什么什么生机| 土豆什么时候种植| 志字五行属什么| 脑动脉瘤是什么原因引起的| 手掌心出汗是什么原因| am是什么| 麻批是什么意思| 测子女缘什么时候到来| 雷龙吃什么| 七月份吃什么水果| 腰椎间盘突出什么症状| 吃鸡蛋有什么好处| 糖尿病适合喝什么饮料| 9月份出生的是什么星座| 为什么北极没有企鹅| va是什么车牌| 娇妻是什么意思| 牡丹花是什么颜色| 人为什么要抽烟| 手部湿疹用什么药膏| 武汉什么省| 什么减肥药最安全| 零申报是什么意思| qid是什么意思| hpv检查什么项目| 扁桃体发炎能吃什么水果| 旖旎风光是什么意思| 过氧化氢阳性是什么意思| 人人有的是什么生肖| 双肺钙化灶是什么意思| 角膜塑形镜是什么| 耕田是什么意思| 承五行属性是什么| 卤肉是什么肉| 惊艳是什么意思| 被螨虫咬了非常痒用什么药膏好| 利玛窦什么时候来中国| 梦见大鲤鱼是什么征兆| 什么是音色| 高血压降不下来是什么原因| 修身养性是什么意思| 小麦是什么粮食| 威士忌兑什么好喝| circles是什么意思| 多喝酸奶有什么好处| 大便出油是什么原因| 哈吉斯牌子是什么档次| 3月30日什么星座| 绮字五行属什么| 嗓子疼咳嗽是什么原因| 螳螂吃什么东西| 吃什么补白细胞| 广州白云区有什么好玩的地方| 遇人不淑什么意思| 和田玉和翡翠有什么区别| 做梦来月经了什么预兆| 寿司醋可以用什么代替| 庚子是什么时辰| 什么东西有助于睡眠| n2是什么| d二聚体高是什么意思| 大连机场叫什么| 胎盘下缘达宫颈内口是什么意思| 喉咙有痰挂什么科| 性功能减退吃什么药好| 北京摇号什么时候开始的| 吃饭睡觉打豆豆是什么意思| 润月是什么意思| 2000年属龙的是什么命| 天天睡不着觉什么原因| 百思不得其解是什么意思| 西洋参补什么| 河蚌为什么没人吃| 脚上起水泡是什么原因| 2.22是什么星座| 子宫肌层回声欠均匀是什么意思| 蓝得什么| smt什么意思| 为什么感冒会流鼻涕| 孕妇心情不好对胎儿有什么影响| 暂时无法接通是什么意思| 中性粒细胞偏低是什么原因| 男性解脲支原体是什么病| 胃窦在胃的什么位置| 女人没有白带说明什么| 积食内热吃什么药| 孕期脸上长痘痘是什么原因| 胃不好的人吃什么好| 误人子弟什么意思| 做梦踩到屎是什么意思| 病毒长什么样子| 星期三左眼皮跳是什么预兆| 喉咙痒干咳吃什么药| 吃什么对心脏好改善供血不足| 2b什么意思| 大专什么专业就业前景好| 维生素b有什么作用| 1026什么星座| 大麦茶有什么功效与作用| 什么样的晚霞| 男人左眼下有痣代表什么| 势力是什么意思| 立flag是什么意思| 心脏b超能查出什么| 厥阴是什么意思| 抗hbc阳性是什么意思| 猫能吃什么人吃的东西| 随心而欲是什么意思| 卡粉是什么意思| 光纤和宽带有什么区别| 信女是什么意思| 嘴里起血泡是什么原因| 三庚是什么意思| 6.29什么星座| 吃什么食物可以降尿酸| 辟谷是什么意思| 蚂蚱和蝗虫有什么区别| 喝苦荞茶对身体有什么好处| 血糖高的可以吃什么水果| 怎么知道自己五行属什么| 一柱擎天什么意思| 皮可以加什么偏旁| 11月21日什么星座| 南京大屠杀是什么时候| 开天辟地是什么生肖| 晴雨表是什么意思| 早上一杯温开水有什么好处| 肠道菌群失调有什么症状| XX是什么意思| 梦见穿山甲预示着什么| 胰腺炎是什么原因引起的| 梦见骑自行车是什么意思| 正剧是什么意思| 新生儿为什么有黄疸| 耳朵痛用什么药| 1964年属什么的| 为什么会有耳石症| 冠状沟是什么| 什么是皮包公司| 头发容易油是什么原因| 遗精频繁是什么原因| 外阴白斑是什么症状| no2是什么| 神经是什么东西| 鼻子毛白了是什么原因| 桃子不能和什么一起吃| 肚子中间疼是什么原因| 梦见桥塌了有什么预兆| 痛风吃什么中药最有效| 画像是什么意思| PA医学上是什么意思| 怀孕肚子疼是什么原因| 一什么狼| 宫颈糜烂用什么药最好| 吃什么代谢快有助于减肥| 依然如故的故是什么意思| 脑萎缩是什么原因| 小孩风热感冒吃什么药| 老觉得饿是什么原因| 1223是什么星座| 456是什么意思| 纷纷扬扬是什么意思| 鹅厂是什么意思| 企业hr是什么意思| 为什么有| fasola是什么品牌| 什么样的梅花| 回归热是什么病| 眼角发痒是什么原因| 金丝玉是什么玉| 优甲乐什么时候吃最好| 小腿发凉是什么原因造成的| 七月二十四是什么星座| 饭票是什么意思| 早上适合做什么运动| 偶发室性期前收缩是什么意思| 减肥吃什么食物瘦得快| 西瓜霜是什么做的| 吃什么助勃药能硬| 酉是什么生肖| 做梦梦见狗咬我什么意思啊| 流清鼻涕打喷嚏吃什么药| 血小板高是什么病| 五月天主唱叫什么名字| 大姨妈是什么意思| 多巴胺什么意思| 梦见丧尸是什么预兆| 一岁半打什么疫苗| 张艺谋为什么不娶巩俐| 手背上长痣代表什么| 蓝色小药丸是什么| 王晶老婆叫什么名字| 吃什么可以减肥| 胃酸吃什么能缓解| 抗核抗体是什么意思| 什么叫阴阳水| 百草霜是什么| 软肋骨炎吃什么药对症| 头疼一般是什么原因引起的| maby什么意思| 胃胀吃什么水果| 柿子和什么不能一起吃| 校草是什么意思| 地委书记是什么级别| 为什么眼睛老是流泪| 咳嗽消炎药吃什么好| 女性尿路感染用什么药| 甲亢可以吃什么水果| 昭觉寺求什么最灵验| px是什么| 胆结石是什么原因导致的| 妄想症有什么症状| 右肩膀疼痛预示什么病| 牙肿了吃什么消炎药| 如花是什么意思| 刻薄什么意思| 世界上什么动物牙齿最多| 为什么不能在一起| 基友什么意思| 李世民字什么| 小米什么时候成熟| 血液由什么和什么组成| 葛根长什么样子图片| 骨质增生吃什么药效果好| 为什么有的人晒不黑| 是什么表情包| 12月15日是什么星座| 舌头锯齿状是什么原因| 氯丙嗪是什么药| 一月二十五号是什么星座| 没有子宫会有什么影响| 什么是虚拟币| 支架后吃什么药| 吃饭出虚汗是什么原因| 三魂七魄是什么| pure什么意思| 梦见西红柿是什么预兆| 挺尸 是什么意思| pd医学上是什么意思| 安宫牛黄丸主治什么病| 对对子是什么意思| 梦见西瓜是什么意思| 半夜胎动频繁是什么原因| 射手座和什么星座最配| 流氓是什么意思| 精气神是什么意思| 一级军士长相当于什么级别| 最毒妇人心是什么意思| 吃什么增加卵泡| 87年五行属什么| 便秘吃什么益生菌| 日月星辰下一句是什么| 什么是月令| 三个火字读什么| 浜是什么意思| 六月二十五号是什么星座| 促胃动力药什么时候吃| spect是什么检查| 上坟可以带什么水果| 巨蟹男和什么座最配对| 虾腹部的黑线是什么| 白是什么意思| npc是什么| 1952属什么生肖| 百度P?esko?it na obsah

探秘济南首个停车场充电桩 未按期投入使用为哪般

Z Wikipedie, otev?ené encyklopedie
Kanada
Canada
vlajka Kanady
vlajka
znak Kanady
znak
Hymna
O Canada,
God Save the King (královská hymna)

Motto
A Mari Usque Ad Mare
(Od mo?e k mo?i)
Geografie
百度 是外国游客的厨房用品购买乐园。

Poloha Kanady
Poloha Kanady

Hlavní městoOttawa
Rozloha9 985 000 km2 (2. na světě)
z toho 8,92 % vodní plochy
Nejvy??í bodMount Logan, Yukon (5959 m n. m.)
?asové pásmo?3.30 a? ?8 (v létě ?2.30 a? ?7)
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel39 500 000 (37. na světě, 2023)
Hustota zalidnění4,2 obyv./km2 (236. na světě)
HDI 0,936 (velmi vysoky) (15. na světě, 2021)
Jazykangli?tina, francouz?tina, inuit?tina
Nábo?enstvík?es?ané 67,2 % (katolíci 43,6 %, Sjednocená církev Kanady 9,6 %), muslimové 3,2 %
Státní útvar
Státní z?ízenífederativní konstitu?ní monarchie
Vznik1. ?ervence 1867 (od Spojeného království)
KrálKarel III.
Generální guvernérkaMary Simonová
P?edseda vládyMark Carney
Měnakanadsky dolar (CAD)
HDP/obyv. (PPP)59 813[1] USD (26. na světě, 2023)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1124 CAN CA
MPZCDN
Telefonní p?edvolba+1
Národní TLD.ca
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky.

Kanada (anglicky a francouzsky Canada, anglická vyslovnost [?k??n?d?], francouzská vyslovnost [kanada]) je rozlohou druhá největ?í země světa (9,98 milionu kilometr? ?tvere?ních), rozkládající se v severní ?ásti Severní Ameriky. Hrani?í se Severním ledovym oceánem (sever), Atlantikem (vychod), USA (jih a severozápad), Grónskem (vychod) na p?ibli?ně kilometrové hranici na Hansově ostrově a Tichym oceánem (západ).

Kanada vznikla na území osídleném Indiány a Inuity jako unie britskych zámo?skych teritorií a kolonií, z nich? některé byly p?edtím sou?ástí francouzské koloniální ?í?e. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou Zákonem o Britské Severní Americe z roku 1867 a Canada Actem v roce 1982.

Kanada je federací deseti provincií a t?í spolkovych teritorií. Je té? parlamentní konstitu?ní monarchií. Hlavou státu je kanadsky král, jím? je britsky monarcha; tato personální unie (země pat?í mezi Commonwealth realms) je poslední vazbou s byvalym koloniza?ním centrem. Sama sebe definuje Kanada jako zemi dvoujazy?nou (oficiální jazyky jsou angli?tina a francouz?tina), navíc je kup?íkladu v teritoriu Nunavut oficiálním jazykem domorodá inuit?tina.

Jde o technicky vyspělou zemi disponující rozsáhlymi p?írodními a nerostnymi zdroji. Kanadská ekonomika je desátá největ?í na světě, v ?eb?í?ku indexu lidského rozvoje je Kanada t?ináctá na světě. Je ?lenem G7 a zóny volného obchodu se Spojenymi státy a Mexikem.

Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA, s nimi? má dlouhou vojensky nest?e?enou hranici. Jde o nejdel?í hranici mezi dvěma státy na světě. Jedinym dal?ím státem, u něho? lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je Dánsko, od jeho? závislého území – Grónska – oddělují kanadské arktické ostrovy jen úzké pr?livy a krátká pozemní hranice na neobydleném Hansově ostrově.

Navzdory své obrovské rozloze má Kanada poměrně málo obyvatel, asi 40 milionu lidí, a tedy i nízkou hustotu osídlení. Hlavním městem Kanady je Ottawa, nejlidnatěj?ími městy jsou Toronto, Montréal a Vancouver. Kanada je zakládajícím ?lenem NATO.

Název Canada pochází z ?e?i prvních národ? – konkrétněji kmene Huron? – a zní kanata a do ?e?tiny jej lze p?elo?it jako ?vesnice“, ?uskupení vesnic“ ?i ?osídlení“. V roce 1535 pou?ili indiáni toto slovo pro ozna?ení osady Stadacona v rozhovoru s Jacquesem Cartierem. Ten je potom za?al pou?ívat pro ozna?ení oblasti okolo své osady – dnes je sou?ástí města Québec. Od roku 1547 se toto ozna?ení za?alo objevovat na mapách jako ozna?ení rozsáhlé okolní oblasti. Tedy p?vodní ozna?ení, Nová Francie, se p?estávalo pou?ívat a Canada byl název území na sever od USA a na vychod od Alja?ky.

Francouzská kolonie Kanada, Nová Francie vznikla podél ?eky svatého Vav?ince a severně od Velkych jezer. Později získala území Velká Británie, která na něm posléze ustavila dvě kolonie: Horní (Upper Canada) a Dolní Kanadu (Lower Canada), dohromady ozna?ované jako Kanady The Canadas. Tyto zanikly v roce 1841, kdy byly sjednoceny v Sjednocenou kanadskou provincii (United Province of Canada). V roce 1867 se Kanada stala konfederací a britskym dominiem, p?i?em? oficiálně byla ozna?ována jako Dominion of Canada, p?ípadně Canadian Confederation. S rostoucí mírou nezávislosti na Velké Británii se postupně stále ?astěji vypou?tělo ze jména Dominion of. V roce 1982 byl p?ijat Canada Act, ktery uvádí jako jediné oficiální jméno země Canada. V tém?e roce do?lo také k p?ejmenování státního svátku Dominion Day na Canada Day.

Související informace naleznete také v ?lánku Dějiny Kanady.
Totem Kvakiutl? v Britské Kolumbii

P?ed 50 000–17 000 lety, během ?tvrté doby ledové, neboli tzv. Wisconsinu, sní?ená hladina mo?e umo?nila lidem postupovat p?es dne?ní Beringovu ú?inu (p?es tzv. Beringii) ze Sibi?e na americky kontinent. území Kanady bylo ov?em blokováno ledovcovym p?íkrovem (tzv. Laurentijsky ledovec). Tisíce let se tak lidské osídlení omezovalo na Alja?ku a Yukon.[2] Nejstar?í stopy po paleoindiánech na území Kanady byly nalezeny na ostrově Haida Gwaii, v jeskyni Bluefish a v mok?adu Old Crow (obojí na území Yukonu).[3] Byli to lovci a sběra?i a zanechali po sobě kamenné nástroje. Lovili velké savce.

Severoamerické klima se stabilizovalo kolem roku 8000 p?. n. l. Ledová plocha za?ala ustupovat, z roztáté vody vznikala jezera, v?etně Velkych jezer. Od 2000 let p?. n. l. za?ínají archeologové rozli?ovat jednotlivé indiánské kultury. Na území Kanady p?sobily t?i klí?ové indiánské skupiny: nejvyznamněj?í z nich byly Algonkinské kmeny mluvící r?znymi algonkinskymi jazyky, které obyvaly p?edev?ím oblast Velkych jezer a ?eky Svatého Vav?ince a vět?í ?ást vychodní poloviny moderní Kanady.[4]

Vyznamní byli rovně? Irokézové, kte?í p?vodně sídlili v oblasti dne?ního New Yorku (na území dne?ních Spojenych stát?), ale pozvolna roz?í?ili sv?j vliv do ji?ního Ontaria a Montrealské oblasti dne?ního Québecu. Zde se dostali do kontaktu s Algonkiny a vytvo?ilo se mezi nimi tuhé nep?átelství. Roku 1142 vytvo?ili Irokézové tzv. Irokézskou ligu, nejvyznamněj?í pozdní indiánskou politicko-vojenskou strukturu severní Ameriky.[5]

T?etí klí?ovou skupinou byli mluv?í jazyk? na-dené, kte?í jsou p?íbuzní sou?asnych obyvatel Sibi?e. Tyto kmeny p?i?ly do severní Ameriky okolo roku 6000 p?. n. l., tedy později ne? Algonkinové a li?í se od nich jazykově i etnicky. Osídlily zejména severozápad Kanady (?ást migrovala na jih USA).[6]

Ke t?em hlavním okruh?m nepat?í některé izolované indiánské kmeny jako Haidové ?ijící p?edev?ím na Haida Gwaii u pob?e?í Britské Kolumbie, nebo Kvakiutlové obyvající pob?e?í Britské Kolumbie a severní ?ást ostrova Vancouver, kde ?il i kmen Nuu-chah-nulth. Právě v těchto oblastech bylo zaznamenáno nejvíce totemovych polí a slavností zvanych potla?, jejich? studium sehrálo velkou úlohu v rozvoji moderní etnologie a antropologie. Specifické obyvatelstvo se usadilo i v Kanadském arktickém souostroví, kde se ji? kolem roku 500 p?. n. l. utvo?ila vyznamná paleo-eskymácká kultura Dorset. Dne?ní Inuité do této oblasti p?i?li a? kolem roku 1500 z Grónska a p?vodní eskymácké obyvatelstvo vytla?ili.

Evropská kolonizace

[editovat | editovat zdroj]
Jacques Cartier na svych t?ech vypravách podrobně prozkoumal pob?e?í Newfoundlandu a záliv svatého Vav?ince, ?ím? otev?el cestu francouzské kolonizaci.

První evropské osídlení zalo?ili na kanadském území Vikingové okolo roku 1000 v L'Anse aux Meadows, to v?ak existovalo pouze krátce a z dlouhodobého hlediska nemělo ?ádny vyznam.[7] Kanada (resp. její vychodní pob?e?í) byla pro Evropu znovu objevena na p?elomu 15. a 16. století vyzkumnou plavbou Johna Cabota (1497)[8], dal?í vypravy sem podnikli Jacques Cartier (1534), Martin Frobisher (1576), Samuel de Champlain (1603) a dal?í. První dlouhodobé evropské osídlení zde zalo?ili Francouzi. ?lo o Port Royal (1605) a Québec (1608). Angli?ané je následovali v roce 1610 v oblasti Newfoundlandu. S p?íchodem Evropan? se na kanadském území za?aly rychle ?í?it evropské choroby, které decimovaly p?vodní obyvatele a otevíraly kolonist?m cestu do indiánskych území.

Francouzi v 17. století kolonizovali okolí ?eky sv. Vav?ince, zatímco Britové osidlovali t?ináct kolonií na vychodním pob?e?í dne?ních USA. Spole?nost Hudsonova zálivu se soust?edila na oblast Země prince Ruprechta. V letech 16891763 do?lo k sérii tzv. francouzskych a indiánskych válek.[9] Tyto války vyústily v zánik francouzské moci v Kanadě, která p?ipadla Velké Británii.

Ta v roce 1774 schválila pro uklidnění situace tzv. Quebec Act, ktery akceptoval katolické nábo?enství, francouzsky civilní zákoník a francouz?tinu jako?to ú?ední jazyk na území provincie Québec.

Obchodníci s ko?e?inami pracující pro HBC prozkoumali kanadské vnitrozemí.

Za americké války za nezávislost se Kanada nep?ipojila k povstání 13 kolonií a stala se cílovou zemí desítek tisíc loajalist? odcházejících z území dne?ních USA. Tím se dostala na území Québecu ?ada anglicky mluvících protestant? usídlujících se zejména v oblasti Velkych jezer. To vedlo k pozděj?ímu rozdělení provincie Québec na Horní a Dolní Kanadu, pro Horní Kanadu (nyněj?í provincie Ontario) nebyl Quebec Act nadále relevantní.

V britsko-americké válce v letech 18121815 hrála kanadská fronta enormně d?le?itou roli.[10] USA se opakovaně pokou?ely obsadit Horní i Dolní Kanadu, ale jejich vpády byly odra?eny. Vyznamny byl v tomto ohledu postoj indiánského obyvatelstva, které podporovalo spí?e Brity (na britské straně bojovaly hlavní kmeny z oblasti Velkych jezer i Tecumsehova aliance), jako? i místních kolonist?. Války se francouz?tí obyvatelé vět?inou neú?astnili a pokud ano, tak vět?inou na straně Brit?. Válka s USA skon?ila nakonec uznáním statu quo ante.

Smrt generála Brocka. V bitvě na Queenston Heights byl tvrdě odra?en první pokus Ameri?an? o dobytí Horní Kanady, zároveň zde v?ak kulkou odst?elova?e zahynul patrně nejlep?í britsky velitel britsko-americké války.

Následovala expanze na sever a západ za pomoci Severozápadní spole?nosti a Spole?nosti Hudsonova zálivu, která intenzívně probíhala ji? několik desetiletí. V roce 1837 do?lo k povstání ?ásti francouzského obyvatelstva (viz povstání roku 1837). Po jeho potla?ení se Británie rozhodla vytvo?it z Horní a Dolní Kanady jeden celek (Sjednocená kanadská provincie).[11]

V roce 1846 byly podepsáním Oregonské úmluvy ukon?eny teritoriální spory mezi USA a Kanadou (za hranici na západě byla ur?ena 49. rovnobě?ka). Prudky r?st kanadské populace díky velké imigraci z Evropy i vysoké porodnosti vedl k osidlování kanadského vnitrozemí a zakládání novych kolonií: Vancouver a Britská Kolumbie. Zároveň někte?í Evropané za?ali Kanadu opou?tět a odcházeli do USA. V roce 1867 byl p?ijat Zákon o Britské Severní Americe, ktery sjednotil britské severoamerické kolonie Sjednocená provincie Kanada, Nové Skotsko a Novy Brun?vik v jediné, u? do zna?né míry autonomní dominium. Krátce poté do?lo k znovuvytvo?ení provincií Ontario a Québec. Do těchto provincií byla za?leněna Ruprechtova země a p?i?leněny byly oblasti byvalé Severozápadní spole?nosti jako?to Severozápadní teritoria a nově vytvo?ená provincie Manitoba. Následně byla p?ipojena Britská Kolumbie (od roku 1866 sjednocená s Vancouverem). Osidlování novych území bylo podpo?eno mimo jiné vystavbou t?í transkontinentálních ?eleznic a ustavením královské severozápadní jízdní policie. V roce 1873 se p?ipojila dal?í kolonie (Ostrov prince Edvarda) a provin?ní status získaly ?ásti Severozápadních teritorií: Alberta a Saskatchewan (1905).

Roku 1876 byl p?ijat Zákon o Indiánech, ktery definoval vztah mezi kanadskou vládou a vládami Prvních národ?. Dále ustanovil systém Kandskych reziden?ních ?kol pro p?vodní obyvatele, které se staly nástrojem kulturní genocidy p?vodního obyvatelstva (vy?et?ování ohledně celkového po?tu obětí probíhá je?tě v roce 2023).

20. století

[editovat | editovat zdroj]
Kanadská pěchota postupující za tankem v bitvě u Vimy Ridge.

Kanada vstoupila do první světové války automaticky vyhlá?ením války Velkou Británií a vyslala na evropská boji?tě kontingent slo?eny p?evá?ně z dobrovolník?. Ztráty v?ak byly natolik tě?ké, ?e pro doplnění kanadskych sil v roce 1917 musel premiér Robert Borden vypsat povinné odvody do armády.[12]

V roce 1919 Kanada v rámci dal?ího osamostatňování sama za sebe vstoupila do Spole?nosti národ? a v roce 1931 Westminstersky statut potvrdil její nezávislost. Velká hospodá?ská krize na p?elomu 20. a 30. let zasáhla Kanadu velmi silně, v?e je?tě zhor?ilo mimo?ádné sucho. Proto se v Kanadě 30. léta 20. století nazyvají Dirty Thirties.[13]

P?ed druhou světovou válkou Kanada podporovala politiku appeasementu v??i Německu, po p?epadení Polska pak její premiér William Lyon Mackenzie King prosadil v kanadském parlamentu vyhlá?ení války (10. zá?í). Je nutno dodat, ?e kanadská vláda nikdy neuznala německou okupaci ?eskych zemí, tím pádem bylo byvalému ?eskoslovenskému generálnímu konzulovi Dr. Franti?ku Pavláskovi povoleno z?stat v Kanadě a byla respektována jeho diplomatická privilegia a konzulární práva.[14] Během války do?lo k obrovskému rozvoji vále?ného pr?myslu, Kanada zásobovala jeho produkty nejen Velkou Británii, ale i USA a SSSR. Její pozemní jednotky byly nejd?íve dislokovány p?evá?ně ve Velké Británii, později se ú?astnily vále?nych operací. Obchodní i vále?né lo?stvo hrálo enormně vyznamnou roli v bitvě o Atlantik.[15]

V roce 1949 se do té doby formálně nezávislé Dominium Newfoundland p?ipojilo ke Kanadě jako její 10. provincie. Ve stejném roce byla Kanada zakládajícím ?lenem NATO. V roce 1956 reagovala OSN na suezskou krizi vytvo?ením mimo?ádnych mírovych sil OSN, které dohlí?ely na sta?ení znep?átelenych stran. ?lo o návrh kanadského ministra zahrani?í (a budoucího premiéra) Lestera B. Pearsona, ktery za to roku 1957 získal Nobelovu cenu míru.[16] Suezská krize měla v?ak i dopad na ve?ejné mínění a zahrani?ní politiku Kanady, kdy? vedla k jistému odcizení mezi Británií a Francií na straně jedné (úto?ící strany v Suezské válce) a Kanadou na straně druhé. Symbolem tohoto postupného procesu pak bylo, kdy? si Kanada v roce 1965 vytvo?ila novou vlajku s javorovym listem, ?ím? z jejího státního praporu zmizel britsky Union Jack.[17]

Plakát k referendu o nezávislosti Québecu z roku 1995

V d?sledku silné povále?né imigrace z r?znych evropskych zemí a USA do?lo postupně ke změně demografické situace v Kanadě. Hodně té? p?ispěla válka ve Vietnamu, během ní? se ?ada Ameri?an? p?esídlením vyhybala branné povinnosti. Vysledkem byla tzv. tichá revoluce v Québecu, kde z?etelně poklesl podíl francouzsky mluvících obyvatel a do?lo k vyrazné sekularizaci spole?nosti. Tento jev ale zároveň posílil nacionalistické a separatistické tendence zejména u francouzsky mluvících obyvatel.[18]

Během roku 1981 do?lo k dohodě tzv. o patriaci (Patriation) ústavy, která měla definitivně u?init Kanadu nezávislou zemí. 17. dubna 1982 tak do?lo i p?es odpor p?edstavitel? Québecu k schválení nové verze ústavy, podle ní? se Kanada stala zcela nezávislou zemí, v jejím? ?ele stojí kanadsky král. Země je v?ak díky hlavě státu nadále propojena personální unií s Velkou Británií.

Sociální a spole?enské změny v rámci kanadského z?ízení a zmíněnych ústavních změn vedly k prudkému nár?stu autonomiza?ních a separatistickych snah Québecu a vysledkem byla dvě referenda o osamostatnění této provincie. V prvním bylo jednozna?ně odmítnuto (1980, je?tě p?ed změnou ústavy)[19], vysledek druhého byl ji? velmi těsny (1995, pro odtr?ení 49,4% hlasujících)[20]. Kanadsky nejvy??í soud v?ak vydal v roce 1997 stanovisko, ?e Québec nemá právo na jednostranné vyhlá?ení nezávislosti. Separatistické hnutí v Québecu ov?em stále pokra?uje v ?innosti a víceméně odmítá toto stanovisko akceptovat.

V pr?běhu povále?nych let docházelo ke stále vět?í ekonomické integraci mezi Kanadou a USA. Ta v roce 1987 vyústila v kanadsko-americkou smlouvu o volném obchodu (Canada-United States Free Trade Agreement), která vytvo?ila kanadsko-americkou zónu volného obchodu. Pod silnym americkym vlivem jsou té? kanadská média (v americkém p?íhrani?í a v anglicky mluvících ?ástech země obecně skomírající pod konkurencí médiích americkych), co? vede na jedné straně ke snahám je?tě více posílit integraci obou zemí (existuje zde signifikantní skupina usilující o vytvo?ení tzv. Severoamerické unie). 1. dubna 1999 do?lo k poslední změně v nejvy??ím administrativním ?lenění země, kdy? bylo ze Severozápadních teritorií vy?leněno teritorium Nunavut.

Státní symboly

[editovat | editovat zdroj]
Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Kanadská vlajka.

Kanadská vlajka je tvo?ena listem o poměru stran 1:2 se t?emi svislymi pruhy – ?ervenymi p?i ?erdi a u vlajícího okraje, bílym uprost?ed, ve kterém je umístěn stylizovany jedenácticípy javorovy list.

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Státní znak Kanady.

?tít kanadského státního znaku je rozdělen na pět polí, ka?dé z nich nese znak země, její? obyvatelé osidlovali Kanadu. Heraldicky pravym ?títono?em je zlaty anglicky lev dr?ící ?er? s vlajkou Spojeného království, levym ?títono?em je bíly skotsky jednoro?ec dr?ící ?er? s vlajkou zobrazující t?i zlaté lilie na modrém poli symbolizující Francii. Tito ?títono?i stojí na modré stuze se zlatym latinskym nápisem A MARI USQUE AD MARE (?esky Od mo?e k mo?i). ?tít obtá?í ?ervená stuha se zlatym heslem ?ádu Kanady: DESIDERANTES MELIOREM PATRIAM (?esky Ti, co se zaslou?ili o lep?í zemi). Na ?títu stojí zlatá p?ilba se ?erveno-st?íbrnymi p?ikryvadly. Na ní stojí zlaty anglicky lev dr?ící v tlapě ?erveny javorovy list, a nad ním je královská koruna sv. Eduarda.

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Kanadská hymna.

Kanadská hymna je píseň O Canada! (?esky Kanado!). Píseň nahradila skladbu God Save the Queen, která je od té doby pouze královskou hymnou Kanady.

Související informace naleznete také v ?lánku Geografie Kanady.
Jezero Moraine ve Skalnatych horách.

Kanadské území zahrnuje severní ?ást Severní Ameriky. Na severu k němu pat?í ?ada arktickych ostrov? zasahující a? k Severnímu ledovému oceánu. Na severovychodě jsou tyto ostrovy úzkymi pr?livy odděleny od dánského Grónska. Kanada reklamuje od roku 1925 své právo na ?ást Arktidy mezi 60 a 141° západní délky, tyto nároky v?ak neuznávají v?echny státy. Na vychodě je pob?e?í Atlantiku, na jihu dlouhá hranice s USA (postupně od vychodu jde o státy Maine, New Hampshire, Vermont, New York, Pensylvánie, Ohio, Michigan, Wisconsin, Minnesota, Severní Dakota, Montana, Idaho a Washington) a na západě pacifické pob?e?í a dlouhá hranice s americkym státem Alja?ka. Od New Yorku po Minnesotu tvo?í hranici s USA systém Velkych jezer a s ním související ?eky.

Hustota osídlení kanadského území je 3,26 obyvatel/km2 (jedna z nejni??ích na světě), ale rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné. Vět?ina obyvatel je soust?eděna v ji?ní a vychodní ?ásti země, zejména ve 160 km dlouhém pásu okolo americkych hranic a v koridoru Québec-Windsor. Nejseverněj?ím trvale osídlenym místem Kanady (a světa) je CFS Alert (stanice kanadskych sil Alert) na severním vybě?ku Ellesmerova ostrova, asi 830 km od severního pólu.

St?edo-severní ?ást Kanady tvo?í tzv. Kanadsky ?tít, ktery obklopuje Hudson?v záliv. Jde o oblast skal od?enych p?edchozí ?inností ledovc?. Je zde jen slabá vrstva p?dy (pokud v?bec), bohatě minerál? a ?ada jezer a ?ek. Celkově je Kanada zemí s největ?ím po?tem jezer na světě a v těchto jezerech se nachází té? největ?í světová zásoba sladké povrchové vody.[21] Nejdel?ími kanadskymi ?ekami jsou Mackenzie (4200 km) a ?eka sv. Vav?ince (3000 km).

Niagarské vodopády.

Ve vychodní ?ásti Kanady ústí ?eka sv. Vav?ince do Atlantiku největ?ím nálevkovitym ústím na světě. V podstatě za ně lze pova?ovat cely záliv sv. Vav?ince. Na konci zálivu le?í ostrov Newfoundland. Ji?ně od zálivu a poloostrova Gaspésie le?í tzv. P?ímo?ské nebo Pob?e?ní provincie. Faktem je, ?e tento název by se dal teoreticky pou?ít pro ka?dou provincii vyjma Alberty a Saskatchewanu, ov?em ozna?ují se tak zpravidla pouze tyto t?i, které nemají ?ádné hluboké vnitrozemí. Novy Brun?vik a Nové Skotsko jsou zde rozděleny zálivem Fundy, ktery je známy vysokym rozpětím mezi p?ílivem a odlivem.

St?ed Kanady je z klimatického i tranzitního hlediska silně ovlivněn na severu hluboko do severoamerické pevniny se vlamujícím Hudsonovym zálivem a Jamesovou zátokou, na jihu systémem Velkych jezer. Na západě se pak nacházejí jednak prérie se t?emi tzv. Prérijními provinciemi, které Skalisté hory odtínají od jediné ?pacifické“ provincie, Britské Kolumbie.

Nejvy??í horou Kanady (a druhou nejvy??í horou Severní Ameriky) je Mount Logan. Nachází se v jihozápadním Yukonu, na území národního parku a rezervace Kluane, je? byla zapsána na seznam světového p?írodní dědictví UNESCO. P?ed rokem 1992 byla p?esná vy?ka hory udávaná 6050 metr? nad mo?em. V květnu 1992 vylezla na vrchol expedice Kanadské geologické spole?nosti a s pou?itím GPS opravila její skute?nou vy?ku na sou?asnych 5959 metr?. Nejvyznamněj?ími poho?ími jsou Appala?ské poho?í, severní ?ást Kordiller a Skalnaté hory.

Z vegeta?ního a klimatického hlediska p?echází arktické území ledovych pou?tí p?es tundru a seversky jehli?naty les a? k prériím a smí?enym a listnatym les?m mírného pásu na jihu. Velká jezera pak stabilizují p?ilehlá území tak, ?e tam mrzne jen málo a na některych místech se díky p?íznivym mikroklimatickym podmínkám dají pěstovat i r?zné subtropické a? tropické rostliny (nap?. oblast Niagarského poloostrova).

Ochrana p?írody

[editovat | editovat zdroj]
Národní park Yoho
Národní park Ivvavik

Kanadské národní parky spravuje vládní organizace Parks Canada. První kanadsky národní park, Národní park Banff v jihozápadní Albertě, byl zalo?en ji? v roce 1885. Proces z?izování národních park? v po?átcích zahrnoval nucené vysídlování domorodych i nep?vodních obyvatel, ?asem se v?ak od této praxe upustilo. V roce 1930 byl p?ijat zákon o národních parcích. V roce 1979 do?lo k vyznamné novelizaci, která silně omezila mo?nosti tě?by nerostnych surovin v parcích. Národní park Banff byl v roce 1984 zapsán na seznam světového p?írodního dědictví UNESCO, do polo?ky Parky kanadskych Skalnatych hor[22], spolu s dal?ími t?emi národními parky: Národní park Jasper, Národní park Yoho a národní park Kootenay. Samostatně pak byly na stejny seznam zapsány Národní park Gros Morne[23], Národní park Kluane (sou?ást polo?ky Kluane / Wrangell–St. Elias / Glacier Bay / Tatshenshini-Alsek[24]), Národní park Nahanni[25], Národní park Waterton Lakes (sou?ást polo?ky Mezinárodní park míru Waterton-Glacier[26]), Národní park Miguasha[27] a Národní park Wood Buffalo[28], ktery je s rozlohou 44,807 kilometr? ?tvere?ních největ?ím národním parkem Kanady. K roku 2019 bylo v Kanadě 38 národních park? o celkové rozloze témě? 330 tisíc kilometr? ?tvere?ních, co? p?edstavuje 3,3 procenta rozlohy Kanady. Ro?ně je nav?tíví zhruba 15 milion? turist?. Na seznam UNESCO byly ov?em zapsány i některé dal?í oblasti, jako nap?íklad Dinosau?í provin?ní park jihovychodně od města Calgary (bylo zde objeveno p?es 40 druh? dinosaur? a mnoho zkamenělin dal?ích organism? z doby p?ed asi 76,9 a? 75,8 miliony let)[29] a podobné oblasti paleontologickych nález? v Joggins[30] a Mistaken Point na Newfoundlandu.[31]

Vláda a politika

[editovat | editovat zdroj]
Parliament Hill v Ottawě

Kanada je konstitu?ní monarchií, její? hlavou je kanadsky král, jím? je britsky král Karel III. Jeho zástupcem v Kanadě je generální guvernér. Kanada je té? parlamentní zastupitelská demokracie s federálním uspo?ádáním a silnymi demokratickymi tradicemi.

Kanadská ústava vytvá?í právní rámec existence země, skládá se z psaného obsahu a nepsanych tradic a konvencí. Její základ je obsa?en v Zákoně o britské Severní Americe z roku 1867 (?British North America Act 1867“, resp. ?Constitution Act 1867“). ?íká, ?e Kanada má ústavu podobnou princip?m Spojeného království a rozděluje moc mezi federální a provin?ní vlády. Zahrnuje tzv. Kanadskou chartu práv a svobod (?Canadian Charter of Rights and Freedoms“) zaru?ující základní práva a svobody, je? v obecném mě?ítku nemohou byt potla?eny ?ádnymi legislativními nebo procedurálními kroky na ?ádné z úrovní vlády. Federálnímu parlamentu a provin?ním správám nicméně umo?ňuje na pět let některé její dal?í ?ásti potla?it.

Funkce premiéra nále?í v?dci strany, je? získá d?věru vět?iny dolní komory kanadského parlamentu. Generální guvernér zastupující krále formálně jmenuje vládu i premiéra. Podle konvencí v?ak volbu premiéra respektuje. Kanadská vláda tradi?ně sestává ze ?len? strany prvního ministra, je? mají k?eslo v parlamentu, vět?inou v dolní sněmovně. Její ?lenové jsou vázáni p?ísahou ke Králově tajné radě pro Kanadu a stávají se ministry britské koruny. Premiér má ?irokou politickou moc p?edev?ím p?i jmenování dal?ích vysokych ú?edník?. Generální guvernérkou je od roku 2021 Mary Simonová, premiérem je od roku 2025 v?dce kanadské liberální strany Mark Carney.

Kanadsky premiér Justin Trudeau (vpravo) a americky prezident Joe Biden v b?eznu 2023

Kanadsky parlament je slo?en ze dvou komor, z volené dolní komory parlamentu, sněmovny lidu, a jmenovaného senátu. Ka?dy ze ?len? sněmovny lidu je volen vět?inovym volebním systémem. V?eobecné volby vypisuje generální guvernér na ?ádost p?edsedy vlády. Nové volby musí byt vypsány do pěti let od posledních voleb. ?lenové senátu, jejich? k?esla jsou p?idělována na regionálním základě, jsou vybírání premiérem a formálně jmenováni generálním guvernérem. Svou funkci pak zastávají a? do věku 75 let.

?ty?mi hlavními kanadskymi politickymi stranami jsou Conservative Party of Canada (Konzervativní strana Kanady), Liberal Party of Canada (Liberální strana Kanady), New Democratic Party (Nová demokratická strana) (NDP) a ?Bloc Québécois“ (Quebecky blok). Sou?asná (?erven 2017) vláda je sestavena liberální stranou (vládne od roku 2015). Men?í strany jako Green Party of Canada (Strana zelenych) a dal?í strany zastoupení v parlamentu nemají.

Zahrani?ní vztahy

[editovat | editovat zdroj]
Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Izraelsko-kanadské vztahy.
Mírovy památník v Ottawě.

Kanada má úzké zahrani?ní vztahy s USA, s nimi? má nejdel?í nebráněnou hranici na světě, nebo nap?. spole?nou leteckou obranu (NORAD).[32] Obě země spolu ?asto kooperují jak na politické, tak i vojenské úrovni a jejich ekonomiky jsou velmi úzce provázané (i díky obchodním dohodám mezi USA, Kanadou a Mexikem: mezi roky 1994 a 2020 NAFTA, od 2020 pak USMCA).[33] Mimo to má Kanada nadstandardní vztahy s Velkou Británií a Francií, dvěma byvalymi imperiálními mocnostmi, které hrály nezastupitelnou roli p?i jejím vzniku – je ?lenem Commonwealthu a La Francophonie. S Velkou Británií má navíc spole?nou formální hlavu státu.

Zhruba od poloviny 20. století je Kanada advokátem multilateralismu, a vyvíjí úsilí k dosa?ení ?e?ení globálních problém? ve spolupráci s jinymi národy. Jednou z prvních vyraznych demonstrací tohoto stanoviska je vystupování L. B. Pearsona za Suezské krize, ktery prosazoval vyslání mírovych sil OSN do oblasti. Kanada hraje v oblasti mírovych misí OSN v?d?í roli, zú?astnila se ji? více ne? padesáti, v?etně těch p?ed rokem 1989, v posledních letech se v?ak její p?íspěvek krátí.

Během vlády Liberální strany pod vedením Justina Trudeaua se prudce zhor?ily vztahy s ?ínou,[34] Saúdskou Arábií,[35] Ruskem a Indií.[36]

Mezi lety 2009 a? 2012 měla Kanada jednostrannou vízovou povinnost pro ob?any ?eské republiky. Ta byla ke 14.11. 2013 zru?ena.[37] Slovensko, Polsko a Ma?arsko vízovou povinnost takté? nemá.

Kanadské ozbrojené síly

[editovat | editovat zdroj]
Kanad?tí vojáci v Afghánistánu vzdávají poctu padlému kolegovi

Kanada je jedním ze zakládajících ?len? NATO. V sou?asné době disponuje 62000 vojáky a 26000 rezervisty. Kanadské ozbrojené síly sestávají z armády, námo?nictva a vzdu?nych sil. Disponují 1400 obrněnymi vozidly, 34 vále?nymi plavidly a 861 letadly.

Ve své historii se Kanada kromě mírovych misí OSN p?ímo ú?astnila i vále?nych konflikt? jako?to vál?ící strana, konkrétně druhé búrské války, první světové války, druhé světové války, korejské války, války v Zálivu a invaze do Afghánistánu.[38] Pokud bychom zapo?ítali i prehistorii Kanady – tak je nutno p?ipo?íst je?tě vyznamnou úlohu Kana?an? v britsko-americké válce.

Zvlá?tní oddíly ur?ené pro boj s p?írodními katastrofami (Disaster Assistance Response Team, DART) zasahovaly v 21. století p?i t?ech mimo?ádně rozsáhlych katastrofách: Zemět?esení v Indickém oceánu 2004, zemět?esení v Ka?míru (2005) a hurikánu Katrina (2005).

územní uspo?ádání

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v ?lánku Administrativní dělení Kanady.
Kanada je roz?leněna na 10 provincií a 3 spolková teritoria

Kanada je slo?ena z deseti provincií a t?í teritorií. Provincie jsou Alberta, Britská Kolumbie, Manitoba, Novy Brun?vik, Newfoundland a Labrador, Nové Skotsko, Ontario, Ostrov prince Edvarda, Québec a Saskatchewan. Teritoria jsou Severozápadní teritoria, Nunavut a Yukon. Provincie mají vysoky stupeň autonomie, teritoria poněkud men?í. Obojí disponují vlastními provincionálními (resp. teritoriálními) symboly, viz seznam kanadskych provinciálních a teritoriálních symbol?.

Provincie jsou zodpovědné za vět?inu státních sociálních program? v Kanadě (viz zdravotní pé?e v Kanadě, vzdělávací systém v Kanadě a sociální dávky v Kanadě) a spole?ně soust?edí více finan?ních prost?edk? ne? federální vláda. Míra finan?ní a samosprávné autonomie je zde velice vysoká. Federální vláda m??e iniciovat národní programy a politiku v jednotlivych provinciích (nap?. Canada Health Act), ale provincie mohou rozhodnout, ?e se nebudou na této politice podílet (by? se tak ?asto neděje). O více méně vyrovnanou úroveň slu?eb v jednotlivych provinciích se starají tzv. vyrovnávací platby ?ízené Federální vládou, které p?esouvají finan?ní prost?edky od bohat?ích provincií do rozpo?t? provincií chud?ích.

V?echny provincie i teritoria mají jednokomorovy voleny zákonodárny orgán, v jeho? ?ele stojí premiér, vybírany stejně jako první ministr Kanady. Zároveň má ka?dá provincie viceguvernéra (Lieutenant-Governor), ktery reprezentuje Korunu a je analogií generálního guvernéra na federální úrovni. U teritorií je obdobou viceguvernéra korunní komisa?.

Související informace naleznete také v ?lánku Ekonomika Kanady.
Oblast tě?by z ropnych písk? v Albertě: Athabaské ropné písky a dal?í lokality

Kanada je jedním z nejbohat?ích stát? světa s vysokymi p?íjmy na jednoho obyvatele. ?ivotní úroveň v zemi je tak velmi vysoká. Jedná se o ?lena OECD a skupiny G8. Její ekonomika je tr?ní a a? více regulovaná ne? v sousedních Spojenych státech, méně regulovaná ne? ve vět?ině evropskych stát?. Tradi?ně má ni??í hruby domácí produkt na obyvatele ne? její ji?ní soused (bohatství je v?ak rozděleno rovnoměrněji), také v?ak vy??í ne? velké rozvinuté západoevropské ekonomiky. V minulém desetiletí její ekonomika celkově rychle rostla a země si zachovala nízkou nezaměstnanost. V roce 2006 byla nezaměstnanost 6,3 % co? je nejlep?í vysledek za posledních 30 let. Nejvy??ích hodnot naopak dosahuje na Newfoundlandu a Labradoru a to okolo 14,5 %.

V minulém století r?st vyroby, tě?by a slu?eb p?eměnil ekonomiku ze zemědělsky zamě?eného státu na p?edev?ím urbanizovany pr?myslovy stát. Stejně jako v ostatních zemích rozvinutého světa v kanadské ekonomice dominuje sektor slu?eb, je? zaměstnává t?i ?tvrtiny Kana?an?. Mezi rozvinutymi zeměmi je v?ak Kanada neobvyklá v mí?e d?le?itosti primárního sektoru v ?ele s tě?bou d?eva a ropy.

Jedná se o jeden z nemnoha rozvinutych stát? světa, je? energii vyvá?í. Má velmi velké zásoby zemního plynu p?i vychodním pob?e?í a velké zásoby ropy a plynu v Albertě a ?áste?ně i v Britské Kolumbii a v Saskatchewanu. Její ropné zásoby jsou tak druhé největ?í na světě, hned za Saúdskou Arábií. V Québecu, Britské Kolumbii, Newfoundlandu, Labradoru, Ontariu a v Manitobě je k dispozici velmi levná energie z vodních elektráren.

Vancouver na západním pob?e?í

Kanada je jedním z nejd?le?itěj?ích světovych dodavatel? zemědělskych produkt?. Byvalé kanadské prérie jsou dnes jedněmi z ned?le?itěj?ích oblastí pěstování p?enice a ostatních obilovin. Také je největ?ím světovym vyvozcem zinku a uranu a p?edním světovym vyvozcem zlata, niklu, hliníku, olova. Mnoho sídel v severní ?ásti země existuje jen díky tě?a?ství, a? u? minerálních surovin nebo d?eva. Má také zna?ně velky vyrobní sektor, p?edev?ím na jihu v Ontariu, kde je d?le?ity p?edev?ím automobilovy pr?mysl, a dále pak na jihu Québecu, kde sídlí mnoho firem zabyvajících se kosmonautikou a vesmírnym pr?myslem.

Kanada je ve vysoké mí?e závislá na mezinárodním obchodu, zvlá?tě se Spojenymi státy. Bilaterální dohoda mezi Kanadou a USA z roku 1989 (FTA) a p?edev?ím Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA)[p 1] z roku 1994 zahrnující i Mexiko spustila dramaticky r?st míry ekonomického propojení s USA. V roce 2001 země úspě?ně p?ekonala ekonomicky pokles a udr?uje si tak nejlep?í celkovy vykon ekonomiky mezi zeměmi G8. Od poloviny devadesátych let je státní rozpo?et v trvalém p?ebytku, dochází tak k pokra?ujícímu sni?ování státního dluhu.

Související informace naleznete také v ?lánku Kanadsky dolar.

V Kanadě se platí kanadskym dolarem. Jeho ISO 4217 kód je CAD. Jeden dolar je tvo?en stem cent? (¢). V bě?ném mluveném projevu Kana?an? se mu ?íká ?buck“ (anglicky) a ?piastre“ (francouzsky). Do roku 1871 se na území dne?ní Kanady pou?ívalo více měn (dolar Britské Kolumbie, dolar Ostrova prince Edwarda, dolar Nového Skotska a dal?í). V dubnu tohoto roku byla podepsána Uniform Currency Act / Loi sur l'uniformité de la monnaie, která ve v?ech provinciích zavedla jednu spole?nou měnu – kanadsky dolar, ktery je pou?íván dodnes.

  • Mince kanadského dolaru mají nominální hodnoty 5, 10, 25, 50 cent? a 1, 2 dolary
  • Bankovky kanadského dolaru mají nominální hodnoty 5, 10, 20, 50 a 100 dolar? a jsou z polymeru.[39]

Demografie

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v ?lánku Demografie Kanady.

Podle posledního s?ítání lidu z roku 2001 měla Kanada 30 007 094 obyvatel, populaci na po?átku roku 2011 odhaduje Statisticky ú?ad na 33,5 milionu obyvatel. Vět?inu r?stu zaji??uje imigrace, men?í ?ást porodnost. Osídlení je z?etelně nerovnoměrné, velká ?ást obyvatelstva ?ije poblí? vychodního pob?e?í ?i do 160 km od americké hranice. Velké nahu?tění obyvatelstva se nachází zejména v koridorech Québec-Windsor, Calgary-Edmonton a v oblasti Lower Mainland. Naopak obrovská teritoriální území na severu jsou osídlena velice ?ídce. Statisticky ú?ad odhaduje po?et obyvatel v roce 2025 na 40 milion?, v roce 2050 je po?et obyvatel odhadován na více ne? 55 milion?.

Etnické slo?ení

[editovat | editovat zdroj]
?ínská ?tvr? v Torontu

Kanada je etnicky velice r?znorodá. Dle s?ítání z roku 2001 zde existuje 34 etnickych skupin, k nim? se hlásí minimálně 100 000 obyvatel. ?ada obyvatel (zejména francouzsky mluvících) navíc o sobě mluví jako o Kana?anech i jako o nap?. Francouzích a ve s?ítání udávají obě tato etnická za?azení.

Největ?í etnické skupiny jsou Kana?ané (32,3 %), Angli?ané (18,3 %), Skotové (13,9 %), Francouzi (13,6 %), Irové (13,4 %), Němci (9,6 %), ?íňané (5,1 %), Italové (4,6 %), Indové (4,6 %), První národy (4,4 %), Ukrajinci (3,9 %), Nizozemci (3,2 %).[40]

Francouzsky mluvící populace je soust?eděna zejména v Québecu a existují v ní silné separatistické tendence. Eskymáci jsou soust?eděni zejména na severu, první národy a Métis ve st?edu země na jihu (prérijní provincie). Populace těchto t?í p?vodních etnik roste více ne? dvakrát rychleji ne? zbytek kanadské populace.

V roce 1971 kanadská vláda oficiálně p?ijala politiku multikulturalismu.[41] V sou?asnosti Kanada p?ijímá ka?dy rok okolo 280 000 imigrant? a vět?ina nově p?íchozích pochází z Asie.[42] Od roku 2025 chce Kanada p?ijímat 500 000 imigrant? ro?ně.[43] V roce 2001 pat?ilo 13,4 % populace k tzv. viditelnym men?inám, v roce 2011 se k viditelnym men?inám hlásilo u? 19.1% populace,[44] a v roce 2021 tvo?ily viditelné men?iny 26,5% kanadské populace.[45]

Nábo?enství

[editovat | editovat zdroj]
Bazilika Notre-Dame v Montréalu, největ?í katolicky chrám v zemi

Vět?ina obyvatel Kanady (67,3%) se hlásí ke k?es?anství. Nejsilněj?í k?es?anskou církví je ?ímskokatolická církev, ke které se hlásí 43,6 % obyvatel. P?sobí tam i po?etné diecéze vychodních katolík? z celkem 7 církví: armén?tí katolíci, chaldej?tí katolíci z Iráku, maronité, ?eckokatolíci-melchité, ukrajin?tí ?eckokatolíci, rumun?tí ?eckokatolíci, sloven?tí ?eckokatolíci. Mají celkem 251500 vě?ících a ?ást z 36000 arménskych katolík? a ?ást z 6200 rumunskych ?eckokatolík? mají diecéze pro USA a Kanadu. Největ?í protestantskou denominací je Sjednocená církev Kanady (9,6%), následuje ji anglikánská církev. Z nek?es?anskych nábo?enství je nejvyznamněj?í islám (3,2 %). Jako bez vyznání se profiluje 23,9 % obyvatel.[46]

Zastoupení r?znych vyznání není pochopitelně rovnoměrné – katolická církev má enormně silnou pozici v Québecu a obecně pak mezi obyvatelstvem irského a francouzského p?vodu. Sikhismus, islám a buddhismus mají silnou pozici ve velkych městech jako Toronto nebo Vancouver.

Islám je nejrychleji rostoucím nábo?enstvím v Kanadě a po?et jeho vyznava?? stoupl z 98000 v roce 1981 na více ne? 1 milion v roce 2011,[47] p?edev?ím v d?sledku liberální imigra?ní politiky.

Dvojjazy?ny anglicko-francouzsky nápis na dopravní zna?ce

Kanada je multikulturní země mnoha jazyk?. Na federální úrovni se od roku 1969 profiluje jako dvojjazy?ná, ú?ední ?e?i jsou angli?tina (mate?sky jazyk 56,0 % obyvatel) a francouz?tina (mate?sky jazyk 20,6 % obyvatel). Jeden z těchto jazyk? ovládá 98,1 % obyvatel (jen angli?tinu 68,3 %, jen francouz?tinu 11,9 % a oba jazyky 17,9 %).[48] Znalost jednoho z jazyk? je podmínka k udělení ob?anství ?adatel?m z jinych zemí. Angli?tina je mate?skou ?e?í vět?iny obyvatel v?ech provincií s vyjimkou Québecu a ve dvou ze t?í teritorií: Yukonu a Severozápadních teritoriích. (Poznámka: P?i pohledu do etnickych statistik je t?eba si uvědomit, ?e fakt, ?e se někdo hlásí k francouzské národnosti, je?tě neznamená, ?e nutně má za mate?sky jazyk francouz?tinu, u dal?ích etnik – Ir? a Skot? – se takto nedá uva?ovat u? v?bec. Jako mate?skou ?e? udává angli?tinu i velká ?ást potomk? p?vodních obyvatel.)

Francouz?tina má nejsilněj?í pozici v Québecu, kde je zároveň jedinym oficiálním jazykem. Québec je také jedinou provincií Kanady, v ní? nemá angli?tina ?ádny oficiální status a v ní? se vět?ina obyvatel anglicky nedomluví. Mimo Québec má francouz?tina silnou pozici v provincii Novy Brun?vik, ktery je jedinou provincií, která je stejně jako cely stát dvojjazy?ná. V Ontariu je oficiálním jazykem pouze angli?tina, francouz?tina má ov?em polooficiální status a je v ú?edním styku pou?ívána, podobně je na tom Manitoba. Britská Kolumbie nemá oficiální jazyk, ale angli?tina jím de facto je.

Ostrov prince Edvarda a Newfoundland a Labrador mají za ú?ední jazyk vedenou pouze angli?tinu, na ni??ích úrovních slu?eb se v?ak lze v rámci komunit domluvit r?zně. V Novém Skotsku je bě?ná angli?tina, mimo to mají vyznamnou pozici francouz?tina, ir?tina a skot?tina. ú?ední jazyk není ur?en. V Albertě je jedinym oficiálním jazykem angli?tina. V Yukonu jsou ú?edními jazyky angli?tina a francouz?tina, ve zbylych dvou teritoriích jsou jako ú?ední jazyky vedeny krom těchto dvou je?tě jazyky p?vodních obyvatel (v Severozápadních teritoriích je jich 6, v Nunavutu 2).

Následující tabulka zachycuje procentuální zastoupení mate?skych jazyk? v kanadské populaci dle s?ítání obyvatelstva v roce 2016.[49] ?ísla v tabulce nelze zaměňovat se znalostí jazyk? - minimálně jeden z oficiálních jazyk? ovládá 98,1 % obyvatelstva Kanady.[48]

Celková populace Angli?tina Francouz?tina Jiny neoficiální jazyk Angli?tina + francouz?tina Dal?í kombinace[p 2]
Ontario &0000000000000066.90000066,9 % &0000000000000003.7000003,7 % &0000000000000026.70000026,7 % &0000000000000000.4000000,4 % &0000000000000002.4000002,4 %
Québec &0000000000000007.5000007,5 % &0000000000000077.10000077,1 % &0000000000000013.20000013,2 % &0000000000000000.9000000,9 % &0000000000000001.3000001,3 %
Britská Kolumbie &0000000000000068.90000068,9 % &0000000000000001.2000001,2 % &0000000000000027.60000027,6 % &0000000000000000.2000000,2 % &0000000000000001.9000001,9 %
Alberta &0000000000000074.30000074,3 % &0000000000000001.8000001,8 % &0000000000000021.60000021,6 % &0000000000000000.3000000,3 % &0000000000000002.0000002,0 %
Manitoba &0000000000000071.40000071,4 % &0000000000000003.2000003,2 % &0000000000000022.90000022,9 % &0000000000000000.3000000,3 % &0000000000000002.4000002,4 %
Saskatchewan &0000000000000082.40000082,4 % &0000000000000001.4000001,4 % &0000000000000014.50000014,5 % &0000000000000000.2000000,2 % &0000000000000001.5000001,5 %
Nové Skotsko &0000000000000091.00000091,0 % &0000000000000003.2000003,2 % &0000000000000004.9000004,9 % &0000000000000000.4000000,4 % &0000000000000000.5000000,5 %
Novy Brun?vik &0000000000000064.20000064,2 % &0000000000000031.40000031,4 % &0000000000000003.1000003,1 % &0000000000000001.0000001,0 % &0000000000000000.2000000,2 %
Newfoundland a Labrador &0000000000000096.90000096,9 % &0000000000000000.5000000,5 % &0000000000000002.3000002,3 % &0000000000000000.1000000,1 % &0000000000000000.2000000,2 %
Ostrov prince Edvarda &0000000000000090.80000090,8 % &0000000000000003.4000003,4 % &0000000000000005.1000005,1 % &0000000000000000.3000000,3 % &0000000000000000.3000000,3 %
Severozápadní teritoria &0000000000000076.80000076,8 % &0000000000000002.8000002,8 % &0000000000000018.40000018,4 % &0000000000000000.4000000,4 % &0000000000000001.6000001,6 %
Yukon &0000000000000081.90000081,9 % &0000000000000004.4000004,4 % &0000000000000011.80000011,8 % &0000000000000000.6000000,6 % &0000000000000001.2000001,2 %
Nunavut &0000000000000030.90000030,9 % &0000000000000001.7000001,7 % &0000000000000065.40000065,4 % &0000000000000000.1000000,1 % &0000000000000001.9000001,9 %
Kanada &0000000000000056.00000056,0 % &0000000000000020.60000020,6 % &0000000000000021.10000021,1 % &0000000000000000.5000000,5 % &0000000000000001.8000001,8 %

Kanadská kultura p?edstavuje velmi nesourodou směs r?znych tradic a kultur. P?etrvávají v ní zbytky tradice p?vodních obyvatel (Indián? a Eskymák?), tradice p?istěhovalc?, hlavně Francouz?, Ir? a Skot? a Angli?an?. V moderní době je velice silny vliv americké kultury a americkych médií, zejména na anglicky mluvící ?ást Kana?an?. V tomto kontextu se mluví o tom, ?e některé oblasti kultury jsou pro obě země spole?né. Tvorba a p?etrvávání kanadskych zvyk? a kulturních po?in? jsou ovlivňovány a podporovány federálními programy, zákony a institucemi i na úrovni provincií a ni??ích celk?. Na federální úrovni hrají vyznamnou roli Canadian Broadcasting Corporation (CBC), National Film Board of Canada (NFB), a Canadian Radio-television and Telecommunications Commission (CRTC).

Jeliko? je Kanada geograficky rozsáhlá a etnicky velice diverzifikovaná oblast, existují zde obrovské kulturní rozdíly mezi provinciemi i ni??ími regiony. Kanadská kultura je zároveň stále ovlivňována sou?asnou imigrací lidí z celého světa. Mnozí Kana?ané si tohoto multikulturalismu velice cení a pova?ují ho za hlavní klad a p?ednost kanadské kultury celkově.[zdroj?]

Architektura a památky

[editovat | editovat zdroj]
Habitat 67
Frank Gehry

Nejslavněj?ím kanadskym architektem je Frank Gehry, by? vět?inu svych staveb vytvo?il ve Spojenych státech a v Evropě. CN Tower v Torontu je nejvy??í vě?í na západní polokouli, s vy?kou 553 metr?.[50] Nejvy??ím mrakodrapem v Kanadě je First Canadian Place v Torontu postaveny v roce 1975[51], druhym nejvy??ím je Scotia Plaza tamté?. V roce 1992 byl v Torontu postaven komplex Brookfield Place, jeho? sou?ástí je i národní hokejová síň slávy. K nejvyznamněj?ím stavbám dějin brutalismu byvá ?azen projekt Habitat 67 izraelsko-kanadského architekta Mo?e Safdieho. Jde o experimentální obytny objekt v Montrealu p?ipraveny u p?íle?itosti světové vystavy Expo 67.[52] Ze star?ích styl? byvá ceněna empírová Montréalská radnice, první budova v Kanadě postavená v roce 1878 vyhradně pro městskou správu, nebo novogotické stavby Bazilika Notre-Dame v Montréalu a záme?ek Casa Loma v Torontu. Produktem historismu je i Chateau Frontenac v Québecu. Rideau Hall v Ottawě je oficiální rezidencí generálního guvernéra Kanady. Na seznam Světového dědictví UNESCO byla zapsána lokalita L'Anse aux Meadows, kde man?elé Helge a Anne Ingstadovi nalezli v roce 1960 poz?statky vikinského osídlení, které zde krátkodobě existovalo okolo roku 1000.[53] P?edpokládá se, ?e by se mohlo jednat o legendární Vinland Leifa Erikssona. Na seznamu Světového dědictví je i historické jádro Québecu, p?ístavní město Lunenburg (jako unikátní p?íklad britské d?evěné koloniální architektury v Severní Americe) a rybá?ská osada Red Bay na Labradoru. Z technickych památek je na seznamu Rideau Canal, vodní kanál, spojující hlavní město Kanady, Ottawu, s městem Kingston u pob?e?í jezera Ontario.[54]

Vytvarné umění

[editovat | editovat zdroj]
Galerie umění Alberty
Královské ontarijské muzeum

Ke známym malí??m pat?ili Tom Thomson, Emily Carrová, Philip Guston a Jean-Paul Riopelle. Skalní malby v Provincial Parku byly zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO.[55] Lidové umění reprezentují kameny Inuk?uk, které tradi?ně vytvá?ejí Eskymáci na severoamerickém pob?e?í Severního ledového oceánu.[56]

K nejvyznamněj?ím galeriím a muzeím která schraňují vytvarné umění, pat?í Kanadská národní galerie v hlavním městě Ottawě, se vzácnou sbírkou evropského umění (Hieronymus Bosch, Tizian, Paolo Veronese, El Greco, Peter Paul Rubens, Rembrandt, Paul Gauguin, Vincent van Gogh, Camille Pissarro, Paul Cézanne, Gustav Klimt, Eugène Delacroix, Francisco Goya ad.). Od roku 1988 národní galerie sídlí v budově navr?ené izraelsko-kanadskych architektem Mo?e Safdiem. Vyznamné vystavní prostory lze ale nalézt i v jinych velkych kanadskych městech, unikátní moderní a postmoderní architekturou se py?ní sídla Galerie umění Alberty v Edmontonu a Královské ontarijské muzeum v Torontu, které jinak disponuje té? unikátní sbírkou designu ve stylu art deco. V Montrealském muzeu umění lze spat?it Portrét mu?e od El Greca nebo Návrat z hostince Pietera Brueghela mlad?ího. Národní muzeum umění Québecu se soust?edí na domácí autory a má i vyznamnou sbírku moderního socha?ství. Také Ontarijská umělecká galerie v Torontu má vyznamnou socha?skou sbírku, soust?eděnou na dílo anglického socha?e Henryho Moorea. Její novou budovu navrhl Frank Gehry. Vancouverská umělecká galerie schraňuje díla Williama Hogartha, Josepha Wrighta nebo Henry Fuseliho.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Kanadská literatura.
Gabrielle Royová

Kanadská literatura si p?ipsala jednu Nobelovu cenu, v roce 2013, kdy? jí byla oceněna Alice Munroová.[57] (Laureát z roku 1976, Saul Bellow, se narodil v Montréalu, nicméně ode?el do Spojenych stát? a cenu získal ji? jako americky ob?an).

Margaret Atwoodová získala dvakrát Man Bookerovu cenu, Michael Ondaatje (Anglicky pacient) a Yann Martel (Pí a jeho ?ivot) jednou.[58][59][60] Carol Shieldsová je jedinym kanadskym spisovatelem, ktery získal Pulitzerovu cenu.[61] Světové proslulosti svymi p?íběhy o dospívající zrzce Anne Shirleyové dosáhla té? Lucy Maud Montgomeryová, svymi reportá?ními romány z p?írody pak Farley Mowat. Globálním "svépomocnym" bestsellerem Mnich, ktery prodal své Ferrari se proslavil Robin Sharma. K dal?ím d?le?itym jmén?m anglojazy?né kanadské prózy pat?í Robertson Davies, Mordecai Richler nebo Margaret Laurenceová. K největ?ím osobnostem kanadské anglojazy?né poezie pat?í Leonard Cohen, ktery se jinak proslavil zejména jako folkovy zpěvák, a Anne Carsonová. Vále?nou básní V polích flanderskych proslul John McCrae. V oblasti ?ánrové literatury pat?í k vyznamnym autor?m scifisté A. E. van Vogt a Robert J. Sawyer, nebo auto?i fantasy Guy Gavriel Kay a Steven Erikson. Do dějin komiksu se zapsal Joe Shuster, spoluautor Supermana. Slavnym humoristou byl Stephen Leacock.

Francouzsky pí?ící Antonine Mailletová získala Goncourtovu cenu.[62] K dal?ím vyznamnym francouzsky pí?ícím autor?m pat?í Gabrielle Royová a Anne Hébertová, obě získaly francouzskou cenu Prix Femina. Francouzsky pí?e i Nancy Hustonová.

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Kanadská kuchyně.

Kanadská kuchyně, vychází z britské a francouzské kuchyně, byla ale ovlivněna také kuchyní p?vodních obyvatel Kanady (Indiáni, Inuité, Métisové) a mnoha dal?ími vlivy (velmi málo pokrm? pochází p?ímo z Kanady). Mnoho pokrm? je p?evzato také z americké kuchyně.[63]

Leonard Cohen

Vyznamnym hudebním skladatelem je Howard Shore, ktery se proslavil zejména v oblasti filmové hudby; je mj. autorem hudby k filmové trilogii Pán prsten?. Jako sólovy klavírista v oblasti vá?né hudby se prosadil Glenn Gould. V jazzu to byl skladatel Oscar Peterson.

Kana?ané se jako i jiní Anglosasové poměrně hodně prosazují i v globální populární a rockové hudbě. Pr?kopníky v tom byli Leonard Cohen, Paul Anka a Neil Young a kapely Steppenwolf, The Band, The Guess Who a Rush (hudební skupina). Později uspěli také Céline Dion, Bryan Adams, Alanis Morissette, Sebastian Bach jako?to ?len skupiny americké Skid Row (americká hudební skupina) a Shania Twain. V sou?asnosti mají zna?ny úspěch skupiny Nickelback, Arcade Fire, Sum 41, Three Days Grace, Tokyo Police Club, Billy Talent a Simple Plan. Jako sólisté v sou?asnosti uspěli Avril Lavigne, Nelly Furtado ?i Michael Bublé, Justin Bieber, Drake (umělec), The Weeknd a Shawn Mendes. Kritiky byla v?dy velmi oceňována Joni Mitchellová ?i p?edstavitelka ?keltské“ hudby, harmoniká?ka Loreena McKennittová.

Jako hudební producent se prosadil David Foster.

Film a divadlo

[editovat | editovat zdroj]
Jim Carrey

Kana?ané se tradi?ně prosazují i v Hollywoodu a v americkych televizních produkcích, které jim jsou schopné zajistit globální popularitu (kanadsky film a televize méně). Hvězdami Hollywoodu byla je?tě v němé é?e Marie Dresslerová a Norma Shearerová. V é?e klasického Hollywoodu to byla Mary Pickfordová. Později se hvězdami pláten stali Jim Carrey, Christopher Plummer, Michael J. Fox, Mike Myers, Keanu Reeves (narozen v Libanonu), Donald Sutherland ?i Leslie Nielsen. Krotitelé duch? proslavili Dana Aykroyda, Kokosy na sněhu Johna Candyho, série V?ískot Neve Campbellovou. Nedávno proslavily snímky Sherlock Holmes Rachel McAdamsovou, X-men Ellen Pageovou, Matrix Carrie-Anne Mossovou. V seriálu Pob?e?ní hlídka se proslavila Pamela Andersonová, v seriálu Ztraceni Evangeline Lilly, v seriálu 24 hodin Elisha Cuthbertová a Kiefer Sutherland (narozen v Anglii), v kultovním sci-fi Star Trek William Shatner, v sitcomu Jak jsem poznal va?i matku Cobie Smuldersová, seriálu Castle Nathan Fillion a Stana Katic, v seriálu Beverly Hills 90210 Jason Priestley. K nejmlad?ím kanadskym hvězdám, které se prosadili v Americe, pat?í Ryan Gosling.

Z re?isér? se v Hollywoodu prosadili James Cameron a David Cronenberg. K pr?kopník?m filmu pat?il Mack Sennett. Naopak v Kanadě povět?inou tvo?í Atom Egoyan (narozen v Egyptě), Denis Villeneuve, Paul Haggis ?i Denys Arcand, ktery pro Kanadu získal roku 2003 prvního Oscara za nejlep?í cizojazy?ny film.[64] Ted Kotcheff získal roku 1974 Zlatého medvěda na Berlínském filmovém festivalu. V americké televizi je známé jméno producenta a scenáristy Davida Shorea, tv?rce seriálu Dr. House ?i Směr jih.

Legendou tzv. nového cirkusu je sdru?ení Cirque du Soleil, jeho úst?ední postavou byl Guy Laliberté. Sdru?ení ov?em tě?ce zasáhla pandemie covidu-19 v roce 2020.[65] Celosvětově známou modelkou je Linda Evangelista.

Kanadské národní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Kanadské národní symboly jsou silně ovlivněny p?írodními podmínkami Kanady, její historií a té? tradicemi Prvních národ?. Nejroz?í?eněj?ím a nejznáměj?ím státním symbolem je javorovy list, jeho? první pou?ívání se datuje a? do 18. století a ktery je vyobrazen na sou?asné kanadské vlajce. P?esto?e má list jedenáct cíp?, symbolizují tyto cípy deset provincií. T?i ?ásti listu k tomu reprezentují t?i teritoria.[66] Národním heslem je A Mari Usque Ad Mare (Od mo?e k mo?i). Národním zví?etem je bobr, je vyobrazen i na 50 centové minci zvané niklák, nebo na budově kanadského parlamentu.[67]

Filozof Marshall McLuhan
Torontská univerzita

Jako rodilí Kana?ané p?ebírali Nobelovu cenu za fyziku Arthur B. McDonald, Willard Boyle (té? ob?an USA), Bertram Brockhouse, Richard Taylor, Arthur B. McDonald, Donna Stricklandová a James Peebles. V Kanadě se narodili také nositelé Nobelovy ceny za chemii Rudolph A. Marcus (té? ob?an USA), Sidney Altman, Henry Taube a William Giauque (té? ob?an USA). Krom toho toto ocenění získali i naturalizovaní Kana?ané Michael Smith (narozen v Anglii), John Charles Polanyi (narozen v Německu) a Gerhard Herzberg (narozen v Německu). Nobelovu cenu za fyziologii nebo léka?ství získali Kana?ané Ralph M. Steinman, David H. Hubel (té? ob?an USA), Charles B. Huggins (té? ob?an USA) a Frederick Banting. Navíc také dva mu?i, kte?í získali kanadské ob?anství a? v pr?běhu ?ivota: Jack W. Szostak (narozen v Anglii) a John James Rickard Macleod (narozen ve Skotsku).

Naturalizovanym Kana?anem byl také slavny vynálezce telefonu Alexander Graham Bell (narozen ve Skotsku). Velmi rozvinutá je v Kanadě ji? tradi?ně po?íta?ová věda, Kana?any byli vynálezce jazyka Java James Gosling, jazyka Unix Brian Kernighan, jazyka APL Kenneth Iverson, jazyka Awk Alfred Aho ?i standardu IEEE 754 William Kahan. K vyznamnym matematik?m pat?ili nositel Fieldsovy medaile Manjul Bhargava a Abelovy ceny Louis Nirenberg a Robert Langlands. Fieldsova medaile se ostatně jmenuje po dal?ím Kana?anovi: Johnu Charlesi Fieldsovi. Kanadskym pr?kopníkem v oblasti elektromagnetismu, radiového a rozhlasového vysílání byl vynálezce Reginald Fessenden. V oblasti zbraní, konkrétně děl s velkym dost?elem, bádal Gerald Bull. Norman Bethune proslul jako pr?kopník krevní transfúze ve frontovych podmínkách (během ?panělské ob?anské války) a zaváděl moderní zdravotní pé?i v ?íně.[68] Farmakolo?ka Frances Oldham Kelseyová se proslavila ve Spojenych státech, kdy? v?as rozpoznala nebezpe?nost lé?ivé látky thalidomid a zasadila se o zákaz jejího ?í?ení.[69] James Randi je známym propagátorem vědeckého skepticismu.

V oblasti humanitních a sociálních věd pat?í k nejproslulej?ím Kana?an?m filozof a teoretik médií Marshall McLuhan.[70] Jeho u?itelem a mu?em, ktery McLuhana p?ivedl k vnímání klí?ovosti komunikace v dějinách civilizací, byl Harold Innis. Americkou politiku nesmírně ovlivnil politicky filozof a p?edstavitel liberalismu John Kenneth Galbraith. V politologii se prosadila i kriti?ka konzumerismu a kapitalismu Naomi Kleinová, tzv. komunitarismus propaguje Charles Taylor, ikonou konzervatismu se stal Jordan Peterson. Nejslavněj?ím kanadskym sociologem byl Erving Goffman. Douglas Coupland zavedl populární koncepty Generace X ?i tzv. McJob.[71] Bestsellerem Bod zlomu se proslavil Malcolm Gladwell (narozen v Anglii).[72] Nejvyznamněj?ím kanadskym psychologem je Albert Bandura, autor slavného experimentu s panenkou Bobo.[73] Vyznamnymi psychology byli i Donald Hebb a Mary Ainsworthová. Eric Berne p?idal do seznamu psychoterapeutickych metod tzv. transak?ní analyzu. V sou?asnosti velmi populární komputa?ní teorii mysli rozvíjí Steven Pinker. D?le?itym p?edstavitelem literární vědy 20. století byl Northrop Frye. Kana?ané Robert Mundell, Myron Scholes a William Vickrey získali Nobelovu cenu za ekonomii.

Nejstar?í univerzitou v Kanadě je Université Laval v Québecu, její? ko?eny sahají do roku 1663. Největ?í univerzitou v zemi je Torontská univerzita. Ta je hodnocena rovně? jako nejkvalitněj?í v zemi - podle ?anghajského ?eb?í?ku je 24. nejkvalitněj?í na světě.[74] V první stovce nejlep?ích vysokych ?kol na světě se dr?í je?tě Univerzita Britské Kolumbie, McGillova univerzita a McMasterova univerzita. Vět?ina kanadskych vysokych ?kol je ve?ejnych. Podle studie OECD z roku 2019 má Kanada největ?í procento vysoko?kolsky vzdělanych lidí na světě - 56.71%.[75]

Wayne Gretzky
Scott Moir a Tessa Virtue
Hokejisté Kanady slavící mistrovsky titul

Kanadskymi oficiálními národními sporty jsou lední hokej (zimní sport) a lakros (letní). Zejména hokej je národní kratochvíle a nejpopulárněj?í sport v zemi (v roce 2004 bylo v zemi 1,64 milión? lidí aktivně hrajících hokej). Sedm kanadskych tym? se ú?astní NHL (Toronto Maple Leafs, Montreal Canadiens, Vancouver Canucks, Ottawa Senators, Calgary Flames, Edmonton Oilers a Winnipeg Jets). Wayne Gretzky je ?asto ozna?ován za nejlep?ího hokejistu v?ech dob.[76] K jen o trochu méně oceňovanym legendám světového hokeje pat?í i dal?í Kana?ané jako Mario Lemieux, Gordie Howe, Sidney Crosby, Bobby Orr, Mark Messier, Maurice Richard, Joe Sakic, Bobby Hull, Marcel Dionne, Steve Yzerman, Phil Esposito ?i Martin Brodeur, a v neposlední ?adě novy genera?ní talent a nejlep?í hrá? světa od roku 2018 Connor McDavid. V Kanadě je ov?em populární i ?ensky lední hokej, k nejslavněj?ím hokejistkám pat?í Hayley Wickenheiserová, ?ty?násobná zlatá olympijská medailistka, někdy zvaná ?Gretzky mezi ?enami“.[77] Stejnou olympijskou bilanci má i Jayna Heffordová a Caroline Ouelletteová. Kanadská mu?ská hokejová reprezentace nasbírala 28 titul? mistra světa a devětkrát vyhrála olympijsky turnaj, co? je více ne? kterákoli jiná země; zapo?ítáme-li i vysledky ?enského tymu, je pak zlatych olympijskych medailí t?ináct.[78]

Dal?í oblíbené sporty jsou kanadsky fotbal, lakros a curling. Od doby, co byl curling p?idán do oficiálního programu olympijskych her, v roce 1998, kralují Kana?ané historickym statistikám, mu?i turnaj t?ikrát vyhráli, ?eny dvakrát. ?okem byl naopak pro Kanadu olympijsky turnaj v Pchjong?changu roku 2018, kdy poprvé v historii ani mu?i, ani ?eny nep?ivezli medaili ?ádnou. Také v lakrosu a akrobatickém ly?ování Kana?ané kralují olympijskym statistikám. ?iroce roz?í?enymi sporty jsou v Kanadě i golf, baseball, ly?a?ské sporty, fotbal, volejbal a basketbal, by? spí?e na soukromé úrovni, profesionální soutě?e u? tak populární nejsou. Podobně jako v hokeji, i ve fotbale, baseballu a basketbale byly vytvo?eny spole?né americko-kanadské ligy, ov?em ú?ast kanadskych klub? v nich není ji? tak hojná – ve fotbalové Major League Soccer jsou t?i kanadské kluby (Toronto FC, Club de Foot Montréal, Vancouver Whitecaps FC), v baseballové Major League Baseball jeden (Toronto Blue Jays) a v basketbalové NBA také jeden (Toronto Raptors). Od roku 2019 se v Kanadě hraje nová fotbalová liga Canadian Premier League. Kanadská ?enská basketbalová reprezentace získala dva bronzy na mistrovství světa (1979, 1986), mu?i st?íbro na olympijskych hrách v Berlíně roku 1936.

Mistrem světa v závodech Formule 1 se stal Jacques Villeneuve.[79] Cyklista Ryder Hesjedal vyhrál Giro d'Italia.[80] Boxe?i Tommy Burns, Trevor Berbick, Lennox Lewis a Bermane Stiverne se stali profesionálním mistry světa v tě?ké váze. Nejslavněj?ím kanadskym basketbalistou je Steve Nash (narozen v JAR), ktery se stal dvakrát neju?ite?něj?ím hrá?em sezóny NBA.[81] Zajímavostí je, ?e i zakladatel basketbalu James Naismith byl Kana?an, i kdy? sport se ujal nakonec více v USA.[82] Velkym sportovním symbolem je jednonohy bě?ec Terry Fox.[83]

T?i zlaté olympijské medaile má krasobrusla?sky tane?ní pár Scott Moir a Tessa Virtueová, rychlobrusla?i Charles Hamelin a Marc Gagnon a vesla?ky Kathleen Heddleová a Marnie McBeanová. Dvě zlaté mají rychlobrusla?i Catriona LeMayová-Doanová, Gaétan Boucher a Fran?ois-Louis Tremblay, biatlonistka Myriam Bédardová, bobistky Kaillie Humphriesová a Heather Moyseová, plavci Alex Baumann a George Hodgson, synchronizovaná plavkyně Carolyn Waldo a ly?a? na boulích Alexandre Bilodeau. Také sprinte?i Donovan Bailey, rodák z Jamajky, a Percy Williams jsou dvojnásobnymi zlatymi olympijskymi medailisty. Ke sportovním ikonám Kanady pat?í i rychlobrusla?ka Clara Hughesová, která dokázala získat zlato ze zimních a bronz z letních olympijskych her (v cyklistice).[84] K roku 2021 Kanada získala 141 zlatych olympijskych medailí, nejvíce v atletice.[85]

T?ikrát se v Kanadě konaly olympijské hry. V roce 1976 v Montrealu letní, dvakrát pak zimní, v roce 1988 v Calgary a v roce 2010 ve Vancouveru. V roce 2026 bude Kanada spolu se Spojenymi státy a Mexikem spolupo?ádat mistrovství světa ve fotbale.[86]

  1. Smlouva NAFTA byla roku 2020 nahrazena novou t?ístranou Dohodou USA–Mexiko–Kanada, která v?ak z NAFTA vychází.
  2. Zahrnuty kombinace: angli?tina + jiny neoficiální jazyk; francouz?tina + jiny neoficiální jazyk; angli?tina + francouz?tina + neoficiální jazyk.
  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  2. WYNN, Graeme. Canada and Arctic North America: An Environmental History. [s.l.]: ABC-CLIO 529 s. Dostupné online. ISBN 9781851094370. (anglicky) Google-Books-ID: bxGFaFvo2oMC. 
  3. GIBBON, Professor Guy E.; GIBBON, Guy E.; AMES, Kenneth M. Archaeology of Prehistoric Native America: An Encyclopedia. [s.l.]: Taylor & Francis 1030 s. Dostupné online. ISBN 9780815307259. (anglicky) Google-Books-ID: _0u2y_SVnmoC. 
  4. Ott?v slovník nau?ny/Algonkini – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  5. Haudenosaunee (Iroquois) | The Canadian Encyclopedia. www.thecanadianencyclopedia.ca [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  6. Na-Dené languages. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Kdo objevil Ameriku? Vikingové tam dopluli 500 let p?ed Kolumbem. iDNES.cz [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  8. John Cabot | The Canadian Encyclopedia. www.thecanadianencyclopedia.ca [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  9. French and Indian War | Causes, Facts, & Summary. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. První úto?ná válka dala USA hymnu. A Britové snědli prezidentovi ve?e?i. iDNES.cz [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  11. Rebellions of 1837–38 | The Canadian Encyclopedia. www.thecanadianencyclopedia.ca [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  12. Kanada p?i?la ve válce o 66 tisíc voják?. P?ed 100 lety zavedla povinné odvody. iDNES.cz [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  13. The Great Depression in Canada | The Canadian Encyclopedia. www.thecanadianencyclopedia.ca [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  14. Czech Canadians. www.thecanadianencyclopedia.ca [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Kanadská armáda na západní frontě – Druhá světová válka – druhasvetova.com. www.druhasvetova.com [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  16. When Lester Pearson became the 1st Canadian Nobel Peace Prize laureate. CBC.ca [online]. 14.10.2018 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  17. Vlajku s javorovym listem provázela bou?livá debata. www.i60.cz [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  18. Malá Kanada, Nová Francie? Quebec na samostatnost stále nezanev?el. iDNES.cz [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  19. Québec Referendum (1980) | The Canadian Encyclopedia. www.thecanadianencyclopedia.ca [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  20. Quebec referendum of 1995 | Canadian history. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Kanada. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  22. Canadian Rocky Mountain Parks. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Gros Morne National Park. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Kluane / Wrangell-St. Elias / Glacier Bay / Tatshenshini-Alsek. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Nahanni National Park. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Waterton Glacier International Peace Park. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Miguasha National Park. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Wood Buffalo National Park. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Dinosaur Provincial Park. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. Joggins Fossil Cliffs. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Mistaken Point. UNESCO World Heritage Center [online]. Dostupné online. 
  32. About NORAD. www.norad.mil [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  33. KIRBY, Jen. USMCA, Trump’s new NAFTA deal, explained in 600 words. Vox [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. Podplacené volby a ?pioni. ?ína je pro Kanadu ?záke?nou a nebezpe?nou hrozbou“. iDNES.cz [online]. 17. listopadu 2022. Dostupné online. 
  35. Saúdská Arábie p?eru?í letecké spojení s Torontem, vadí jí politika Kanady. iDNES.cz [online]. 7. srpna 2018. Dostupné online. 
  36. Roztr?ka kv?li slov?m o vra?dě graduje, Indie ?ádá Kanadu o sta?ení 40 diplomat?. iDNES.cz [online]. 3. ?íjna 2023. Dostupné online. 
  37. Do Kanady bez víz u? ode dne?ka [online]. ?eská televize, ?T24, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  38. Canadian Armed Forces: Wars and operations. Canada.ca [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  39. Bank Note Series - Frontiers [online]. Bank of Canada [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Kanada: Základní charakteristika teritoria [online]. BusinessInfo.cz [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  41. www.cic.gc.ca [online]. [cit. 09-04-2015]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 12-03-2014. 
  42. Supplementary Information to the 2015 Immigration Levels Plan [online]. www.cic.gc.ca, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. Ottawa reveals plan to welcome 500,000 immigrants per year by 2025. CBC News. November 1, 2022. Dostupné v archivu po?ízeném z originálu dne December 18, 2023. 
  44. Visible minority population and top three visible minority groups, selected census metropolitan areas, Canada, 2011 [online]. Statistics Canada, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. GOVERNMENT OF CANADA, Statistics Canada. Visible minority and population group by generation status: Canada, provinces and territories, census metropolitan areas and census agglomerations with parts [online]. 2025-08-07. Dostupné online. 
  46. 2011 National Household Survey: Immigration, place of birth, citizenship, ethnic origin, visible minorities, language and religion [online]. National Household Survey, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. NHS Profile, 2011 [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. a b Knowledge of official languages by age (Total), % distribution (2016) [online]. Statistics Canada / Statistique Canada [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. Language Highlight Tables, 2016 Census, Mother tongue by age (Total), % distribution (2016) [online]. Statistics Canada / Statistique Canada [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. CN Tower: Toronto z pta?í perspektivy. Poznávací zájezdy | mazaně s Radynacestu.cz [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  51. First Canadian Place - The Skyscraper Center. www.skyscrapercenter.com [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  52. Archiweb - Habitat '67. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  53. L’Anse aux Meadows National Historic Site. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. Canada - Properties inscribed on the World Heritage List. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. Writing-on-Stone / áísínai’pi. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. Tajemny inuk?uk. www.lideazeme.cz [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné v archivu po?ízeném z originálu dne 2025-08-07. 
  57. Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská spisovatelka Munroová. iDNES.cz [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  58. Margaret Atwood. The Booker Prizes [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. Michael Ondaatje. The Booker Prizes [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. Yann Martel. The Booker Prizes [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. LEHMANN-HAUPT, Christopher. Carol Shields Dies at 68; Wrote 'The Stone Diaries'. The New York Times. 2025-08-07. Dostupné online [cit. 2025-08-07]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  62. En 1979, le roman Pélagie-la-Charrette, d’Antonine Maillet, est récompensé par le Goncourt. Radio-Canada.ca [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (francouzsky) 
  63. Kanada - víza, letenky, cestování, práce, studium, ?ivot - sdílíme zku?enosti, u?ite?né rady a tipy [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  64. COLLINS, Leah. Denys Arcand finally won an Oscar in 2004 — and he was terrified. Cbc.ca [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  65. Cirque du Soleil ?elí bankrotu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  66. Javorovy list, hvězdy a k?í?e. Co se skryvá za vlajkami. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  67. ROSULEK, Martin. Kanadská zví?ata, která m??ete potkat [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  68. DESLAURIERS, Jean; GOULET, Denis. The medical life of Henry Norman Bethune. Canadian Respiratory Journal : Journal of the Canadian Thoracic Society. 2015, ro?. 22, ?ís. 6, s. e32–e42. PMID: null PMCID: PMC4676399. Dostupné online [cit. 2025-08-07]. ISSN 1198-2241. 
  69. MCFADDEN, Robert D. Frances Oldham Kelsey, Who Saved U.S. Babies From Thalidomide, Dies at 101. The New York Times. 2025-08-07. Dostupné online [cit. 2025-08-07]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  70. Marshall McLuhan. Reflex.cz [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  71. CíLEK, Václav. Generace X. Krásná paní [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  72. Faces of America: Malcolm Gladwell [online]. Pbs.org, 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  73. Bobo Doll Experiment | Simply Psychology. www.simplypsychology.org [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  74. Academic Ranking of World Universities 2019: Canada. Shanghairanking.com [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné v archivu po?ízeném z originálu dne 2025-08-07. 
  75. Most Educated Countries 2020. worldpopulationreview.com [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  76. P?ed 21 lety se s NHL rozlou?il nejlep?í hokejista v?ech dob, poslední zápas Gretzkému pokazil Jágr. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  77. Legendární hokejistka Wickenheiserová ukon?ila kariéru. www.sport.cz [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  78. Olympic Games: results, medals, statistics, analytics: Canada, ice hockey. olympanalyt.com [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  79. PODSTATA, Luká?. Jacques Villeneuve: mistr světa, ale i hudební skladatel | GPF1 [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  80. Giro ovládl Kana?an Hesjedal, Rodrigueze p?esko?il v závěre?né ?asovce. iDNES.cz [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  81. Steve Nash Stats. Basketball-Reference.com [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné v archivu po?ízeném z originálu dne 2025-08-07. (anglicky) 
  82. Where Basketball was Invented: The History of Basketball | Springfield College. springfield.edu [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  83. KRUPKA, Jaroslav. P?ed 40 lety vyběhl Terry Fox na ?ivotní maraton. Nedoběhl, ale inspiroval svět. Deník.cz. 2025-08-07. Dostupné online [cit. 2025-08-07]. 
  84. Clara Hughes | The Canadian Encyclopedia. www.thecanadianencyclopedia.ca [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 
  85. Olympic Games: results, medals, statistics, analytics: Canada. olympanalyt.com [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné v archivu po?ízeném z originálu dne 2025-08-07. 
  86. Ob?í ?ampionát pro t?i země. Fotbalové MS 2026 hostí USA, Kanada a Mexiko. iDNES.cz [online]. 2025-08-07 [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. 

Související ?lánky

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
霉菌感染用什么药最好 人为什么要吃盐 什么是年金 dv是什么牌子 诸葛亮是什么星座
长期服用丙戊酸钠有什么副作用 梅兰竹菊代表什么生肖 什么是静脉曲张 胸片能查出什么 天牛长什么样子
晚点是什么意思 疼和痛有什么区别 樟脑丸是干什么的 重中之重是什么意思 gmv是什么意思
额头上长痘是因为什么 腾字五行属什么 来例假可以吃什么水果 胰腺钙化灶是什么意思 肟是什么意思
怀孕初期应该注意什么hkuteam.com 循环利息是什么意思hcv8jop2ns4r.cn 白英别名叫什么tiangongnft.com 慢性活动性胃炎是什么意思hcv8jop1ns3r.cn 警备区是干什么的hcv8jop8ns5r.cn
桃花指什么生肖hcv8jop4ns7r.cn 中暑吃什么药hcv7jop6ns3r.cn 幽门螺杆菌阴性是什么意思hcv8jop6ns9r.cn 孩子咬指甲什么原因hcv8jop0ns7r.cn 肝炎五项检查是什么hcv9jop6ns2r.cn
bu什么颜色hcv7jop9ns8r.cn 嘴贫是什么意思hcv9jop1ns9r.cn 局气是什么意思hcv8jop9ns5r.cn 查肝胆胰脾肾挂什么科hcv9jop0ns4r.cn 顶臀径是什么意思hcv8jop3ns5r.cn
为什么会黄体破裂hcv8jop2ns5r.cn 什么是子宫内膜异位症hcv8jop4ns2r.cn 什么粥减肥效果好hcv7jop9ns6r.cn 什么原因导致流鼻血hcv8jop5ns3r.cn 经常喝饮料有什么危害hcv8jop8ns4r.cn
百度