听赛道的轰鸣声，闻满街的橘香，感受呼吸的自由
| Jakutsk Якутск / Дьокуускай | |
|---|---|
 Budova Rusko-asijské banky ve městě | |
_2012_2.jpg) znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Sou?adnice | 62°1′38″ s. ?., 129°43′55″ v. d. |
| Nadmo?ská vy?ka | 126[1] m n. m. |
| ?asové pásmo | UTC+9[2] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Dálněvychodní |
| Republika | Sacha |
_-_Sakha_(Yakutia)_(Crimea_disputed).svg) Sacha na mapě Ruska | |
  Jakutsk | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 122 km2 |
| Po?et obyvatel | 311 760 (2018)[3] |
| Hustota zalidnění | 2 555,4 obyv./km2 |
| Etnické slo?ení | Jakuti a Rusové |
| Nábo?enské slo?ení | Pravoslavné |
| Správa | |
| Status | město (1643) |
| Starosta | Jevgenij Nikolajevi? Grigorjev |
| Vznik | 1632 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní p?edvolba | (+7)4112 |
| PS? | 677000–677028 |
| Ozna?ení vozidel | 14 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |
Jakutsk (rusky Яку?тск, jakutsky Дьокуускай) je město v Rusku, které se nachází ve vychodní Sibi?i, je hlavním městem republiky Sacha (neboli Jakutska) a p?ístavem na ?ece Leně. ?ije zde p?ibli?ně 312 tisíc[3] obyvatel.
Jakutsk je nejlidnatěj?í město v severovychodní ?ásti Ruska, vyznamné centrum vědy a kultury. Podle po?tu obyvatel je na pátém místě mezi městy Dálněvychodního federálního okruhu (po Vladivostoku, Chabarovsku, Ulan-Ude a ?itě).
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Zeměpisná poloha
[editovat | editovat zdroj]Město se nachází v údolí Tujmaada (jakutsky Туймаада) na levém b?ehu ?eky Leny v jejím st?edním toku. Le?í na sever od 60. rovnobě?ky severní ?í?ky, co? během léta zp?sobuje dlouhé období tzv. ?bílych nocí“ a naopak v zimě trvá světlá ?ást dne pouze 3–4 hodiny, konkrétně v prosinci. S rozlohou 122 km2 je Jakutsk největ?í město le?ící na permafrostu (oblast vě?ně zmrzlé p?dy); kv?li podlo?í stojí vět?ina budov na ocelovych a betonovych pilotech.
Povrch
[editovat | editovat zdroj]Jakutsk le?í v rovinaté krajině v údolí ?eky Leny (údolí Tujmaada). Na území města se nachází mnoho lu?ních a ?í?ních jezer, z nich? největ?í jsou jezero Sajsary, Taloje, Teplé jezero, Chatyng-Jurjach a Sergeljach. Jezera mají pís?ity b?eh a jejich měl?iny jsou porostlé rákosem. P?i vstupu do údolí Tujmaada vybíhá z levého b?ehu ?eky Leny útes do vy?ky p?ibli?ně 100 metr?, pokryty stepní vegetací. Pokud se na útvar díváme ze strany města, podobá se útes horskému vrcholu, ale ve skute?nosti jde o vr?ek kopcovité roviny pokryté borovicemi a listnatymi stromy tajgy, která se ty?í nad údolím Leny. Jedním z bo?ních vybě?k? útesu je hora ?o?ur Muran (jakutsky Чочур Муран).
Centrální ?ást Jakutsku je od koryta ?eky Leny oddělena ?irokou travnatou rovinou zvanou Zelená louka, která byvá v období povodní ?asto zaplavená. Pouze jedno rameno Leny dosahuje a? k ?í?nímu p?ístavu Jakutsku, tzv. Městské rameno, které bylo po dostavění městské hráze v 60. letech p?eměněno na p?ístavní zátoku neboli kanál. V d?sledku nános? ?í?ního písku se v?ak zátoka stává rok od roku měl?í, a aby mohly lodě zátokou proplouvat, musí se dno pravidelně prohlubovat s pomocí podvodních bagr?.
Podnebí
[editovat | editovat zdroj]Podnebí města je silně kontinentální, subarktické.
- Pr?měrná ro?ní teplota vzduchu: ?8,8 °C
- Pr?měrná ro?ní rychlost větru : 1,7 m/s
- Pr?měrná ro?ní vlhkost vzduchu: 69 %
Podnebí je kontinentální s malym úhrnem srá?ek v pr?běhu roku. Zima je v Jakutsku tuhá, pr?měrná lednová teplota je kolem ?40 °C, někdy mohou mrazy dosahovat a? 60 °C pod nulou (naposledy byly tyto hodnoty namě?eny 2. ledna 1951); Jakutsk má nejstudeněj?í zimu ze v?ech velkoměst na světě. Zima trvá od ?íjna do dubna v?etně, jaro a podzim byvají velmi krátké. V období od prosince do b?ezna nedochází prakticky k ?ádnym oblevám. Dokonce byl zaznamenán p?ípad sně?ení v měsíci ?ervnu.
Na rozdíl od zimy je pro léto i navzdory jeho proměnlivému rázu charakteristické malé mno?ství srá?ek a ?asto extrémně vysoké teploty. Vedra mohou dosahovat a? +38.4 °C, co? jsou velmi vysoké hodnoty pro město le?ící v této severní ?ásti polokoule. Pr?měrná ?ervencová teplota dosahuje 18,6 °C. Ro?ní amplituda (rozdíl mezi minimální a maximální teplotou vzduchu) v Jakutsku je jednou z největ?ích na planetě a p?evy?uje 100 °C. Její hodnota se blí?í ro?ní amplitudě sibi?skych ?pól? chladu“ – vesnici Ojmjakonu (jakutsky Оймякон) a městu Verchojansku (rusky Верхоя?нск), které se rovně? nachází v republice Sacha.
?asové pásmo
[editovat | editovat zdroj]Jakutsk le?í v Jakutském ?asovém pásmu. ?asovy posun oproti UTC je +9.00. Co se ty?e moskevského ?asu, má ?asové pásmo konstantní posun +6 hodin a v Rusku je ozna?ováno jako MSK +6.
Historie
[editovat | editovat zdroj]25. zá?í 1632 zalo?il rusky d?stojník Petr Ivanovi? Beketov se svym oddílem kozák? Jakutskou pevnost během vypravy po povodí ?eky Leny na jejím pravém b?ehu, asi 70 km po proudu od místa sou?asné polohy města v zemi borogonskych Jakut?. Od samého po?átku byla posádka pevnosti po?etná, ?ítala okolo 300 kozák?. V roce 1634 ?elila pevnost obléhání Jakutskych kmen?. V roce 1635 dostali místní kozáci právo nazyvat se jakutskymi kozáky. V roce 1638 se pevnost stala centrem nově vytvo?eného Jakutského vojvodství. V letech 1642–1643 byla osada p?estěhována na sou?asné místo – do údolí Tuymaada.
Osada byla p?ejmenována na Jakutsk v roce 1643. Od roku 1708 byl Jakutsk jako vojenské, administrativní a obchodní centrum oblasti podél ?eky Leny pod?ízen sibi?ské gubernii. V roce 1822 se z Jakutsku stává krajské město a od roku 1851 získává Jakutsko (dne?ní republika Sacha) status právně nezávislé oblasti s centrem v Jakutsku.
Nebyvaly rozmach zaznamenal Jakutsk za vlády gubernátora Ivana. I. Krafta (1907–1913). Ve městě vybudoval elektrárnu, telefonní úst?ednu, otev?el muzeum. Sou?asně byla také zalo?ena kancelá? Císa?ské geografické spole?nosti.
Za druhé světové války byl Jakutsk sídlem správy vzdu?né trasy ALSIB (Alja?ka-Sibi?), tzv. ?Severní cesty“ mezi USA a SSSR, po které byla z USA dová?ena letadla v rámci dohody o pomoci Sovětskému svazu formou vojenskych dodávek – Zákon o p?j?ce a pronájmu (anglicky Lend and Lease Act).
V letech 1922–1991 byl Jakutsk hlavním městem Jakutské ASSR (Jakutská autonomní sovětská socialistická republika). V roce 1956 zde byla zalo?ena univerzita. Od roku 1991 je hlavním městem republiky Sacha (Jakutska).
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]K 1. lednu 2015 byl Jakutsk podle po?tu obyvatel z 1114 měst Ruské federace na 67. místě.
V Jakutsku k roku 2017 ?ilo 308 000. Městsky ú?ad eviduje 295 600 obyvatel, co? p?edstavuje p?ibli?ně 30 % populace celé republiky Sacha. Podle zve?ejněnych dat z posledního s?ítání lidu vzrostla populace Jakutsku mezi dvěma s?ítáními (v r. 2002 a 2010) o 20,1 %.
Od devadesátych let 20. století probíhá migrace venkovského obyvatelstva ze v?ech kraj? republiky do Jakutsku. Od devadesátych let a? do sou?asnosti je pozorován odliv rusky mluvící populace. Od p?elomu nového tisíciletí probíhá také migrace p?istěhovalc? ze St?ední Asie, Kavkazu a ?íny. Po?et obyvatel Jakutsku rychle vzr?stá v d?sledku p?irozeného p?ír?stku a migrace. Vyvstává v?ak problém se zabezpe?ením dostupného bydlení, mate?skych ?kol, základních ?kol a nemocnic pro nové obyvatele města.
Národnostní slo?ení
[editovat | editovat zdroj]Jakutsk je mnohonárodnostní město. Vět?inu obyvatelstva tvo?í Jakuti (Sacha) – 141 tisíc obyv. a Rusové – 113 tisíc obyv. Dále zde ?ijí Burjati, Ukrajinci, Ba?kirové, Tata?i, ?e?enci, Oseti, Kyrgyzové, Poláci, Litevci, Dagestánci, Evenkové, Uzbeci, Tád?ikové, Arméni, Moldavané, ?íňané, Korejci a dal?í.
Pr?mysl
[editovat | editovat zdroj]P?esto?e je Jakutsk administrativním a kulturním centrem regionu, nemá p?íli? rozvinuty ?ádny pr?mysl. Hlavní pr?myslová odvětví jsou zamě?ena na podporu ?ivotaschopnosti města. Více ne? polovina (53,3 %) p?ipadá na tepelně energetickou vyrobu, 17,7 % tvo?í potraviná?sky pr?mysl, 11,1 % pak dobyvání a zpracování diamant?, 4,3 % stavební pr?mysl, 3,2 % kovovyroba.
Obchod
[editovat | editovat zdroj]Jakutsk je největ?ím centrem obchodu a podnikání v republice, podnikání tvo?í základ ekonomiky města. P?ibli?ně 60 % pracujících ob?an? a také velké mno?ství nelegálních p?istěhovalc? z ostatních region? republiky a dal?ích zemí (St?ední Asie, Kavkazu, ?íny) je zaměstnáno ve sfé?e obchodu a slu?eb. Ve městě se nachází několik trh? (městsky, stavební, automobilovy trh), nákupních center, velkoobchodních a maloobchodních sklad?, celá ?ada obchod? a stánk?. Z oblasti komer?ních slu?eb jsou ve městě roz?í?ené autoservisy, kavárny, malé hotylky, kade?nictví, soukromé kliniky, prádelny, opravny elektroniky, realitní kancelá?e, stavebních a dopravní firmy.
Památky
[editovat | editovat zdroj]?Staré město“ je ?tvr? v centru města, jde o historicky a architektonicky komplex, v něm? se nachází budovy p?ipomínající vzhled starého Jakutsku. Vět?inu budov, a? u? sí? nákupních center ?Kru?alo“ (rusky ?Кружало?), budovu Rusko-asijské banky, Jakutsky městsky kostel ?i vě? pevnosti, zalo?il Peter Beketov a jeho nástupci. P?evá?ná ?ást d?evěnych budov tohoto komplexu jsou kopie vyho?elych, zni?enych nebo zdemolovanych budov z d?ívěj?ích dob. Nap?íklad vě? pevnosti, která je památníkem ruské d?evěné obranné architektury a symbolem Jakutsku ve znaku města, se dlouhou dobu nacházela v Jakutském regionálním muzeu (Sdru?ené muzeum historie a kultury severních národ? E. M. Jaroslavského), av?ak v srpnu roku 2002 vyho?ela v d?sledku nevyda?eného dětského pokusu o kanadsky ?ert. Vě? byla o dva roky později zrekonstruována s pomocí dochovanych nákres?.
Zájem ve?ejnosti vyvolává také ?achta ?ergina, vyzkumná ?achta z 19. století s hloubkou více ne? 100 metr?.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto ?lánku byl pou?it p?eklad textu z ?lánku Якутск na ruské Wikipedii.
- ↑ Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rusky federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. (rusky)
- ↑ a b 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Federální slu?ba státní statistiky. Dostupné online. [cit. 2025-08-07].
Související ?lánky
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Jakutsk na Wikimedia Commons
- Jakutsk na mojgorod.ru
- Extrémní města - Jakutsk (dokument na Youtube.com)
