这些老人我不能不管啊！歙县高山村医27年的守望
| Prusko Preu?en
| |||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||
K?nigsberg, později Berlín
| |||||||||||||||||
297 007 km2 (v roce 1939)
| |||||||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||||||
41 700 000 (v roce 1939)
| |||||||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||||||
prusky tolar, později německá marka
| |||||||||||||||||
Vznik
|
|||||||||||||||||
Zánik
|
|||||||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
.svg)
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy 
Preu?en, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, ?védsky Preussen, francouzsky Prusse, ma?arsky Poroszország) byl historicky státní útvar ve st?ední Evropě, ktery měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny. Jeho hlavním městem byl p?vodně Královec, posléze Berlín. Jeho území je dnes rozděleno mezi Německo, Polsko, Rusko a okrajově i Belgii, Dánsko, ?esko, a Litvu.
Název Prusko pochází od Prus?, baltskych kmen? p?íbuznych Litevc?m a Loty??m, ?ijících okolo Gdaňského zálivu. Ve t?ináctém století bylo p?vodní st?edověké Prusko dobyto ?ádem německych rytí??. V 17. století bylo Prusko p?ipojeno k vyznamněj?ímu Braniborskému markrabství a na po?átku 18. století, v souvislosti se zalo?ením Pruského království, se název ?Prusko“ p?enesl na cely stát (jeho? jádrem bylo v?ak nadále Braniborsko). Ten se díky své vojenské vyspělosti a efektivitě postupně stal evropskou mocností s rozhodujícím vlivem na st?ední Evropu, jedním z tahoun? pr?myslové revoluce a v?d?í silou procesu sjednocení Německa. Od roku 1871 byl prusky král zároveň německym císa?em.
Po první světové válce a pádu monarchie bylo Prusko transformováno ve Svobodny stát v rámci nové německé Vymarské republiky, po nacistické reorganizaci ve 30. letech ztratilo jako entita na reálném vyznamu. V roce 1947 bylo rozhodnutím spojenecké kontrolní komise Prusko formálně zru?eno.[1]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]územní vymezení
[editovat | editovat zdroj]P?vodní Prusy p?edstavovaly území v ji?ním Pobaltí mezi dolní Vislou a dolním Němenem (zhruba pozděj?í Západní a Vychodní Prusy). Po ovládnutí Braniborskem se stát ozna?ovany jako Prusko roz?í?il na rozsáhlé oblasti v severní ?ásti tehdej?í Svaté ?í?e ?ímské, dnes pat?ící z vět?iny Německu (Braniborsko, ?lesvicko-Hol?tynsko, Dolní Sasko, Poryní, Vestfálsko aj.), z?ásti Polsku (Slezsko, Lubu?sko, Pomo?any) a okrajově také Belgii (Eupen a Malmédy), Dánsku (ji?ní okraj) a ?esku (Hlu?ínsko). Mimo ?í?i pat?ilo do Pruska je?tě zejména Velkopolsko (Poznaňsko), na severovychodě zasahovalo a? na dne?ní území Ruska (Kaliningradská oblast) a Litvy (Klajpeda).
V dne?ním Německu se v pruském území nacházelo mno?ství enkláv jinych historickych panství (Oldenbursko, Brun?vicko-Lünebursko, Meklenbursko aj.). Sou?ástí Pruska byl také Hohenzollern, malé rodové území pruské vládnoucí dynastie v ji?ním Německu.
Rané dějiny Prus
[editovat | editovat zdroj]Pohanské Prusy
[editovat | editovat zdroj]Ji? v době p?ed na?ím letopo?tem sídlily ve vychodním Pobaltí kmeny Prus?. Proto neslo toto území ve st?edověku název ?Prusy“. Prusové z?stali pohany a nevytvo?ili si státní organizaci. Pokusy pok?es?an?tit Prusy z?staly bezvysledné. Kromě toho sami za?ali po?ádat loupe?ivé vpády na polské území.[zdroj?] Mazovsky kní?e Konrád proto pozval na obranu svého území do země ?ád německych rytí?? a daroval jim chelmiňskou zemi roku 1226.
Prusky ?ádovy stát
[editovat | editovat zdroj]Roku 1237 se ?ád německych rytí?? spojil s ?ádem me?ovych brat?í, ktery operoval v Livonsku. Pruské území se tak dostalo do kle?tí a bylo během následujících 50 let dobyto. K?í?ovych vyprav proti Prus?m se ú?astnili i ?e?tí panovníci P?emysl Otakar II. a Jan Lucembursky. P?vodní pruské obyvatelstvo bylo poněm?eno nebo vyhubeno, Prusy byly kolonizovány zejména německymi kolonisty. Roku 1309 se ?ádové území roz?í?ilo o Gdaňské Pomo?í.
Něme?tí rytí?i expandovali proti dosud pohanské Litvě i k?es?anskému Polsku, které se na obranu proti ?ádu spojily Krevskou unií do jednoho státního celku roku 1385, kterému vládli Jagellonci. Roku 1410 dosáhlo Polské království vyznamného vítězství nad ?ádem německych rytí?? v bitvě u Grunwaldu. Dal?í porá?ka ?ekala slábnoucí ?ád v t?ináctileté válce s pruskymi městy a Polskem.
V roce 1466 byl uzav?en druhy toruňsky mír, podle jeho? ustanovení Polsku p?ipadly Prusy královské, s Marienburgem, ktery byl dosud sídelním městem velmistra ?ádu, Gdaňskem, Toruní a Elblagem. Hlavním městem zbyvajícího ?ádového území, Prus k?i?áckych, se stal K?nigsberg, zalo?eny ?eskym králem P?emyslem Otakarem II. Postavení ?ádového velmistra v Prusích se stále zhor?ovalo, nebo? pol?tí králové v??i němu stupňovali své nároky.
V roce 1510 byl velmistrem ?ádu zvolen Albrecht Braniborsky z dynastie Hohenzollern?. O dva roky později byl slavnostně uveden do K?nigsbergu. D?vodem jeho volby byly p?íbuzenské vazby na polského krále Zikmunda I. Starého, ktery byl jeho strycem. Mezi k?i?áky a krakovskym dvorem tehdy panovaly od uzav?ení druhého toruňského míru v roce 1466 velmi napjaté vztahy a p?edstavitelé ?ádu se domnívali, ?e by tak mohli p?ispět k jejich vylep?ení. To se v?ak ukázalo byt velkym omylem, nebo? ani vztahy mezi Hohenzollerny a jejich polskymi p?íbuznymi nebyly dobré.
Pruské vévodství
[editovat | editovat zdroj]Velmistr Albrecht se jako velmistr bezúspě?ně sna?il o mírové narovnání mezi ?ádem a polskym králem. Ani válka, která probíhala v letech 1519–1521, nedopadla dob?e. Proto Albrecht vy?e?il kritickou situaci svéráznym zp?sobem a to tak, ?e p?ijal roku 1525 luteránskou reformaci a prohlásil se za světského vládce dosud ?ádového území. Prusy kní?ecí se poté staly lénem polského krále.
Po smrti vévody Albrechta se pruskym vévodou v roce 1568 stal jeho syn Albrecht Fridrich. Ten v?ak v roce 1577 onemocněl a tak se stal regentem Ji?í Fridrich Braniborsky z Braniborska-Ansbachu (a Braniborska-Kulmachu), ktery byl posledním mu?skym ?lenem nejstar?ích větví dynastie. Jeliko? neměl vévoda Albrecht Fridrich ?ádné syny, stal se následníkem mu? jeho dcery braniborsky kurfi?t Jan Zikmund, ktery si ji? p?ed jeho smrtí vzal za ?enu jeho dceru Annu Pruskou. Ten se také po jeho smrti stal nakrátko v letech 1618–1619 pruskym vévodou.
Spojení s Braniborskem
[editovat | editovat zdroj]Roku 1618 byly Prusy kní?ecí spojeny s Braniborskym markrabstvím, kde vládli rovně? Hohenzollernové, v jeden stát (Braniborsko-Prusko) se silně německym charakterem. Hlavním městem se stal Berlín. ?Velky kurfi?t“ Fridrich Vilém (1640–1688) dosáhl zru?ení vazalskych závazk? a 19. zá?í 1657 velavskou smlouvou i zru?ení lenního poměru k Polsku, co? bylo uznáno 3. května 1660 olivskym mírem i ostatními mocnostmi. Na rozdíl od západní ?ásti nového státu se vychodní ?ást nestala sou?ástí Svaté ?í?e ?ímské národa německého.
Pruské království
[editovat | editovat zdroj]
Dne 18. ledna 1701 se syn Fridricha Viléma, kurfi?t Fridrich III., prohlásil v K?nigsbergu se svolením polského krále a ?ímskoněmeckého císa?e ?Králem v Prusku“ jako Fridrich I., ?ím? zalo?il Pruské království.[2]
Prusko pak ve slezskych válkách v letech 1740–1745 získalo od habsburské monarchie vět?inu Slezska a Kladsko, území p?vodně Koruny ?eské. Tento zisk pak dokázalo ubránit během sedmileté války. To byl po?átek mocenského vzestupu Pruska, které se stalo jedním z nejd?le?itěj?ích evropskych stát?. V této době mělo Prusko nejen skvěle vycvi?enou armádu, ale také efektivní ú?ednicky aparát.
V letech 1772–1795 se Prusko zú?astnilo trojího dělení Polska a získalo tak rozsáhlá území na vychodě (Varmii, Západní Prusko, Chelmiňsko, Note?sko – Netzedistrikt, Velkopolsko, Kujavsko, Siradzko, Leczycko ?ást Podlesí, a západní a severní Mazovsko v?etně Var?avy), kde pak postupně vzniklo Západní Prusko, Nové Vychodní Prusko a Ji?ní Prusko.
Napoleonské války
[editovat | editovat zdroj]V období napoleonskych válek ztratilo Prusko v bojích proti Napoleonovi a jeho spojenc?m rozsáhlá území na západě i vychodě, co? si v?ak po porá?ce Francie vykompenzovalo na Vídeňském kongrese, kde získalo západní ?ást var?avského velkokní?ectví, na ní? vytvo?ilo Poznaňsko, severní polovinu Saska v?etně Dolní Lu?ice a severovychodní poloviny Horní Lu?ice, a celé Poryní a Vestfálsko. Od ?védska pak smlouvou ze 4. ?ervna 1815 získalo severní ?ást P?edních Pomo?an v?etně Rujány. 8. ?ervna 1815 pak Prusko spolu s Rakouskem a ostatními německymi státy vytvo?ilo Německy spolek, k němu? v?ak nepat?ily jeho 3 nejvychodněj?í provincie Poznaňsko, Západní Prusko a Vychodní Prusko.
Prusko bylo v letech roku 1851 pora?eno Dánskem v prusko-dánské válce (1848–1851), v ní? chtělo Prusko ovládnout Dánskem kontrolované ?lesvicko s po?etnou německou men?inou. Roku 1863 pak bylo ?lesvicko za?leněno p?ímo do Dánska, co? bylo zjevnym poru?ením Londynského protokolu z roku 1851, v něm? se Dánsko mimo jiné zavázalo ponechat ?lesvicku jeho práva. D?sledkem byla následující dánsko-německá válka. Roku 1864 Prusko s Rakouskem a ostatními německymi státy bojovalo proti Dánsku, které chtělo oddělit jím ovládané Hol?tynsko a Lauenbursko od Německého spolku (Dánsky král byl v rámci personální unie také vévodou ?lesvicka-Hol?tynska, ale Hol?tynsko bylo spolu s Lauenburskem na rozdíl od severněj?ího ?lesvicka ?lenem Německého spolku) a za?lenit je do Dánska. V této válce bylo Dánsko pora?eno, ?lesvicko se stalo prusko-rakouskym kondominiem, Hol?tynsko získalo Rakousko a Prusku p?ipadlo Lauenbursko s titulem vévodství.
Sjednocení Německa
[editovat | editovat zdroj]Prusko-rakouská válka
[editovat | editovat zdroj]Spor s Rakouskem o vedoucí úlohu v Německém spolku a o ?lesvicko-Hol?tynsko pak vedl roku 1866 k prusko-rakouské válce, v ní? bylo Rakousko a jeho spojenci pora?eni. Prusko pak kromě anexe celého ?lesvicka-Hol?tynska anektovalo rozsáhlá území rakouskych spojenc? Království Hannoverského, Kurfi?tství Hesenského a Vévodství Nasavského.
V anexi dal?ího rakouského spojence království Saského mu zabránilo negativní stanovisko Rakouska a Francie, a Sasko bylo posti?eno ?pouze“ vysokymi reparacemi. Dal?í rakou?tí spojenci, království Bavorské a Velkovévodství Hesenské, musely postoupit Prusku men?í okrajová území. Velkovévodství Hesenské ztratilo okres Biedenkopf, západní ?ást okresu Gie?en a nedávno získané Hesensko-Hombursko. Bavorsko bylo nuceno odstoupit Prusku okrajová území ve Francích (okres Gersfeld a ?ást území vychodně od hesenského města Gelnhausen). Na získanych územích poté Prusko vytvo?ilo provincie Hannoversko, Hesensko-Nasavsko a ?lesvicko-Hol?tynsko.
Prusko se pak stalo zakládajícím spolkovym státem Severoněmeckého spolku, ktery byl pod jeho hegemonií a v něm? mu pat?ila vět?ina území. A? do konce první světové války pak u? mělo stejny rozsah.
V letech 1870–1871 pak Prusko po boku dal?ích německych stát? bojovalo proti Francii v prusko-francouzské válce. Dne 18. ledna 1871 se pak stalo největ?í spolkovou zemí nově zalo?eného Německého císa?ství s oficiálním názvem Německá ?í?e.
.jpg)
Prusko-francouzská válka
[editovat | editovat zdroj]19. ?ervence 1870 Francie vyhlásila válku Prusku. Díky spojeneckym smlouvám se p?idaly k Prusku armády v?ech německych stát?. Francie byla na válku ?patně p?ipravena a po bitvě u Sedanu kapitulovala 2. zá?í 1870. Lid ve válce pokra?oval, jeho odpor byl zlomen a? oble?ením a ost?elováním Pa?í?e.
P?ímě?í bylo podepsáno v lednu, mírová smlouva pak 10. května 1871. Francie p?i?la o některá území.
Německé císa?ství
[editovat | editovat zdroj]Po pádu monarchie roku 1918 tu pak v rámci Vymarské republiky vznikl Svobodny stát Prusko (Freistaat Preu?en). V d?sledku Versailleského míru ztratilo Prusko rozsáhlá území na vychodě, severu a západě. Obnovená Litva získala severní ?ást Vychodního Pruska; obnovené Polsko vět?inu Západního Pruska a Poznaňska, nepatrnou ?ást Vychodního Pruska a ?ást Slezska; ?eskoslovensko pak získalo Hlu?ínsko.
Na západě pak Belgie získala Eupen a Malmédy, na severu získalo Dánsko ?ást ?lesvicka (dne?ní dánsky okres Ji?ní Jutsko). Gdaňsk s okolím se stal samostatnym státem (Svobodné město Gdaňsk) pod patronací Spole?nosti národ?. ?ást Poryní se stala sou?ástí Sárska. V letech 1921 a 1929 byl pak do Pruska ve dvou fázích za?leněn Svobodny stát Waldeck-Pyrmont.
Vymarská republika
[editovat | editovat zdroj].svg)
V d?sledku porá?ky v první světové válce vypukla v Berlíně takzvaná listopadová revoluce, která se roz?í?ila po celém Německém císa?ství. Jejím d?sledkem bylo, ?e byly zru?eny ?i padly v?echny německé monarchie v?etně Pruského království. Prusko se tak stalo republikou v rámci Vymarské republiky. Roku 1932 do?lo ke krizi, která vyvrcholila tzv. Altonskou krvavou nedělí. Té vyu?il Franz von Papen a tvrzením, ?e pruská zemská vláda nedokázala zajistit v zemi po?ádek, si zajistil u Paula von Hindenburga vydání nouzového vynosu ze dne 20. ?ervence 1932, jím? do?lo k sesazení pruské zemské vlády a nastolení ?í?ského komisa?e pro Prusko. Tím se stal právě von Papen. Sesazená zemská vláda se následně odvolala k ?í?skému nejvy??ímu soudnímu dvoru. P?esto?e následny rozsudek zru?il rozhodnutí o sesazení dosavadní pruské vlády, netroufali si v?ak zpochybnit právoplatnost na?ízení ?í?ského prezidenta.
Nacistické Německo
[editovat | editovat zdroj]Po nástupu Hitlera k moci a následné centralizaci Německa byl pak Svobodny stát Prusko p?eměněn v rámci nacistického Německa v pouhou zemi (Land Preu?en), zbavenou ve?keré autonomie. I nadále zde v?ak a? do konce druhé světové války fungovala formální zemská vláda. Na základě zákona ?o Velkém Hamburku a dal?ích územních úpravách“ byl 1. dubna 1937 k Prusku p?ipojen Lübeck, dosud oldenburské exklávy Lübeck a Birkenfeld, dosud hamburská exkláva Cuxhaven jako?to i několik exkláv Meklenburska.
Z toho Lübeck, Utinské kní?ectví a několik meklenburskych exkláv byly za?leněny do ?lesvicka-Hol?tynska; Birkenfeld do Poryní; Cuxhaven do Hannoverska; dvě meklenburské exklávy do Braniborska. Naopak Wilhelmshaven byl p?edán Oldenbursku; ?ada obcí v okolí Hamburku byla p?ipojena k Hamburku; exkláva pruské provincie Pomo?an, Zetemin byla spolu s několika malymi exklávami Braniborska p?edána Meklenbursku. V souvislosti s vyboji t?etí ?í?e pak byly během druhé světové války k Prusku do?asně p?ipojeny velké ?ásti Polska (Západní Prusko, Poznaňsko, Gdaňsk, Klajpeda, polská ?ást Slezska, severní ?ást Mazovska, Hlu?ínsko a jiná území).
Zánik pruského státu
[editovat | editovat zdroj]Po skon?ení druhé světové války bylo Prusko Postupimskou dohodou rozděleno (bez území vychodně od linie Odra–Nisa, která získalo Polsko a SSSR) mezi 4 spojenecké okupa?ní zóny a v jejich rámci pak bylo Prusko spojenci p?i následné decentralizaci povále?ného Německa rozděleno mezi nově vytvo?ené země. Formálně pak prusky stát existoval a? do 25. února 1947, kdy byl rozhodnutím spojenecké kontrolní komise zru?en.[1]
Administrativní ?lenění
[editovat | editovat zdroj]
Hranice Pruského státu se během historie permanentně měnily. Za?átkem 18. století se Pruské království skládalo ze 17 zemskych ?ástí: Braniborsko, Pomo?ansko, Prusko, Geldernsko, Klevsko, Moers, Krefeld, Tecklenburg, Lingen, Minden, Marka, Ravensberg, Lippstadt, Magdeburk, Halberstadt, Neuchatel a Valangin. Roku 1713 byly některé zemské ?ásti spojeny do provincií, jiné naopak rozděleny mezi několik provincií. Prusko se nyní ?lenilo na provincie St?ední marku, Ukerskou marku, Starou Marku, Novou marku-Pomo?any-Ka?ubsko, Prusko, Geldernsko-Klevsko, Minden-Marka-Ravensberg, Magdeburk-Halberstadt, Neuchatel a Valangin. Po roce 1740 do?lo je?tě k několika dal?ím reformám.
Po Vídeňském kongresu bylo Prusko ?Na?ízením o zlep?ení provinciálního z?ízení“ od 30. dubna 1815 rozděleno na 10 provincií (v závorkách hlavní města), které s vyjimkou Poznaňska, Vychodního a Západního Pruska p?istoupily k Německému spolku:
- Provincie Braniborsko (Postupim)
- Provincie Vychodní Prusko (Královec)
- Provincie Západní Prusko (Gdaňsk)
- Provincie Pomo?ansko (?tětín)
- Provincie Slezsko (Vratislav)
- Provincie Poznaňsko (Poznaň)
- Provincie Juli?sko-Klevsko-Berg (Kolín nad Rynem)
- Provincie Velkovévodství Dolní Poryní (Koblenz)
- Provincie Vestfálsko (Münster)
- Provincie Sasko (Magdeburg)
Dne 27. ?ervna 1822 byly provincie Juli?sko-Klevsko-Berg a Velkovévodství Dolní Poryní slou?eny do provincie Poryní, její? metropolí se stal Koblenz. V období od 3. prosince 1829 do 1. dubna 1878 byly provincie Západní a Vychodní Prusko slou?eny do Provincie Prusko s hlavním městem Královec. Tím se po?et provincií sní?il na 8. Od 5. ?ervna 1823 byly provincie zároveň územně samosprávnymi celky s ?adou kompetencí. V jejich ?ele stály provinciální sněmy (Provinziallandtage), z po?átku ozna?ované jako provinciální stavy (Provinzialst?nde). Sněmy existovaly v Prusku do roku 1933, kdy byly zru?eny nacistickym re?imem Adolfa Hitlera.
Dne 7. prosince 1849 odstoupili v obou hohenzollernskych kní?ectvích oba vládcové z místní větve hohenzollernské dynastie, a tak p?ipadlo Hohenzollernsko Prusku, v jeho? rámci bylo 12. b?ezna 1850 za?leněno jako vládní obvod Sigmaringen do Poryní. Později se Hohenzollernsko ?asto ozna?ovalo jako Hohenzollernské země a p?esto?e nále?elo formálně k Poryní, mělo vlastní sněm.
Dne 20. ?ervence 1853 koupilo Prusko od Oldenburska kus země o rozloze 313 ha u ?eky Jade, kde se roku 1856 zapo?alo stavbou p?ístavu, ktery roku 1869 získal oficiální název Wilhelmshaven. Tento p?ístav byl ji? roku 1867 za?leněn do nově získané provincie Hannoversko.
Po Prusko-rakouské válce bylo Prusko roz?í?eno anexí území německych stát? Frankfurtu nad Mohanem, Hannoverska, Hesenska-Kasselska a Nasavska, a men?ích okrajovych ?ástí Bavorska a Hesenska-Darmstadtska. Na těchto nově získanych územích byly vytvo?eny nové provincie Hannoversko a Hesensko-Nasavsko. Na rozdíl od ostatních provincií v?ak Hesensko-Nasavsko nemělo a? do roku 1920 vlastní provinciální sněm, ale bylo spravováno komunálními sněmy obou nově z?ízenych vládních obvod?: Kurhesenskym a Nasavskym komunálními sněmem, p?i?em? do správní reformy z let 1885–1886 měl vlastní komunální sněm také Frankfurt nad Mohanem. Teprve roku 1920 byly oba komunální sněmy pod?ízeny nově z?ízenému provinciálnímu sněmu Hesenska-Nasavska.
Po První světové válce Prusko utrpělo citelné územní ztráty, následované úpravou správního ?lenění. V jejich d?sledku p?estaly existovat provincie Poznaňsko a Západní Prusko. Zbytek území Západního Pruska byl rozdělen mezi provincii Vychodní Prusko a správní obvod Západní Prusko-Poznaňsko, jeho? sou?ástí se stal také zbytek Poznaňska. 1. ?ervence 1922 byl vy?e uvedeny správní obvod p?eměněn v novou provincii Hrani?ní marka Poznaňsko-Západní Prusko.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto ?lánku byl pou?it p?eklad textu z ?lánku Prussia na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Clark, Christopher (2006): Iron Kingdom: The Rise and Downfall of Prussia, 1600-1947. ISBN 0-7139-9466-5
- ↑ Dějiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny stát?, 2004, ISBN 80-86379-59-0
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CLARK, Christopher. Prusko. Vzestup a pád ?elezného království. Praha: Pavel Dobrovsky – BETA, 2008. 576 s. ISBN 978-80-7306-357-3.
Související ?lánky
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Prusko na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Prusko ve Wikislovníku- Galerie Prusko na Wikimedia Commons
