í Do?ek, hypertext formatting and text changes by Jan Hollan). amper.ped.muni.cz [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
- ↑ KARáSEK, Jaromír. Základy obecné geomorfologie. Brno: Masarykova univerzita, 2001. ISBN 80-210-2567-0. S. 64.
- ↑ MEIER, Mark F.; A. S. Post. Recent variations in mass net budgets of glaciers in western North America. S. 63–77. IASH Publ [online]. 1962. S. 63–77. Dostupné v archivu po?ízeném z originálu dne 2025-08-07.
- ↑ PELTO, Mauri S. North cascade glacier retreat. www.nichols.edu [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-07.
- ↑ World glacier monitoring service (Světové st?edisko pro monitorování ledovc?). www.geo.unizh.ch [online]. [cit. 29-04-2006]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 24-04-2006.
- ↑ BARR, Iestyn; REA, Brice; ADAMSON, Kathryn; SPAGNOLO, Matteo. Glaciers have existed on Earth for at least 60 million years—far longer than previously thought. phys.org [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Grónské ledovce zcela roztály v nedávné geologické minulosti, prokázala analyza vzorku zapomenutého v mrazáku. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online.
- ↑ Matthew R. BENNETT a Neil F. GLASSER, Glacial geology: Ice Sheets and Landforms, kapitola Mass Balance and the Mechanisms of Ice Flow, strana 67.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné v archivu.
- ↑ KETTNER, Radim. V?eobecná geologie IV. Vněj?í geologické síly, zemsky povrch (?innost ledu, větru, zemské tí?e, ustrojenc? a ?lověka). 2. vyd. Praha: ?SAV, 1955. S. 41.
- ↑ YIRKA, Bob. Evidence of self-forming waterfalls reported. phys.org [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Hydrologic Cycle - How it works [online]. scienceclarified.com [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RüEGG, Peter. Ice volume calculated anew. phys.org [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HORNíK, Stanislav a kol. Fyzická geografie II. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 320 s.
- DEMEK, Jaromír. Obecná geomorfologie. Praha: ?SAV, 1988. 476 s.
Související ?lánky
[editovat | editovat zdroj]- Kryosféra
- ústup ledovc? od roku 1850
- Hmotnostní bilance ledovce
- Iceberg
- Ledová kra
- Mo?sky led
- ?pi?ka ledovce
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu ledovec na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo ledovec ve Wikislovníku- Dvojice fotografií z r?znych let s posuvnym rozhraním dokumentující úbytek ledovc? v Alpách aktualizovaně na gletschervergleiche.ch (?i s ?eskymi popisky na aktualne.cz ze 26. 12. 2017).
