什么安全套好用

Lilek brambor
Květy lilku bramboru
Vědecká klasifikace
?í?e	rostliny (Plantae)
Pod?í?e	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
T?ída	vy??í dvoudělo?né (Rosopsida)
?ád	lilkotvaré (Solanales)
?ele?	lilkovité (Solanaceae)
Rod	lilek (Solanum)
Binomické jméno
Solanum tuberosum L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky.

百度 据统计，目前，西安市有市级以上非物质文化遗产192项、国家级10项、世界级非物质文化遗产1项。

Lilek brambor, té? brambor obecny ?i brambor hlíznaty (Solanum tuberosum), v bě?né ?e?i jen brambor nebo také brambora ?i zemák, p?ípadně i v mnoha lidovych a ná?e?ních názvech, ale nej?astěji v mno?ném ?ísle brambory, je víceletá hlíznatá rostlina z ?eledi lilkovité, pěstovaná jako jednoletá plodina. Brambory jsou jednou z nejvyznamněj?ích zemědělskych plodin; vět?í vyznam pro lidskou vy?ivu mají pouze p?enice, ry?e a kuku?ice setá. Za svoji oblibu vdě?í nenáro?nosti na p?írodní podmínky a p?edev?ím pak mimo?ádně vysokym hektarovym vynos?m. Jejich ?iroká adopce v evropském zemědělství po?átkem 19. století ochránila Evropu od cyklickych hladomor? a ?epidemií“ kurdějí. ?esky botanik a buditel Jan Svatopluk Presl je ve svém Rostlinopise pova?uje za ?největ?í u?itek, ktery lidstvo z objevení Ameriky mělo“. S vyjimkou jedlych hlíz je v?ak celá rostlina jedovatá.

Název

Slovo brambory vzniklo pravděpodobně od názvu Braniborska, odkud se do ?eskych zemí brambory dostaly. P?íjmení Brambora je dolo?ené o dvě století d?íve, ne? se do ?eskych zemí dostaly brambory, a ozna?ovalo pravděpodobně ?lověka braniborského p?vodu.

Etymologicky slovník V. Machka se p?iklání k názoru, ?e od slova brambory později vzniklo slovo bamboly coby obecné ozna?ení pro hlízy, existuje v?ak i názor, ?e tomu bylo obráceně.^[zdroj?]

Brambory mají také svoje lidové krajové názvy, vycházející z ozna?ení zemní jablko (německy Erdapfel) nebo z faktu, ?e sklizeň se děje kopáním (srovnej s ozna?ením krompá?),mezi které pat?í nap?.:

• brambora (?ensky rod) – st?ední, severní a ji?ní ?echy, mikroareály na vychodním Jihlavsku a severozápadním Znojemsku
• brambor (mu?sky rod) – zbytek ?ech a jihozápadní Morava
• bramboro (st?ední rod) – pouze mikroareály (Volduchy, Bohdalov, Oslnovice; st?ední rod bramboro ?i erteplo se vyskytuje v sousedství areálu vyrazu zemské jablko, zem?e apod.)
• brambury – Chodsko (rodové varianty: brambur – západní ?echy, brambura – ji?ní ?echy)
• bandory – Podkrkono?í (rodové varianty: bandor, bandora)
• erteple – Slovácko, místy v ?echách (lokálně na ji?ní Moravě té? st?ední rod erteplo: nap?. Habrovany, Boleradice, Ruprechtov, Radslavi?ky, V?esovice (okres Hodonín))
• grule
• grumbíry – Dolňácko
• jabló?ka (jabló?ko, jablu?ko) – Brněnsko
• kartofle – Slezsko
• kobzole (kobzol ?i kobzola) – Slezsko, La?sko
• krumple – Drahansko
• okro?e – úzká oblast západní Moravy
• zemáky, zemňáky – Vala?sko
• zemáky, zemsky japka – Haná
• zem?átka – (Magdalena Dobromila Rettigová)
• ?ymńok – v la?skych dialektech

Biologie

Lilek brambor je kulturní rostlina s tetraploidním genomem (4n = 48). Brambory tak mají v ka?dém lokusu 4 nezávislé geny. Ze v?ech kulturních plodin má brambor nejbohat?í genetické zdroje. Brambor má dvě centra biodiverzity: tzv. andské centrum v okolí jezera Titicaca, kde rostou kultivary adaptované na podmínky krátkého dne, a chilské centrum v oblasti okolo 40° j. ?., s adaptací na dlouhy den. Z chilského centra patrně pochází p?edch?dci evropskych kulturních odr?d. V těchto oblastech se vyskytují mnohé lokální kulturní a polokulturní odr?dy jako? i mnoho divokych p?íbuznych s r?znym stupněm ploidie (a? hexaploidní odr?dy). Mnohé z těchto divokych p?íbuznych lze s bramborem k?í?it a tak získávat po?adované vlastnosti (ranost, odolnost k chorobám).

Brambory se komer?ně rozmno?ují vegetativně z hlíz, pravé semeno se pou?ívá hlavně pro ?lechtitelské ú?ely. U mnohych kulturních odr?d v?ak pylová sterilita p?edstavuje záva?ny problém pro ?lechtění.

Vzhled

Bylina s hranatou, bohatě rozvětvenou lodyhou, p?ímou nebo i poléhavou, s krátkymi chloupky. Dor?stá vy?ky 60 a? 100 cm, vyjime?ně a? 1,5 m. Listy jsou lichozpe?ené, mírně ochlupené, s drobnymi ?lázkami, ?apíkaté, poměrně velké, 30 a? 50 cm dlouhé. Květy jsou nej?astěji bílé, r??ové nebo fialové se sytě ?lutymi a? oran?ovymi pra?níky. Plody jsou zelené nebo ?lutozelené bobule o pr?měru 2 a? 4 cm obsahující bílá semena. Podzemní ?ást je charakteristická svaz?itymi ko?eny s hlízami rozmanitych elipsoidních a? nepravidelnych tvar?, nej?astěji s okrově ?lutou a? světle hnědou, u některych kultivar? ?ervenou a? ?ervenofialovou poko?kou.

• 
  Habitus
• 
  Listoví
• 
  Sazenice bramboru
• 
  Květy
• 
  Model bramborového květu, muzeum Greifswald
• 
  Mladá hlíza
• 
  Bramborové hlízy

Vyskyt

P?vodní vyskyt brambor v Ji?ní Americe

P?vodní oblastí vyskytu jsou u poddruhu S. tuberosum andigenum podhorské a horské oblasti And v dne?ním Peru, Kolumbii a Bolívii. Poddruhu S. tuberosum tuberosum pochází z oblasti ji?ního Chile, kde je dodnes na ostrově Chiloé zaznamenávána největ?í rozmanitost odr?d; tyto chilské odr?dy se staly p?edch?dci vět?iny moderních evropskych odr?d. V sou?asné době se pěstují jako zemědělská plodina prakticky po celém světě s vyjimkou trop?, arktickych a subarktickych oblastí.

Poddruhy

• Solanum tuberosum Linné, 1753 subsp. tuberosum – lilek brambor obecny
• Solanum tuberosum Linné, 1753 subsp. andigenum (Juzep?uk & Bukasov) J. G. Hawkes, 1956 – lilek brambor andsky; synonyma:
  • Solanum andigenum Juzep?uk & Bukasov, 1930
  • Solanum paramoense Bitter ex Pittier, 1926
  • Solanum herrerae Juzep?uk, 1937
  • Solanum subandigena J. G. Hawkes, 1944
  • Solanum apurimacense Vargas, 1954
  • Solanum estradae L. E. López-Jaramillo, 1983
  • Solanum phureja Juzep?uk & Bukasov, 1929 subsp. estradae (L. E. López-Jaramillo, 1983) J. G. Hawkes, 1990

Toxické látky

Brambory obsahují toxické glykoalkaloidy, p?edev?ím pak solanin a chakonin. P?i teplotách nad 170 °C se tyto látky ?áste?ně rozkládají.

Vyskytují se p?edev?ím v nadzemních ?ástech, nap?íklad v květech. Pokud jde o hlízy, nejvy??í koncentrace alkaloid? je pod slupkou a zvy?uje se, pokud jsou brambory na světle. Brambory na světle rovně? zelenají, obsah alkaloid? v?ak nemusí s barvou p?ímo korelovat. Vy??í obsah alkaloid? lze nalézt v okolí o?ek (pupeny na hlíze) a v blízkosti poranění hlízy. P?i p?edávkování m??e dojít i ke smrtelné otravě, nicméně otravy bramborami jsou vzácné. Pokud k nim dojde, jedná se zpravidla o p?ípad, kdy dítě snědlo vět?í mno?ství plod? (nikoliv hlíz), ov?em vzhledem k jejich nechutnosti a nevelkému po?tu jde o velmi nepravděpodobnou událost. Obsah alkaloid? je jedna z vlastností, která se sleduje během ?lechtění.

?lechtitelé se sna?í nep?ekro?it koncentraci solaninu 0,2 mg/g. Nicméně i u moderních odr?d s koncentrací solaninu pod 0,2 mg/g m??e po osvětlení dojít ke zvy?ení a? nad 1 mg/g solaninu. P?i bě?ně udávané nebezpe?né dávce 200 mg solaninu to znamená, ?e dospěly ?lověk m??e poz?ít tuto zdraví nebezpe?nou dávku v jedné vět?í zelené brambo?e ?i v cca 1 kg zdravych brambor. Otravy se ale prakticky nevyskytují.

Vyu?ití brambor

R?zné druhy brambor v prodeji

Hlízy brambor nacházejí uplatnění zejména v potraviná?ství a jsou pova?ovány celosvětově za jednu z klí?ovych plodin. Vět?ina produkce brambor v rozvinutych zemích se pr?myslově zpracovává (udává se zhruba 75 %). Podle údaj? FAO je zhruba 52 % světové produkce pou?ito jako potravina, 34 % jako krmivo, 11 % tvo?í sadbové brambory a 3 % jsou surovinou pro vyrobu ?krobu a lihu pro potraviná?ské i pr?myslové pou?ití.

V evropskych zemích tvo?í brambory a vyrobky z nich podstatnou ?ást kalorického p?íjmu, naopak se témě? nevyu?ívají jako krmivo (jsou nahrazeny p?edev?ím sójou a kuku?icí).

Brambora jako potravina

Brambory se mohou va?it ve slupce a loupat po uva?ení, nebo se mohou o?krábat a va?it ji? oloupané. Kromě toho se mohou péci a sma?it, konzumace syrovych brambor se naopak nedoporu?uje.

V kuchyni se brambory uplatní p?i p?ípravě bramborovych knedlík?, bramborového salátu, bramborové ka?e, bramborovych placek (nap?. bramborák?), bramborového těsta, bramborové polévky ?i bramborového gulá?e. Pr?myslově pak jsou vyráběny nap?íklad hranolky, lupínky a podobně.

Z kuliná?ského hlediska lze brambory t?ídit na:

• Rané brambory – brambory s krátkou dobou pot?ebnou k dozrání hlíz. U velmi ranych brambor jde o délku cca 90 dní, u ranych o 100–110 dní. V podmínkách ?R se za takové brambory pova?ují ty, je? byly zasázeny v b?eznu a sklizeny v ?ervnu a? ?ervenci, resp. dodány do obchodu do 31. srpna.
• Konzumní brambory (pozdní) – brambory s dobou pro zrání hlíz a? 150 dní. V podmínkách ?R se tak obecně ozna?ují brambory sklizené v pozdním létě a na podzim. Tyto konzumní brambory se rozdělují podle varného typu na:
  • Varny typ A – hlízy s hladkou slupkou a lojovitou du?inou ?luté ?i ?lutobílé barvy, které mají protáhly tvar (ledvinky, rohlí?ky) a men?í obsah ?krobu, p?i va?ení proto měknou velmi pomalu. Jsou vhodné pro va?ení ve slupce, na bramborovy salát, na loupa?ku.
  • Varny typ B – hlízy polopevné s univerzálním pou?itím. Jsou vhodné p?edev?ím jako p?ílohové (va?ené i restované) nebo jako p?ísada do gulá?? a polévek.
  • Varny typ C – hlízy s drsněj?í slupkou a bílou du?inou jsou ?krobovité, mou?naté a po uva?ení se rozpadají. Jsou proto vhodné pro p?ípravu ka?í, jako těsto na knedlíky, placky a krokety nebo do bramborák?.

Lze se setkat i s varnymi typy AB nebo BC; jedná se o odr?dy, jejich? vlastnosti odpovídají rozmezí dvou varnych typ?.

V ?eské republice ?iní celková spot?eba brambor (v?etně dová?enych) cca 70 kg na obyvatele a rok, z toho cca 55 kg se zkonzumuje p?ímo v podobě p?íloh, ka?í, salát?, bramborák? aj., zbylych cca 15 kg se spot?ebuje v pr?myslově vyrobenych potravinách (lupínky, hranolky atd.).

Nutri?ní charakteristika

Ve vy?ivě plní brambory zejména funkci objemovou a sytící, tj. dostate?ně zaplňují trávicí soustavu a poskytují dostatek energie ve formě sacharid?. Zároveň jsou brambory doporu?ovány jako dietní strava, proto?e obsahují mnohem méně su?iny ne? obiloviny a tudí? i men?í mno?ství vyu?itelné energie.

Bě?né konzumní brambory obsahují p?ibli?ně 24 % hm. su?iny, z toho zhruba 75 % tvo?í ?krob (amylosa a amylopektin cca v poměru 1:5) a okolo 2 % rozpustné cukry. Bílkoviny tvo?í okolo 5–10 % su?iny a tuky okolo 0,4 % su?iny. Hlízy dále obsahují vyznamná mno?ství kyseliny citrónové, polyfenol?, minerálních látek (Mg, Fe, Zn, Cu, Mn, P, I, Ni, Ca, K aj.) a vitamíny C, B1, B2, B3 a K. Obsah vitamínu C kolísá v závislosti na době a zp?sobu uskladnění brambor a pohybuje se nej?astěji v rozmezí 9–25 mg/g. Právě obsah vitamínu C a schopnost brambor uchovávat tento vitamín ?iní z brambor tzv. ochrannou potravinu proti kurdějím. Vitamínu K je v bramborách cca 1 ug/100 mg.

Ní?e uvedená tabulka udává dlouhodobě pr?měrny obsah ?ivin, prvk?, vitamín? a dal?ích nutri?ních parametr? zji?těnych v bramborách.

Slo?ka	Jednotka	Pr?měrny obsah	Prvek (mg/100 g)	Pr?měrny obsah	Slo?ka (mg/100g)	Pr?měrny obsah
voda	g/100 g	79,0	Na	7	vitamin C	11–21
bílkoviny	g/100 g	2,1	K	360	vitamin D	-
tuky	g/100 g	0,2	Ca	6	vitamin E	stopy
cukry	g/100 g	0,6	Mg	14	vitamin B6	0,31
?krob	g/100 g	16,6	P	37	vitamin B12	stopy
vláknina	g/100 g	1,3	Fe	0,4	Karoteny	stopy
mastné kyseliny	g/100 g	0,1	Cu	0,08	thiamin	0,21
cholesterol	g/100 g	0	Zn	0,4	riboflavin	0,02
energie	kJ/100 g	318	Mn	0,1	niacin	0,6

Brambory jako zemědělsky produkt

Citát z knihy V?eobecny rostlinopis. Díl 2 / J. S. Presl. – Praha : Kronbergr a ?ivná?, 1846. S. 1121

Na základě archeologickych nález?, jako? i podle moderních molekulárních metod usuzujeme, ?e brambory byly domestikovány v oblasti dne?ního Peru p?ibli?ně p?ed 4 a? 5 tisíci lety. V horskych podmínkách, kde se neda?ilo kuku?ici, byla domestikace brambor podmínkou vzniku vyspělej?í civilizace. Inkové nazyvali tyto odolné hlízy ?papa“ a toto pojmenování z?stalo bramborám v latinskoamerické ?paněl?tině dodnes. Horské oblasti Peru, Bolívie a Chile jsou dnes centrem biodiverzity brambor s velkym mno?stvím lokálních odr?d a divokych p?íbuznych. Brambory p?edstavovaly pro inckou ?í?i podobny dar nebes jako pro ?í?i Azték? kuku?ice. Brambory byly bu? konzumovány p?ímo ?i uchovávány v podobě su?eného prá?ku (chu?o). Inkové z nich rovně? p?ipravovali alkoholicky nápoj chacha podobny pivu. Byly pou?ívány i pro medicínské ú?ely. Jejich d?le?itost podtrhuje i několik bramborovych bo?stev.

Po dobytí incké ?í?e ?paněly v první polovině 16. století putovaly do Evropy kromě mnoha tun zlata a st?íbra i některé exotické rostliny, mezi nimi i brambory. Roku 1565 dostal první vět?í zásilku brambor z Cuzca jako dar ?panělsky král Filip II. Později za?ali ?paněl?tí námo?níci pou?ívat brambory jako hlavní potravinu, co? jim mimoděk pomáhalo jako prevence proti kurdějím. Nezávisle na ?panělskych dobyvatelích se brambory dostaly do Anglie na palubě slavné Golden Hind Francise Drakea. V Británii a zejména pak v Irsku, které má podobné p?írodní podmínky jako horské oblasti Peru, se brambory za?aly bě?ně pěstovat ve druhé polovině 17. století. Angli?tí a ir?tí kolonisté je pak s sebou p?ivezli do Severní Ameriky.

Brambory byly v kontinentální Evropě zpo?átku p?ijímány se zna?nou ned?věrou a obavami. Byly pova?ovány za pohanskou a nek?es?anskou plodinu, za plodinu ne?istou a zdraví ohro?ující. P?ípadně byly pou?ívány pouze jako okrasná exotická rostlina na dvorech velmo?? a v klá?terních zahradách. Někte?í tehdej?í léka?i je p?edepisovali jako zaru?eny lék proti ?iroké ?kále onemocnění od pr?jm? po tuberkulózu. Dokonce se pou?ívaly jako afrodisiaka. Tato ned?věra trvala témě? dvě staletí.

Okolo roku 1740 rozpoznal vyznam brambor prusky král Bed?ich II. Veliky a na?ídil jejich pěstování v tehdej?ím Prusku. Do ?eskych zemí p?i?ly brambory (jejich hlízy) z Braniborska (uvádí se, ?e se tak stalo po roce 1778), odtud vznikl zkomolením jejich dne?ní název. Podle jiného názoru vznikl název brambory ze slova bamboly – starého ozna?ení pro hlízy. Název v cizích ná?e?ích ozna?uje vět?inou p?vod (szwaby – ?vábsko, burgonya – Burgundsko), kulaty tvar (bobál, bumbulis) ?i je odvozen od země (zemák, zem?e, zemky, zemské jablko).

V 19. století byly p?vodní brambory z rovníkovych And v Evropě nahrazovány adaptovanymi, jako byly ty z Chile.

Brambory vyznamně ovlivnily zemědělství. Zvy?ením produktivity ?ivin poklesla cena p?dy, tak?e v Evropě ubylo válek.

Podmínky pěstování

Bramborám vyhovuje chladněj?í vlhké klima jaké panuje na severu Evropy a USA, v Rusku p?ípadně ve vy??ích polohách teplej?ích klimatickych zón. Nicméně brambory nesná?ejí mrazy, p?i déletrvajících teplotách lehce pod bodem mrazu hlízy zmrznou. Teplota je d?le?itá pro klí?ení hlíz. Hlízy se probouzejí p?i teplotách okolo 6 °C, pro dal?í r?st jsou vyhodné denní teploty okolo 20 °C a no?ní 15 °C. Brambory nejsou p?íli? náro?né na typ p?dy, nevyhovují jim v?ak p?íli? zamok?ené p?dy, nehumózní váté písky a pro strojovy sběr se rovně? nehodí silně kamenité pozemky.

Podmínky skladování

Shnilé brambory

Otlu?ené brambory po o?krábání

Hlíza prochází t?emi fázemi: Období po sklizni (15–18 °C), období vegeta?ního klidu (4–8 °C) a období p?echodu ke klí?ení. Brambory je proto nutno skladovat ve tmě, v suchu a chladu. Ideální podmínky jsou p?i teplotě 4 a? 6 °C, relativní vlhkosti kolem 55 % a dobrém větrání.

Skladování brambor se provádí v krechtech, sklepích nebo bramborárnách (brambory volně lo?ené nebo na paletách). Brambory jsou poměrně náchylné na otlu?ení (k němu dochází zejména v t?ídi?kách a p?i jakychkoliv pádech z vy?ky p?i uskladňování), citlivost brambor se p?irovnává k citlivosti jablek. D?sledkem ne?etrného zacházení dochází u brambor ke vzniku ?ernych skvrn uvnit? hlíz – brambory se dají konzumovat i s nimi, nicméně kvalita takovych brambor je hor?í.

P?i teplotách pod a? 0 °C dochází k hydrolyze ?krobu na nízkomolekulární oligosacharidy (na chuti brambor se to projeví zesládnutím); po?kozené hlízy pak navíc snadno podléhají hnilobě.

P?i teplotách nad 6 °C se zvy?uje fyziologická ?innost. Vy??í teploty vedou k p?ed?asnému klí?ení brambor, které je doprovázeno zvy?ováním obsahu jedovatého solaninu v hlízách. Proti klí?ení se pou?ívají chemické p?ípravky (retardanty), jejich pou?ívání na ?eském území ur?uje ?eská rostlinoléka?ská správa. Chlopropham/propham je nejpou?ívaněj?í vyrobek (obchodní název: Neo Stop). Proti p?ed?asnému klí?ení a sou?asně i k ni?ení spor plísní se v některych zemích u?ívá radioaktivního oza?ování brambor.

Pěstování brambor ve světě

Mapa produkce v roce 2020

Ru?ní sklizeň na Jávě

Mechanizovaná sklizeň v Bretani

Nejvy??ích hektarovych vynos? (p?es 40 t z hektaru) se dosahuje na Novém Zélandu, v Belgii, Dánsku, USA a v Nizozemsku.

Největ?í producenti brambor (2021)[zdroj?] Země Sklizeň [t×1000] ?ína ?ína 94 300 Indie Indie 54 230 Ukrajina Ukrajina 21 356 USA USA 18 582 Rusko Rusko 18 295 Německo Německo 11 312 Bangladé? Bangladé? 9887 Francie Francie 8987 Polsko Polsko 7 081 Egypt Egypt 6902 Nizozemsko Nizozemsko 6675 Kanada Kanada 6372 Pákistán Pákistán 5295 Peru Peru 5661 Spojené království Spojené království 5307 Turecko Turecko 5100 Bělorusko Bělorusko 4808 Al?írsko Al?írsko 4361 Kazachstán Kazachstán 4032 Belgie Belgie 3871

Statistiky Ministerstva zemědělství ?R udávají poněkud vy??í celkové produkce v jednotlivych státech. Jde z?ejmě o zapo?ítání produkce sadbovych brambor do celkovych ?ísel.

Pěstování brambor v ?eskych zemích

Nejstar?í zmínka o bramborech v ?eskych zemích je z roku 1623 a hovo?í o jejich podávání na stole Viléma Slavaty. Ve vět?ím mě?ítku se za?aly v ?echách pěstovat a pou?ívat jako potraviny teprve od druhé poloviny 18. století v souvislosti s pruskymi válkami. V ?eskoslovenskych statistikách zaujímala pěstební plocha brambor zhruba 10 a? 14 % celkové osevní plochy, od 60. let 20. století za?ala klesat v souvislosti s novymi agrotechnickymi postupy a vy??ími vynosy. Po roce 2000 klesá podíl brambor k 1 a? 1,5 % v?ech osevních ploch.

Pěstování brambor na území ?R

Rok	Celková pěstební plocha [ha]	Sazební plocha brambor [ha]	Podíl brambor na pěstebních plochách [%]	Sklizeň brambor [t]	Vynos brambor [t/ha]
1920	3 813 780	391 125	10,3	2 879 948	7,36
1921	3 809 962	404 774	10,6	2 795 783	6,91
1922	3 814 682	412 447	10,8	6 169 644	14,96
1923	3 816 744	396 268	10,4	4 006 014	10,11
1924	3 817 900	393 891	10,3	4 334 593	11,00
1925	3 817 382	396 547	10,4	5 095 936	12,85
1926	3 814 997	402 045	10,5	3 115 447	7,75
1927	3 811 547	401 500	10,5	6 216 326	15,48
1928	3 853 404	462 204	12,0	6 203 761	13,42
1929	(neuvedeno)	186 827		7 637 719	40,88
1930	3 835 835	441 454	11,5	6 729 735	15,24
1931	3 837 258	472 534	12,3	7 452 905	15,77
1932	3 837 750	476 830	12,4	7 211 704	15,12
1933	3 835 769	484 206	12,6	6 328 366	13,07
1934	3 834 476	482 540	12,6	7 008 990	14,53
1935	3 835 554	492 871	12,9	5 257 642	10,67
1936	3 835 750	498 193	13,0	7 878 166	15,81
1937	3 835 236	507 180	13,2	9 331 738	18,40
1938	(neuvedeno)	504 556		7 322 817	14,51
1945	(neuvedeno)	445 071		4 722 867	10,61
1946	3 514 751	427 009	12,1	6 553 082	15,35
1947	3 518 005	389 737	11,1	2 992 187	7,68
1948	3 524 610	361 930	10,3	4 297 989	11,88
1949	3 445 165	392 809	11,4	4 064 345	10,35
1950	3 427 017	468 220	13,7	6 507 657	13,90
1951	3 362 465	465 151	13,8	5 451 059	11,72
1952	3 373 400	476 763	14,1	6 196 498	13,00
1953	3 348 992	454 356	13,6	7 250 314	15,96
1954	3 309 167	451 752	13,7	6 260 706	13,86
1955	3 378 478	437 193	12,9	5 709 925	13,06
1956	3 391 359	442 879	13,1	7 160 093	16,17
1957	3 368 491	440 964	13,1	6 391 041	14,49
1958	3 369 381	422 445	12,5	4 571 060	10,82
1959	3 390 064	400 931	11,8	4 706 317	11,74
1960	3 383 160	391 331	11,6	3 634 724	9,29
1961	3 382 070	355 074	10,5	3 705 566	10,44
1962	3 376 720	348 182	10,3	3 640 911	10,46
1963	3 376 818	348 435	10,3	4 981 529	14,30
1964	3 383 033	342 059	10,1	6 043 774	17,67
1965	3 377 816	302 260	8,9	3 002 753	9,93
1966	3 374 659	302 324	9,0	4 370 770	14,46
1967	3 360 249	282 780	8,4	4 719 611	16,69
1968	3 351 562	256 963	7,7	4 827 540	18,79
1969	3 346 653	219 980	6,6	3 860 186	17,55
1970	3 342 572	229 301	6,9	3 873 262	16,89
1971	3 341 116	223 760	6,7	3 134 379	14,01
1972	3 346 306	216 331	6,5	3 993 794	18,46
1973	3 346 894	205 852	6,2	3 775 888	18,34
1974	3 353 345	184 843	5,5	3 250 002	17,58
1975	3 350 404	165 978	5,0	2 604 513	15,69
1976	3 346 617	158 807	4,7	3 056 256	19,25
1977	3 356 162	155 243	4,6	2 803 159	18,06
1978	3 351 635	146 819	4,4	2 999 136	20,43
1979	3 332 272	140 571	4,2	2 596 081	18,47
1980	3 317 831	130 043	3,9	1 921 737	14,78
1981	3 309 098	134 670	4,1	2 729 265	20,27
1982	3 310 854	131 747	4,0	2 509 344	19,05
1983	3 313 272	128 838	3,9	2 234 572	17,34
1984	3 316 133	131 039	4,0	2 952 696	22,53
1985	3 307 524	127 781	3,9	2 664 866	20,85
1986	3 295 314	123 417	3,7	2 518 702	20,41
1987	3 294 091	122 981	3,7	2 271 852	18,47
1988	3 284 113	120 167	3,7	2 766 552	23,02
1989	3 278 264	115 446	3,5	2 421 765	20,98
1990	3 270 963	109 664	3,4	1 755 115	16,00
1991	3 251 936	113 857	3,5	2 043 205	17,95
1992	3 209 673	110 726	3,4	1 969 233	17,78
1993	3 179 277	104 931	3,3	2 395 810	22,83
1994	3 117 625	76 789	2,5	1 231 035	16,03
1995	3 104 249	78 045	2,5	1 330 119	17,04
1996	3 068 362	86 548	2,8	1 800 272	20,80
1997	3 049 005	72 839	2,4	1 401 663	19,24
1998	3 041 966	72 087	2,4	1 519 768	21,08
1999	3 040 918	71 505	2,4	1 406 832	19,67
2000	3 020 564	69 236	2,3	1 475 992	21,32
2001	2 963 117	54 296	1,8	1 130 477	20,82
2002	2 686 078	38 311	1,4	900 843	23,51
2003	2 571 122	35 984	1,4	682 511	18,97
2004	2 665 713	35 973	1,3	861 798	23,96
2005	2 657 881	36 072	1,4	1 013 000	28,08
2006	2 585 685	30 024	1,2	692 174	23,05
2007	2 587 184	31 912	1,2	820 515	25,71
2008	2 568 630	29 788	1,2	769 561	25,83
2009	2 545 371	28 734	1,1	752 539	26,19
2010	2 495 859	27 079	1,1	665 176	24,56
2011	2 488 141	26 450	1,1	805 331	30,45
2012	2 480 655	23 652	1,0	661 795	27,98
2013	2 476 922	23 205	0,9	536 450	23,12
2014	2 468 700	23 992	1,0	697 539	29,07
2015	2 457 465	22 681	0,9	504 955	22,26
2016	2 463 854	23 414	1,0	699 605	29,88
2017	2 471 545	23 418	0,9	688 970	29,42
2018	2 460 939	22 889	0,9	583 560	25,50
2019	2 461 707	28 894	1,2	622 600	21,55
2020	2 461 865	23 877	1,0	696 220	29,16
2021	2 452 133	22 824	0,9	671 860	29,44
2022	2 455 567	21 680	0,9	655 258	30,22
2023	2 415 931	20 947	0,9	573 679	27,39
2024	2 416 064	22 747	0,9	655 513	28,82
2025

Odr?dy

Barevné brambory z Chiloé

Na světě existuje p?es 4000 odr?d brambor, nicméně bě?ně vyu?ívané jsou jen desítky z nich. Hlízy mohou nabyvat rozli?nych tvar?, od kulatych p?es eliptické a? po podlouhlé a zakroucené. Barva hlíz je také velmi r?zná: od hlíz se světlou du?inou a ?lutou slupkou, p?es brambory s nar??ovělou du?inou a sytě ?ervenou slupkou a? po brambory s fialovou du?inou a temně fialovou slupkou.

Choroby a ?k?dci

Brambory jsou napadány celou ?adou chorob a ?k?dc?, kte?í mohou ovlivnit sklizeň. Z?ejmě nejznáměj?ím p?íkladem m??e byt tzv. Velky hlad v Irsku, kdy byla v letech 1845 a? 1849 plísní bramborovou (Phytophtora infestans) zni?ena prakticky ve?kerá úroda brambor, co? vedlo k tě?kému hladomoru (odhaduje se 0,5 a? 1,5 milionu obyvatel) a hlavně k masové emigraci. Tato katastrofa vyznamně ovlivnila britské a hlavně irské dějiny i kulturu a některé její d?sledky jsou v Irsku patrné dodnes.

Houbové a bakteriální

Plíseň bramborová

• plíseň bramborová (Phytophthora infestans)
• ?erná noha (Erwinia carotovora var. atroseptica)
• hnědá skvrnitost list? (Alternaria solani)
• ko?enomorka bramborová (Rhizoctonia solani)
• strupovitost brambor (Streptomyces scabies)
• rakovinec bramborovy (Synchytrium endobiotikum), karanténní, houbové
• bakteriální krou?kovitost bramboru (Clavibacter michiganehsis subsp. sepedonicus), karanténní
• hnědá plíseň brambor
• fuzáriová hniloba (Fusarium ssp.)
• suchá fomová hniloba (Phoma foveata)
• mokrá bakteriální hniloba (Erwinia carotovora)
• stolbur bramboru, karanténní mykoplazmóza

Ochrana proti těmto chorobám spo?ívá v pěstování odolnych odr?d, aplikaci fungicid? a správné agrotechnice od sadby po skladování.

Viry a viroidy

Mandelinka bramborová

• Y virus bramboru (PVY)
• virus svinutky bramboru (PLRV)
• A virus bramboru PVA a dal?í viry (PVM, PVS, PVX, PMTV, TRV)
• viroid v?etenovitosti (potato spindle tuber viroid, PSTVd)

Některé kmeny vy?e uvedenych vir? jsou karanténní. Vyznam virovych chorob je u brambor znásoben faktem, ?e se brambory bě?ně mno?í vegetativně, tj. klonováním a neprochází tak o?istnym stádiem p?es semeno. Ochrana spo?ívá v pou?ívání certifikované sadby, odstranění vektor? insekticidy nebo fungicidy, pou?ívání rezistentních odr?d a odstraňování infikovanych rostlin.

Vy??í ?k?dci

Mezi nejvyznamněj?í ?k?dce pat?í há?átko bramborové (Globodera rostochiensis a G. pallida), které je rovně? karanténní. Tento ?k?dce doká?e v p?dě p?e?ívat poměrně dlouho, tak?e pozemky jím zamo?ené nelze pou?ívat pro pěstování brambor po dobu 20–25 let i déle. Notoricky známym ?k?dcem je té? mandelinka bramborová, její? larvy po?írají listy.

Odkazy

Literatura

• Květena ?eské republiky, díl 6 / B. Slavík (Ed.). Praha : Academia, 2000. S. 274–275. ISBN 80-200-0306-1

Související ?lánky

• Bramborové divadlo

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu lilek brambor na Wikimedia Commons
• Téma Brambora ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo brambor ve Wikislovníku
• Taxon Solanum tuberosum ve Wikidruzích
• Mezinárodní ústav pro ?lechtění brambor Peru
• Vyzkumny ústav bramborá?sky Havlí?k?v Brod
• úst?ední bramborá?sky svaz ?R
• Skripta ?eské zemědělské univerzity
• K?ivánková, Darina: Několik bramborovych bo?stev aneb jídlo chudych, reflex.cz, 30.08.2014; p?vodně text vy?el v ti?těném Reflexu ?.34/2014.
• úprava jídel zemákovych – kucha?ská kniha Hanny Dumkové z roku 1880

Identifikátory taxonu

Wikidata: Q10998 Wikidruhy: Solanum tuberosum AoFP: 1625 APA: 3576 APDB: 119814 APNI: 70827 BioLib: 40766 BOLD: 438733 Calflora: 9239 NDOP: 39837 Ecocrop: 1971 EoL: 47134908 EPPO: SOLTU EUNIS: 184915 FloraBase: 7040 FNA: 200020608 FoC: 200020608 GBIF: 2930262 GRIN: 103137 iNaturalist: 53858 IPNI: 821337-1 IRMNG: 10202886 ISC: 50561 ITIS: 505272 MichiganFlora: 2716 MoBotPF: 287175 NBN: NBNSYS0000004042 NCBI: 4113 NZOR: 3f63158a-1211-45ba-a8de-d240f3893e10 NZPCN: 2778 PFI: 4712 Plant List: tro-29600334 PLANTS: SOTU Plazi: 13CCB259-80FC-E97D-A76C-C671405BF9E4 POWO: urn:lsid:ipni.org:names:821337-1 SANBI: 2853-91 Tropicos: 29600334 uBio: 476069 VASCAN: 9387 WFO: wfo-0001031908

Autoritní data	NKC: ph239948 BNE: XX526145 GND: 4029804-8 HDS: 013858 LCCN: sh85105652 NLI: 987007529526105171

Portály: Gastronomie | Rostliny | Zahrada a zahradnictví