《围观》第79期：野猪来了

Loty?ská republika Latvijas Republika
vlajka znak
Hymna Dievs, svētī Latviju
Geografie
百度 凤凰网汽车讯日前，海外汽车媒体Autoevolution曝光了一组全新一代的预告图，新车将与新一代共享平台进行打造，多处融入全新设计语言，造型更加运动。 Poloha Loty?ska
Hlavní město	Riga
Rozloha	64 589 km2 (122. na světě) z toho 2,09 % vodní plochy
Nejvy??í bod	Gaizi?kalns (312 m n. m.)
?asové pásmo	UTC+2 (VE?) UTC+3 (VEL?, letní ?as)
Poloha	57° s. ?., 25° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	1 842 226 (146. na světě, 2022)
Hustota zalidnění	30 obyv./km2 (147. na světě)
HDI	0,886 (velmi vysoky) (39. na světě, 2021)
Jazyk	loty?tina (ú?ední)
Národnostní slo?ení	Loty?i 63 %, Rusové 24 %, Bělorusové 3 %, Ukrajinci 2 %, Poláci 2 %
Nábo?enství	luteránství 36 %, ?ímskokatolické 17 %, pravoslaví 9 %, bez vyznání 35 %
Státní útvar
Státní z?ízení	parlamentní republika
Vznik	18. listopadu 1918 (vyhlá?ení nezávislosti na Německu)
Prezident (s)	Edgars Rinkēvi?s
P?edsedkyně vlády (s)	Evika Siliňová
Měna	euro (EUR)
HDP/obyv. (PPP)	40 891 USD (48. na světě, 2023)
Giniho koeficient	35,7 (2021)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	428 LVA LV
MPZ	LV
Telefonní p?edvolba	+371
Národní TLD	.lv
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky.

Loty?sko (loty?sky Latvija), plnym názvem Loty?ská republika (loty?sky Latvijas Republika), je stát v severní Evropě v Pobaltí. Spolu s Estonskem na severu a Litvou na jihu je jedním ze t?í pobaltskych stát?. Na vychodě sousedí s Ruskem, na jihovychodě s Běloruskem a na západě má spole?nou námo?ní hranici se ?védskem. Vět?inou rovinatá, ní?inná země má podnebí, které je v r?znych pramenech popisováno bu? jako vlhké kontinentální nebo oceánské. Dělí se na 43 regionálních jednotek, na plo?e asi 65 000 km2 ?ije 1,8 milionu obyvatel. Hlavním a největ?ím městem je Riga, mezi dal?í velká města pat?í Daugavpils, Liepāja a Jelgava. Vět?inu obyvatel země tvo?í Loty?i, pat?ící k etnolingvistické skupině Balt?, největ?ími etnickymi men?inami jsou Rusové (24 %) a Bělorusové (3 %). ú?edním jazykem je loty?tina.

Po staletích k?i?ácké, ?védské, polsko-litevské a ruské nadvlády, která byla uplatňována p?edev?ím prost?ednictvím místní baltsko-německé ?lechty, byla 18. listopadu 1918 po odtr?ení od Německého císa?ství v d?sledku první světové války zalo?ena nezávislá Loty?ská republika. Po p?evratu v roce 1934, kdy byla nastolena diktatura Kārlise Ulmanise, se země stávala stále autokrati?těj?í. Faktická nezávislost Loty?ska byla p?eru?ena na po?átku druhé světové války, která za?ala násilnym za?leněním Loty?ska do Sovětského svazu, následovanym v roce 1941 invazí a okupací nacistickym Německem. V roce 1944 do?lo k opětovné okupaci Sovětskym svazem, ktery na dal?ích 45 let vytvo?il Loty?skou sovětskou socialistickou republiku. V d?sledku rozsáhlé imigrace během sovětské okupace se etni?tí Rusové stali nejvyznamněj?í men?inou v zemi. V roce 1987 za?ala mezi pobaltskymi sovětskymi republikami poklidná Zpívající revoluce, která skon?ila obnovením faktické i oficiální nezávislosti 21. srpna 1991.

Loty?sko je unitární parlamentní republikou s prezidentem jako ceremoniální hlavou státu, zákonodárnym orgánem je jednokomorovy parlament. Je vyspělou zemí s vysokymi p?íjmy a vyspělou ekonomikou, které se v indexu lidského rozvoje umístilo na 37. místě. Je ?lenem Evropské unie, Rady Evropy, eurozóny, Severské investi?ní banky, Schengenského prostoru, NATO a Organizace pro hospodá?skou spolupráci a rozvoj. ú?astní se také regionální spolupráce Seversko-baltské osmi?ky.

Název

Jméno Latvija vzniklo z názvu starobylého baltského (indoevropského) kmene Latgal? (loty?sky Latgali), z něho? vzniklo etnické jádro loty?ského národa. Latinské verze názvu země Lettigallia a Lethia vytvo?il ve 13. století Jind?ich Loty?sky (Latvie?u Indri?is, Henricus de Lettis), autor kroniky Heinrici Cronicon Lyvoniae. Ty pak daly vzejít jmén?m země v románskych jazycích (Lettonie, Letonia) a v něm?ině (Lettland).

Dějiny

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Dějiny Loty?ska.

Starověk a k?i?áci

Jantarová stezka

území dne?ního Loty?ska bylo osídleno po konci poslední doby ledové kolem roku 9000 p?. n. l. Během 2. tisíciletí p?. n. l. se v oblasti objevili Baltové, kte?í do konce 1. tisíciletí vytvo?ili v Loty?sku ?ty?i kmenové celky: Kurové, Latgalci, Sélové a Zemgalové. Hlavní loty?ská ?eka Daugava p?edstavovala vyznamnou spojnici na cestě ze severního Ruska do ji?ní Evropy a na St?ední vychod, ?eho? vyu?ívali jak Baltové, tak posléze i Vikingové a později kupci ze severskych stát? a Německa. Obchodovali p?edev?ím s jantarem, dne?ní Rigou procházela proslulá Jantarová stezka.

Zbytky prvního loty?ského kostela

První k?es?an?tí misioná?i vyslaní pape?em p?ijeli do země ve 12. století. Svaty Meinhard roku 1184 v Ik??ile nechal postavit první kostel a v roce 1186 v Rize zalo?il biskupství. On ani jiní misioná?i v?ak nebyli tak úspě?ní, jak doufali. Zdej?í obyvatelé se christianizaci postavili a stali se tak ter?em severních k?í?ovych vyprav. Vyzval k nim pape? Celestyn III. roku 1193. V d?sledku těchto vyprav území osídlili p?edev?ím dolnoněmecky mluvící k?i?áci ze severního Německa, ?ím? za?ala historie tzv. baltskych Němc?. Zalo?ili na území Loty?ska a v ji?ním Estonsku k?i?ácky stát Terra Mariana zvany té? Livonsko, nebo? klí?ovou silou kolonizace byl Livonsky ?ád (autonomní větev ?ádu německych rytí??).

Dne?ní loty?ské hlavní město Riga, které bylo zalo?eno roku 1201 německymi kolonisty v ústí ?eky Daugavy, se stalo strategickou základnou p?i dobyvání okolního území Livonskym ?ádem. Riga se stala prvním velkym městem na ji?ním Baltu a vytvo?ila úzké kulturní vazby se západní Evropou. Po roce 1282 se stala d?le?itym obchodním centrem Hanzy. Hanzovními městy se staly i Cēsis, Limba?i, Koknese a Valmiera. Od 16. století se německou dominanci v oblasti sna?ily naru?it okolní velmoci.

Polská, ?védská a ruská nadvláda

Vláda nad oblastí v 16. století:

     Polsko-litevská unie

     Livonské vévodství (vazal Polsko-litevské unie)

     Rusko

     ?védsko

     Dánsko-Norsko

Po Livonské válce (1558–1583) se severní Loty?sko a ji?ní Estonsko dostalo pod polsko-litevskou nadvládu. Vzniklo Livonské vévodství (Ducatus Livoniae Ultradunensis), které existovalo v letech 1561–1629. A?koli bylo vazalskym státem Polsko-litevské unie, zachovalo si zna?nou míru autonomie a v 16. století pro?ilo sv?j zlaty věk. Prvním guvernérem byl Jan Chodkiewicz, sídlil na hradě Sigulda. Na jihu Loty?ska existovalo v té době Kuronské a zemgalské vévodství. A? také polsko-litevskym vazalem, zprvu si vládu podr?ela dynastie posledního velmistra Livonského ?ádu, Kettlerové. Později se ale vévodství stalo p?ímym lenním území Litvy. Jeho hlavním městem byla nejprve Kuldīga, později byla správa p?enesena do Jelgavy.

V 17. a na po?átku 18. století se v d?sledku své strategické pozice a prosperity loty?ské území stalo ohniskem ?astych konflikt? mezi několika velmocemi – Pruskem (později Německem), Polskem, ?védskem a Ruskem. Po polsko-?védské válce (1600–1611) se severní Livonsko dostalo pod ?védskou nadvládu. Tzv. ?védská Livonie (Svenska Livland) existovala v letech 1629–1721. Riga se stala jejím hlavním městem a největ?ím městem celé ?védské ?í?e. ?védové vládli i ve Vidzeme. V Loty?sku je ?védské období ?asto p?ipomínáno jako dobré ?asy: bylo uvolněno nevolnictví, byla z?ízena sí? ?kol pro rolnictvo a moc regionálních baron? byla zmen?ena. Pod ?védskym vlivem se upevnilo luteránství, ov?em na jihu, kam vliv ?véd? nesahal, naopak Latgalové p?ijali pod polskym vlivem katolicismus.

Kri?jānis Valdemārs

Zlaté ?asy skon?ily severní válkou (1700–1721). Během ní zem?elo a? 40 procent Loty??, ?áste?ně na mor a ?áste?ně v d?sledku hladomoru. Plná polovina obyvatel Rigy pom?ela. ?védsko se v d?sledku prohry ve válce vzdalo svych baltskych území, v?etně Loty?ska, ve prospěch Ruska. Dal?í dnes loty?ské území Rusko získalo na úkor Polska roku 1772 a dal?í pak během t?etího dělení Polska (1795). Rusové z dobytého ?védského Livonska udělali nejprve Ri?skou gubernii, po uchvácení Polska, roku 1796, pak Livonskou gubernii.

Pod ruskou nadvládou za?alo loty?ské národní obrození. Vyhraňovalo se kulturně v??i něm?ině, je? byla ú?edním jazykem, politicky pak v??i ruskému absolutismu. První nacionalistickou silou se stalo mladoloty?ské hnutí (Jaunlatvie?i), vedené Kri?jānisem Valdemārsem. Zpo?átku se projevovaly i slavjanofilské tendence, ne? Rusové zahájili v 60. letech rusifika?ní politiku. Mladoloty?i byli zhruba od 80. let 19. století zastíněni hnutím zvanym Novy proud (Jaunā strāva), v něm? v?d?í úlohu hrál Pēteris Stu?ka (později se p?idal k bol?evik?m) a Rainis. To ji? koketovalo s radikálními my?lenkami, jak sociálními, tak nacionálními.

Za ruského panování bylo Loty?sko v pop?edí industrializace a odbourávání nevolnickych rys? spole?nosti, tak?e ke konci 19. století p?edstavovalo jednu z nejvíce rozvinutych ?ástí Ruského impéria. Rostoucí sociální problémy a vzr?stající nespokojenost se projevily během revoluce roku 1905, kdy Riga hrála mezi dal?ími ruskymi oblastmi ?elnou roli. V Loty?sku během revoluce p?itom p?evá?ily národní po?adavky nad politickymi a sociálními.

Německé jednotky okupují Rigu

První světová válka zasadila Loty?sku tvrdé rány. 500 000 Loty?? kv?li německé ofenzivě uprchlo na vychod. Velká ?ást potravin a dom? byla ruskou armádou zni?ena, aby nepadly do německych rukou. Někte?í uprchlíci se usadili ve Vidzeme (Livonsku), ale vět?ina pokra?ovala do Ruska, kde se museli usadit v primitivních podmínkách. Trpěli hladem a nemocemi. (Mnoho z těchto uprchlík? se vrátilo do Loty?ska po roce 1920, ?ást v?ak v Rusku z?stala. V novém bol?evickém státě ?ada z nich dosáhla vysokych armádních a stranickych post?, av?ak Loty?i se posléze stali jedním z hlavních ter?? Stalinovych ?istek v letech 1937–1938 a vět?ina byla popravena.) Bilance války byla děsivá. Po?et obyvatel klesl z 2,55 milionu na 1,59 milionu. Loty?sko nedosáhlo po?tu obyvatel z roku 1914 u? nikdy (v sou?asnosti na jeho území ?ijí necelé 2 miliony lidí). Bylo zni?eno 87 700 budov a 27 % orné p?dy. Pr?mysl byl v troskách.

Brestlitevsky mír mezi bol?evickym Ruskem a Německem z 3. b?ezna 1918 p?edával Loty?sko Němc?m. Němci rychle zavedli okupa?ní re?im, ktery trval do 11. listopadu 1918. Během této doby se neúspě?ně sna?ili vytvo?it Spojené baltské vévodství, které by podléhalo pruskému tr?nu. Tento projekt (stejně jako podobné Litevské království) se v?ak zhroutil spolu s pádem Německá ?í?e 9. listopadu a p?ímě?ím, je? podepsalo 11. listopadu.

První republika

První prezident Jānis ?akste (vlevo) s finskym prezidentem L. K. Relanderem

Loty?sko se ocitlo v unikátní historické situaci: Rusko se ho oficiálně z?eklo a Německo se právě zhroutilo. Nad?ení pro samostatny stát se roz?í?ilo do v?ech skupin obyvatel a p?imělo je se kone?ně sjednotit. 17. listopadu 1918 tak vznikla jednotná Lidová rada (Tautas padome), která sjednotila sociální demokraty, Demokraticky blok a Národní radu. P?edsedou se stal pozděj?í první prezident Loty?ska Jānis ?akste. Lidová rada druhy den, 18. listopadu 1918, vyhlásila Loty?skou republiku a zformovala prozatímní vládu. Prvním premiérem byl Kārlis Ulmanis.

Litev?tí st?elci o?ekávající útok bol?evik?

26. listopadu 1918 novy stát uznalo Německo, by? místní Němci vytvo?ili se zbyvajícími jednotkami německého císa?ství Zeměbranu (Baltische Landeswehr), která se proti nově vzniklému státu postavila. Bol?evické Rusko neuznalo novy stát v?bec. Několik dní po vyhlá?ení nezávislosti zahájilo vojenskou intervenci do Pobaltí s cílem toto území p?ipojit k sovětskému Rusku. V Loty?sku se mohlo op?ít o Iskolat (levicové sociální demokraty), ktery 19. listopadu 1918 vyhlásil, ?e Loty?sko se stává sou?ástí Ruské sovětské federace. Do ?ela bol?evické loty?ské vlády se postavil právník Pēteris Stu?ka. Tím za?ala Loty?ská osvobozenecká válka. Zeměbranu Loty?i porazili v bitvě o Cēsis. S bojem proti Rus?m pomohli Poláci. Spojené vojsko Polák? a Loty?? se postavilo bol?evické armádě v bitvě u Daugavpilsu, kde dosáhli drtivého vítězství. Rusko bylo nuceno po?ádat o klid zbraní a stáhlo se z území Loty?ska.

Podpis Ri?ské mírové smlouvy

V ?ervnu byl podepsán mír s Německem a 11. srpna 1920 oficiálně válka skon?ila i s Ruskem Ri?skym mírem. V jeho 11. ?ásti se Rusko dokonce zavazovalo platit loty?skému státu vále?né reparace, co? ilustruje, jak drtivá ruská prohra byla.

První loty?sky parlament (1922)

Novy stát uzav?el konkordát s Vatikánem (díky němu některé pravoslavné kostely byly p?edány katolík?m) a p?ijal pozemkovou reformu, jejím? cílem bylo rozdělit p?du německych ?lechtic? mezi drobné loty?ské zemědělce. A tak zatímco v roce 1897 bylo 61,2 % venkovského obyvatelstva bez p?dy, v roce 1936 to bylo ji? jen 18 %. Něme?tí ?lechtici si mohli ponechat jen 50 hektar? na osobu. Mnoho z nich ode?lo s trpkostí do Německa. Noví vlastníci p?dy (tzv. Jaunsaimnieki) se stali poté stabilní voli?skou oporou Ulmanisovych agrárník?, kte?í byli klí?ovou silou první éry republiky.

Karlis Ulmanis roku 1934 p?ebírá úplnou moc

Vztah sociálních demokrat?, kte?í měli po válce velkou podporu, k novému státu byl rozporuplny, neu?ívali na svych akcích státní vlajku, nezpívali státní hymnu, nechtěli do vlády, i kdy? mohli. To vedlo k jejich roz?těpení a marginalizaci. Jejich politika ov?em také vedla k tvorbě nestabilních koali?ních vlád. Krize politická vygradovala s velkou hospodá?skou krizí. Roku 1934 Ulmanis provedl státní p?evrat a zavedl autoritá?sky re?im. Jedním ze zd?vodnění p?evratu bylo, ?e je t?eba zabránit nástupu fa?istického hnutí Pērkonkrusts a provokacím baltskych Němc?, kte?í stále více sympatizovali s německym nacismem. Hlavní obětí represí byli ov?em sociální demokraté. V koncentra?ním tábo?e v Liepāje bylo internováno 95 ?len? Pērkonkrusts a vedle toho 369 sociálních demokrat?. Následovalo té? masivní zestátňování, které mělo v?ak vyznam spí?e nacionalisticky ne? socialisticky – pod heslem ?Loty?sko Loty??m“ Ulmanis vyvlastňoval p?edev?ím podniky etnickych men?in – Němc?, Rus?, ?id? a Litevc?. Tento proces ov?em neprovázely násilné excesy. V mnoha odvětvích vznikly státní monopoly.

Sovětská nadvláda

Sovětská armáda vstupuje roku 1940 do Rigy

Po vypuknutí druhé světové války bylo Loty?sko 17. ?ervna 1940 okupováno a posléze anektováno Sovětskym svazem. Během jednoho roku sovětské vlády p?ed německou invazí byly desítky tisíc Loty?? odvle?eny do sibi?skych gulag? nebo povra?děny. Něme?tí vojáci byli proto na za?átku války poměrně zna?nou ?ástí obyvatelstva vítáni jako osvoboditelé, av?ak v pr?běhu války se obyvatelstvo z d?vodu zvěrstev páchanych německou armádou postavilo proti Němc?m. Nacisté a místní kolaboranti povra?dili p?es 60 000 loty?skych ?id?, mnoho z nich p?i masakrech v Rumbule a v Liepāji. Po?áte?ní podporu Němc? později zneu?ívala sovětská propaganda. Sou?ástí Sovětského svazu jako Loty?ská sovětská socialistická republika z?stalo Loty?sko a? do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

Palác kultury v Rize, dokon?eny roku 1960. Symbol komunistického Loty?ska

Loty?sko, které bylo mezi světovymi válkami zemědělskou zemí vyvá?ející potraviny do mnoha zemí Evropy, bylo během sovětské okupace p?eorientováno na pr?myslovou vyrobu a jeho ekonomická samostatnost byla vnímána jako p?e?itek – země za?ala byt integrována do sovětského ekonomického systému. Nové pr?myslové podniky, ?i modernizované staré (nap?íklad závod RVR na vyrobu lokomotiv), získaly odbyti?tě v Sovětském svazu. Podobně docházelo také k vyměně obyvatelstva i kulturních vliv?. Do Loty?ska se za?aly stěhovat tisíce lidí z celého Sovětského svazu, hlavně pak Rus?. Naopak Loty?i se za?ali objevovat v ostatních ?trnácti republikách, tisíce kilometr? od své domoviny. Proto se velmi ?asto také hovo?í o rusifikaci Pobaltí. P?esto?e loty?tina z?stala oficiálním jazykem, byla doplněna ru?tinou, která měla na úrovni svazu dominantní vyznam. Po Stalinově smrti roku 1953 se skupina tzv. národních komunist? vedená Eduardsem Berklavsem pokusila nové vedení SSSR p?imět k získání vy??ího stupně autonomie pro Loty?sko a ochraně loty?ského jazyka, jeho? pozice se rychle zhor?ovala. Nebyli úspě?ní. V roce 1959 po Chru??ovově náv?těvě Loty?ska byli tzv. národní komunisté zbaveni svych funkcí a Berklavs musel Loty?sko opustit. Rusifikace naopak je?tě zesílila. Jen v roce 1959 p?i?lo zhruba 400 000 osob a poměr loty?ského etnika v Loty?sku klesl na 62 % (p?edvále?ny podíl byl asi 77 procent). V roce 1989 tvo?ili etni?tí Loty?i v Loty?sku ji? jen asi 52 % populace.

Baltsky ?etěz

Po roce 1985 do?lo v rámci perestrojky k ?adě reforem, jejich? sou?ástí bylo také zaji?tění ekonomické soběsta?nosti jednotlivych republik. V létě 1987 lidskoprávní organizace Helsinki-86 v Rize uspo?ádala první velké demonstrace u Pomníku svobody. Je?tě v ?asech perestrojky bylo také zalo?eno několik organizací, které se staly zárodkem politickych stran. Mezi nimi největ?í vyznam měla Loty?ská lidová fronta (Tautas Fronte) Ivarse Godmanise. Svou roli sehrály i Loty?ské hnutí za národní nezávislost (Latvijas Nacionālās Neatkarības Kustība) a Ob?ansky kongres (Pilso?u kongress). Tyto skupiny za?aly pozvolna mluvit o obnovení národní nezávislosti.

K 50. vyro?í paktu Molotov–Ribbentrop (23. srpna 1989) uspo?ádaly tyto organizace (spolu s podobnymi v Litvě a Estonsku) slavnou akci – lidsky ?etěz, ktery se táhl 600 kilometr? od Tallinnu p?es Rigu a? do Vilniusu. Nenásilná akce zvaná Baltsky ?etěz měla obrovsky náboj. Loty?i dob?e chápali, co taková akce znamená právě v takovy den. Sérii podobnych akcí, k nim? ?asto docházelo na hudebních festivalech v celém Pobaltí, se někdy ?íká Zpívající revoluce.

Nezávislost

Barikáda proti ruskym tank?m z roku 1991

George W. Bush a Vaira Vī?e-Freibergová

Kandidáti Lidové fronty získali v prvních demokratickych volbách od 30. let konanych v b?eznu 1990 dvout?etinovou vět?inu v Nejvy??í radě. Vzápětí zahájili kroky k zisku plné nezávislosti. Rada 4. května 1990 p?ijala prohlá?ení o obnovení nezávislosti, by? po?ítalo s p?echodnym obdobím. V lednu 1991 se konzervativní komunistické síly pokusily obnovit sovětskou moc s pou?itím násilí. Loty?skym demonstrant?m se v?ak poda?ilo zabránit sovětskym armádním jednotkám v opětovném obsazení strategickych pozic. Sovětská moc byla zcela zdiskreditována a v rozkladu. 21. srpna 1991 (do jisté míry v reakci na neúspě?ny pokus o p?evrat v Moskvě) parlament odhlasoval ukon?ení p?echodného období, ?ím? obnovil loty?skou p?edvále?nou nezávislost. Jako první uznal novy stát Island. 6. zá?í 1991 byla loty?ská nezávislost uznána Sovětskym svazem, ktery se záhy rozpadl. Rusko ukon?ilo svou vojenskou p?ítomnost dokon?ením sta?ení vojsk v roce 1994 a uzav?ením radarové stanice Skrunda-1 v roce 1998.

Jedním z prvních problém?, které novy stát musel vy?e?it, byla otázka ob?anství. Lidová fronta p?vodně prosazovala, aby v?ichni obyvatelé s trvalym pobytem měli nárok na loty?ské ob?anství. To se v?ak mnohym jevilo jako riziko pro stabilitu nového demokratického systému. Ob?anství tak bylo uděleno jen osobám, které byly ob?any Loty?ska v den ztráty nezávislosti v roce 1940, a jejich potomk?m. V d?sledku toho vět?ina etnicky neloty?skych obyvatel nezískala ob?anství. Do roku 2011 více ne? polovina těchto osob slo?ila naturaliza?ní zkou?ky a loty?ské ob?anství obdr?ela, ale v roce 2015 bylo v Loty?sku stále je?tě 290 660 osob bez státní p?íslu?nosti, co? p?edstavovalo 14,1 % populace. 71 % z těchto lidí jsou etni?tí Rusové, co? vyu?ívá Rusko ve svych kampaních proti Loty?sku. Bez ob?anství se tito obyvatelé p?edev?ím nemohou ú?astnit parlamentních voleb. Jejich děti v?ak automaticky nárok na ob?anství mají. V roce 2012 proběhlo referendum, v něm? Loty?i drtivou vět?inou 78 procent hlas? odmítli, aby se ru?tina stala druhym oficiálním jazykem země.

Vaira Vī?e-Freibergová se roku 1999 stala první ?enskou hlavou státu v postsovětské zemi.

Dal?ím zásadním projektem byla integrace s evropskymi státy, hlavně pak vstup do EU. Do této organizace vstoupila země 1. května 2004 (viz Vstup Loty?ska do Evropské unie), ve stejném roce se také stala ?lenem NATO. Odbourání celních bariér a p?ipojení k jednotnému hospodá?skému prostoru se sice ukázalo pro loty?ské hospodá?ství jako velmi pozitivní krok, země měla po ?adu let nejvy??í hospodá?sky r?st v EU, dopadla na ni ale velmi tě?ce hospodá?ská krize z p?elomu let 2008 a 2009, kdy se země dostala do velkych potí?í a mluvilo se i o státním bankrotu. Zhruba v roce 2012 se ale ekonomika vzpamatovala, země obnovila nejvy??í r?st v EU a splatila své dluhy. K 1. lednu 2014 Loty?sko p?ijalo evropskou měnu euro. 1. ?ervence 2016 se stalo ?lenem Organizace pro hospodá?skou spolupráci a rozvoj (OECD).

Státní symboly

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Státní symboly Loty?ska.

Státní symboly Loty?ska navazují na symboly pou?ívané v období nezávislosti státu v letech 1918–1940. S prohlá?ením nezávislosti Loty?ska na Sovětském svazu roku 1990 byly p?ijaty sou?asné státní symboly, samostatny stát pak vznikl v roce 1991.

Vlajka

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Loty?ská vlajka.

Loty?ská vlajka je tvo?ena listem o poměru stran 1:2 se t?emi vodorovnymi pruhy: karmínovym, bílym a karmínovym v poměru ?í?ek 2:1:2.

Znak

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Státní znak Loty?ska.

Loty?sky státní znak je uzákoněn ve t?ech variantách. Maly znak je tvo?en dělenym, od st?edu polcenym ?títem. V horním, modrém poli je zlaté, rostoucí slunce s 21 paprsky. V heraldicky pravém, dolním, st?íbrném poli je ?erveny lev, v pravém, ?erveném poli je st?íbrny gryf s tasenym me?em. Nad ?títem jsou t?i zlaté, plněj?í, pěticípé hvězdy. St?ední znak navíc obklopují dvě zk?í?ené dubové ratolesti. Velky znak je doplněn o ?títono?e, kterymi jsou ?erveny lev a st?íbrny gryf ze znaku, stojící na dubovych ratolestech, které jsou svázány stuhou v národních barvách.

Hymna

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Loty?ská hymna.

Loty?ská hymna je píseň Dievs, svētī Latviju (?esky Bo?e, po?ehnej Loty?sku). Hudbu i slova napsal Kārlis Baumanis.

Geografie

Povrch

Kraje v Loty?sku

Povrch je vět?inou rovinaty, ní?inny, místy s pahorkatinami. Hlavním a nejvy??ím poho?ím jsou Vidzemské vrchy. území Loty?ska bylo modelováno pleistocennímledovcem. Z?staly po něm morény a nánosy, které tvo?í na západě Kuronskou a na vychodě Livonskou vrchovinu. Loty?sko hrani?í s Litvou (588 km) na jihu, s Běloruskem (161 km) na jihovychodě, s Ruskem (246 km) na vychodě a s Estonskem (343 km) na severu.

Celé území státu le?í na pevnině, Loty?sku nepat?í v Baltském mo?i ?ádny ostrov. Podél mo?ského pob?e?í le?í pásmo píse?nych dun.

V Loty?sku je hustá ?í?ní sí?, ?ek je v zemi 12 500. Největ?ími jsou Daugava, Venta a Gauja. Celková délka ?ek v Loty?sku je 38 000 kilometr?. Je zde také mnoho jezer, celkem 2 256. Mají celkovou rozlohu 1 000 kilometr? ?tvere?ních. Velkymi jezery jsou Lubanas ?i Rāznas. V zemi je té? mnoho ba?in, které tvo?í 10 % rozlohy státu. 42 % z těchto ba?in jsou ra?elini?tě, 49 % slatiny a 9 % jsou p?echodná ra?elini?tě. 70 % procent ba?in je civilizací nedot?eno a jsou úto?i?těm pro mnoho vzácnych druh? rostlin a zví?at. Zemědělské plochy zabírají 1 815 900 hektar?, co? je 29 % celkové rozlohy.

Podnebí

Podnebí Loty?ska pat?í do chladněj?ího mírného pásu, na vychodě s kontinentálním vlivem. Se zvět?ující se vzdáleností od mo?e se zvy?ují i teplotní rozdíly. Pr?měrná lednová teplota je ?5 °C a ?ervencová 17 °C. Pr?měrny ro?ní úhrn srá?ek ?iní 630 mm, v Livonské vrchovině a? 800 mm.

Fauna a flóra

Jantar, fosilizovaná prysky?ice t?etihorních jehli?nan?, je velkym loty?skym symbolem

V Loty?sku je evidováno p?ibli?ně 30 000 druh? rostlin a zví?at. Mezi bě?né druhy volně ?ijících ?ivo?ich? v Loty?sku pat?í jelen, divo?ák, los, medvěd, li?ka. Mezi druhy, které jsou v jinych evropskych zemích ohro?eny, ale v Loty?sku jsou bě?né, pat?í ?áp ?erny (Ciconia nigra), ch?ástal polní (Crex crex), orel mo?sky (Aquila pomarina), strakapoud běloh?bety (Picoides leucotos), je?áb popelavy (Grus grus), bobr evropsky (Castor fiber), vydra ?í?ní (Lutra lutra), vlk obecny (Canis lupus) nebo rys ostrovid (Felis lynx). V p?írodní rezervaci Pape, kam byli znovu vysazeni bizoni a divocí koně, je nyní témě? kompletní holocénová megafauna. Několik druh? flóry a fauny je pova?ováno za národní symboly. Národními stromy jsou dub a lípa, národní květinou sedmikráska, konipas bíly je pova?ován za národního ptáka. Velkym symbolem Loty?ska je také jantar. Byl to právě jantar, ktery skrze jantarovou stezku ji? ve starověku spojil Pobaltí se st?edomo?skou antickou civilizací. Dodnes pat?í jantar k nejoblíbeněj?ím turistickym suvenyr?m.

Loty?sko má ?ty?i národní parky. Národní park Gaujas v povodí stejnojmenné ?eky je největ?í v Pobaltí a je nejstar?ím loty?skym národním parkem, zalo?enym roku 1973. Po zisku samostatnosti vznikly je?tě t?i národní parky – Národní park ?emeri (vyhlá?en 1997), Národní park Slītere (1999) a Národní park Rāzna (2007). V?echna nějak chráněná území mají rozlohu 2,790 kilometr? ?tvere?ních, co? p?edstavuje 20 procent rozlohy Loty?ska. Loty?sko má 5. nejvy??í pokrytí územím lesy v Evropské unii, po ?védsku, Finsku, Estonsku a Slovinsku. Lesy zabírají 3 497 000 hektar? neboli 56 % celkové rozlohy země.

Politika

Sídlo parlamentu

Vláda sídlí v Justi?ním paláci, spolu s Nejvy??ím soudem a ministerstvem spravedlnosti

Loty?sko má jednokomorovy parlament (Saeima), do něj? se ka?dé ?ty?i roky volí 100 zastupitel?. Parlament na ?ty?leté období volí prezidenta republiky s mo?ností jednoho znovuzvolení. Prezident jmenuje premiéra a jeho vláda se uchází o d?věru parlamentu. Zákonodárná iniciativa nále?í vládě, prezidentovi, parlamentní komisi, pěti poslanc?m ?i jedné desetině oprávněnych voli??. Parlament vyslovuje d?věru vládě, kterou sestavuje premiér navr?eny prezidentem, parlament m??e vyjád?it ned?věru p?edsedovi vlády (vládě jako celku) nebo jednotlivym ministr?m.

Prezidentem Loty?ské republiky byl v roce 2023 zvolen Edgars Rinkēvi?s. ú?adu se oficiálně ujal 8. ?ervence 2023. Vyst?ídal prezidenta Egilse Levitse, zvoleného v roce 2019.

Prvním postsovětskym prezidentem byl Guntis Ulmanis (1993–1999), po něm zastávala tento ú?ad po dvě období Vaira Vī?e-Freiberga (1999–2007) a následoval Valdis Zatlers (2007–2011). V roce 2011 byl prezidentem zvolen Andris Bērzi??, v roce 2023 Edgars Rinkēvi?s.

Premiérkou je od 15. zá?í 2023 Evika Siliňová, vyst?ídala Arturse Kri?jānise Kari??e.

Ka?dé zasedání vlády je od roku 2013 ?ivě vysíláno na internetu.

Starostou hlavního města Rigy je Vilnis ?irsis.

16. b?ezna slaví vále?ní veteráni této země loty?sky den legioná??, nejedná se ale o oficiální státní svátek. Jeho sou?ástí je i tradi?ní pochod na oslavu loty?skych veterán? z jednotek Waffen-SS, v?etně loty?ské divize SS. Loty?sko je tedy jeden z mála stát?, které, a? ?leny EU a NATO, mají otev?eně takovéto, minimálně kontroverzní, tradice. V roce 2014 skon?il v loty?ské vládě ministr ?ivotního prost?edí a místního rozvoje Einars Cilinskis, proto?e trval na své ú?asti v tomto pochodu. V ?adách jednotek SS bojovalo za války okolo 140 000 Loty??. P?ibli?ně stejny po?et Loty?? bojoval proti nacist?m v ?adách Rudé armády. V roce 2019 u p?íle?itosti 75. vyro?í boj? jednotek loty?skych SS s Rudou armádou u obce Mores vystoupil zase s projevem na podporu esesák? nově jmenovany ministr obrany Artis Pabriks. Pabriks p?i ú?asti několika nejvy??ích d?stojník? armády a p?ed několika veterány loty?skych SS ?ekl mj., ?e: "Loty??tí legioná?i jsou chloubou loty?ského lidu a země.“ Po mnoha negativních ohlasech (mj. písemná stí?nost gen. tajemníkovi NATO J.Stoltenbergovi) byl projev pár dn? po vyvě?ení jeho textu na webu Ministerstva obrany ze stránek sta?en. Na politickou kariéru A.Pabrikse u? tato aféra na rozdíl od Cilinskise vliv neměla.

Administrativní dělení Loty?ska

Související informace naleznete také v ?lánku Administrativní dělení Loty?ska.

Mapa Loty?ska, 1920-1940

K datu 1. ?ervence 2021 se Loty?sko nově a na nejvy??í úrovni dělí na 36 kraj? (novadi, jednotné ?íslo novads) a 7 státních měst (Valstspilsēta). V porovnání s ?eskou republikou mají loty?ské kraje spí?e rozlohu ?eskych okres? a někdy byvají i takto chápány.

Mimo toto dělení jsou ústavou uznány i ?ty?i historické regiony, p?esto?e nemají zcela p?esně vymezené hranice a nejsou ani samosprávnymi celky, ani stupni státní správy. Těmito regiony jsou Kurzeme (Kuronsko) na západě, Vidzeme (Livonsko) na severu, Latgale (Latgalsko) na vychodě a Zemgale (Zemgalsko) ve st?edu země na jih od Rigy.

Zahrani?ní vztahy

Minist?i zahrani?í pobaltskych a severskych zemí v Helsinkách roku 2011

Ministerstvo zahrani?ních věcí v Rize

Loty?sko je ?lenem Organizace spojenych národ?, Evropské unie, Rady Evropy, NATO, OECD, OBSE, Mezinárodního měnového fondu a Světové obchodní organizace. Je také ?lenem Rady stát? Baltského mo?e a sou?ástí schengenského prostoru.

Loty?sko navázalo diplomatické styky se 158 zeměmi. Má 44 diplomatickych a konzulárních misí a spravuje 34 zastupitelskych ú?ad? a 9 stálych zastoupení v zahrani?í. V loty?ském hlavním městě Rize je 37 zahrani?ních ambasád a 11 mezinárodních organizací. V Loty?sku má sídlo i jedna z instituci Evropské unie: Sdru?ení evropskych regula?ních orgán? pro elektronické komunikace (BEREC).

Mezi priority zahrani?ní politiky Loty?ska pat?í tradi?ní pobaltská spolupráce, od 90. let se rozvíjející spolupráce se severskymi zeměmi, evropská integrace a transatlantická bezpe?nostní spolupráce, zejména spojenectví se Spojenymi státy. D?le?itym prvkem loty?ské zahrani?ní politiky je také posílení stability a demokracie v zemích Vychodního partnerství EU (Ukrajina, Arménie, Gruzie, ázerbájd?án, p?vodně i Bělorusko, později vylou?ené).

Pobaltské země měly po získání samostatnosti několik mo?ností, kde hledat klí?ové geopolitické partnery. Historické vazby mí?ily do Polska, Běloruska ?i na Ukrajinu, ony v?ak zvolily p?edev?ím seversko-baltskou spolupráci (zejm. s Finskem, ?védskem a Norskem). Seversko-baltská osmi?ka je spole?ná platforma vlád Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Loty?ska, Litvy, Norska a ?védska. Tzv. Seversko-baltská ?estka spojuje seversko-baltské země, které jsou ?lenskymi státy Evropské unie. Severská rada ministr? má kancelá? v Rize.

Loty?sko se ú?astní programu Severní dimenze (spolupráce EU, Norska, Islandu a Ruska). V roce 2013 Riga hostila zasedání Northern Future Forum, dvoudenní neformální setkání p?edsed? vlád seversko-baltskych zemí a Spojeného království.

Loty?sko hostilo v roce 2006 Summit NATO a od té doby se vyro?ní konference v Rize stala p?edním fórem zahrani?ní a bezpe?nostní politiky v severní Evropě. Loty?sko p?edsedalo Radě Evropské unie v první polovině roku 2015.

Tradi?ně nejkomplikovaněj?í vztahy má Loty?sko s Ruskem. P?edev?ím kv?li obavám z ruského imperialismu a z toho, ?e se ruská men?ina v Loty?sku stane ruskou pátou kolonou. S tím jsou spojené zhor?ené vztahy s Běloruskem, je? se stalo ruskym vazalem, a provádí ?adu provoka?ních a nátlakovych akcí v jeho zájmu. Problémem se stal nap?íklad bělorusky "dovoz migrant?" z Blízkého vychodu a pomáhání jim s ilegálním p?echodem hranic do Loty?ska i jinych stát? EU.

Ekonomika

Související informace naleznete také v ?lánku Ekonomika Loty?ska.

Hlavní město Riga

Vyvoj HDP per capita (na obyvatele) v pobaltskych zemích

Loty?ská ekonomika je podle Mezinárodního měnového fondu 105. největ?í ekonomikou světa, z hlediska hrubého domácího produktu v paritě kupní síly (k roku 2021 a po?ítáme-li jen plně nezávislé státy). P?epo?te-li se ale tento ukazatel na obyvatele, jde o 53. nejvykonněj?í ekonomiku světa. Z tohoto hlediska se Loty?sko pohybuje zhruba na úrovni Polska, Slovenska a Ma?arska, z pobaltskych zemí ov?em dosahuje nejhor?ího vysledku, by? jen mírně. K?ivky vyvoje jsou ve v?ech t?ech pobaltskych zemích velmi podobné.

Loty?sko je pr?myslově-zemědělsky stát. Hlavní pr?myslová odvětví jsou strojírenství, elektrotechnika, radioelektronika, papírensky, chemicky, potraviná?sky, textilní, d?evozpracující pr?mysl a pr?mysl stavebních hmot. D?le?itá pr?myslová st?ediska jsou Riga, Daugavpils, Liepāja a Jūrmala. Kromě tě?by ra?eliny nemá Loty?sko zdroje nerostnych surovin. Spot?eba elektrické energie je z?ásti zaji??ována její produkcí v tepelnych a vodních elektrárnách a z?ásti jejím dovozem ze zahrani?í.

V zemědělství p?evládá ?ivo?i?ná produkce. Chov skotu a prasat. Pěstuje se zde je?men, ?ito, brambory, cukrová ?epa a zelenina. Loví se zde zejména sledi a ?proty. Produkce masa, mlé?nych vyrobk? a rybích vyrobk? jako jsou sardinky nebo rybí mou?ka. Témě? polovinu území státu pokryvají lesy (46 %), orná p?da tvo?í 27 %, pastviny 13 % a ostatní 14 %. Kv?li velkému po?tu les? a strom? se zde vyskytuje jantar.

Po roce 1990 do?lo k prudkému propadu ekonomiky a transformace dolehla na celé Pobaltí tě?ce. Hruby domácí produkt byla v roce 1995 o 26 % ni??í ne? v roce 1980. V polovině 90. let se ale obnovil r?st, ktery se zna?ně dynamizoval po vstupu do Evropské unie v roce 2004. R?st byl tak prudky, ?e někte?í odborníci hovo?ili o p?eh?átí ekonomiky. Rychly r?st HDP a p?íjm? obyvatelstva vedl k vyraznému zvy?ení spot?ebitelské poptávky, následné inflaci a sou?asně k r?stu schodku bě?ného ú?tu a zahrani?ního dluhu. Varovny byl r?st cen nemovitostí, ktery v jisté chvíli dosahoval a? 5 procent měsí?ně. Patrně proto globální ekonomická krize zastihla loty?skou ekonomiku jako velmi zranitelnou a propad byl největ?í v Evropské unii. Spektakulárním byl pád druhé největ?í loty?ské banky Parex Bank, u ní? se dlouhodobě spekulovalo o napojení na ruskou mafii a kruhy kolem Vladimira Putina. Hospodá?ství sta?ilo sní?it sv?j rozpo?tovy deficit, ale zahrani?ní dluh z?stal nad sedmdesáti procenty HDP a zmen?il tak prostor pro p?ekonání krize. Nezaměstnanost v roce 2010 byla 22,5 %, nejvy??í v celé Evropské unii. Nicméně kolem roku 2012 se k?ivky oto?ily a Loty?sko se vrátilo k r?stu. Okolo roku 2015 se Loty?sko vrátilo na p?edkrizovou úroveň a pokra?uje v r?stu.

Od vstupu země do EU v roce 2004 byl loty?sky lat pevně navázána na euro. 1. ledna 2014 Loty?sko p?istoupilo jako 18. ?len do eurozóny a p?ijalo spole?nou evropskou měnu.

Doprava

P?ístav Ventspils

Sektor dopravy tvo?í p?ibli?ně 14 % HDP. Zaji??uje toti? zejména tranzit mezi Ruskem a Západem. ?ty?i největ?í loty?ské p?ístavy se nacházejí v Rize, Ventspilsu, Liepāje a Skulte. Vět?ina tranzitní dopravy je vyu?ívá. Polovinu p?epraveného nákladu p?edstavuje ropa a ropné produkty. Svobodny p?ístav Ventspils je jedním z nejru?něj?ích p?ístav? v pobaltskych státech. Kromě silni?ního a ?elezni?ního spojení je Ventspils také napojen na dva ropovody z Běloruska.

Leti?tě v Rize

Mezinárodní leti?tě Riga je nejru?něj?ím leti?těm v pobaltskych státech, s 7,8 miliony p?epravenych cestujících v roce 2019. Má p?ímé lety do více ne? 80 destinací ve 30 zemích. Jedinym dal?ím leti?těm, které obsluhuje pravidelné komer?ní lety, je mezinárodní leti?tě Liepāja. AirBaltic je loty?sky vlajkovy dopravce s hlavní základnou v Rize.

Rail Baltica

Hlavní sí? loty?skych ?eleznic se skládá z 1 860 kilometr? tratí, co? z ní ?iní nejdel?í ?elezni?ní sí? v pobaltskych státech. Drtivá vět?ina tratí má ov?em rusky rozchod 1 520 mm, tak?e není kompatibilní s evropskymi tratěmi a vlaky. 251 km tratí je elektrifikovanych. Ve vystavbě je vysokorychlostní ?eleznice Rail Baltica, tedy tra? Helsinky-Tallinn-Riga-Kaunas-Var?ava. Dokon?ena má byt v roce 2026.

Vnitrostátní silni?ní sí? v Loty?sku je tvo?ena 1675 kilometry hlavních silnic, 5473 km regionálních silnic a 13 064 km místních silnic. Nejznáměj?í silnice jsou A1 (evropská trasa E67), spojující Var?avu a Tallin, a evropská cesta E22 spojující Ventspils a Terehovu. V roce 2017 bylo v Loty?sku celkem 803 546 licencovanych vozidel.

Loty?sko provozuje podzemní zásobník plynu v In?ukalns, jeden z největ?ích podzemních zásobník? plynu v Evropě a jediny v pobaltskych státech. Jedine?né geologické podmínky v In?ukalns a dal?ích míst v Loty?sku jsou zvlá?tě vhodné pro podzemní skladování plynu.

Obyvatelstvo

Související informace naleznete také v ?lánku Obyvatelstvo Loty?ska.

Loty?ské děti slaví Den Lā?plēsis

Popula?ní vyvoj v Loty?sku

Podle vysledku s?ítání obyvatelstva v roce 2011 je po?et obyvatel 2 067 887. A do r.2022 po?et poklesl na 1.842 200 obyvatel. Asi 62,1 procent obyvatel Loty?ska byli(2011) etni?tí Loty?i. Vyznamná je men?ina tvo?ená Rusy (cca 26,9 % -2011). Loty?sko má největ?í poměr Rus? v populaci ze v?ech pobaltskych zemí. Zhruba polovina z nich v?ak nemá loty?ské ob?anství, nem??e volit (ve volbách v r. 1991 p?itom je?tě volili i loty??tí Rusové první parlament, ktery je vzápětí zbavil ob?anskych práv) a je pod zna?nym tlakem ze strany ú?ad?, aby Loty?sko opustila. Mají status tzv. neob?an? (neob?an nesmí volit, je omezen v mo?nosti cestovat, nesmí byt zaměstnán ve vybranych profesích - státních, nap?. v armádě, ale i civilních atd.) a jsou potomci Rus? (i dal?ích národností), kte?í se do Loty?ska p?istěhovali po 2. světové válce. Tato politika vychází z koncepce emigranta, později navrátiv?ího se Egilse Levitse. Vět?ina z dne?ních neob?an? to v?ak odmítá a Rusko se k této politice také staví odmítavě. Návrh na p?iznání statusu oficiálního jazyka pro ru?tinu zamítli v únoru 2012 loty??tí ob?ané v referendu. Ru?tina za?ala byt omezována ve ?kolství a od roku 2020 by se mělo podle plánu loty?ské vlády na v?ech st?edních ?kolách v Loty?sku vyu?ovat pouze v loty?tině. U? v roce 2019 vypukl skandál s otev?enou rusofobií v nově za?azené literatu?e pro povinnou ?etbu na základních ?kolách (román G. Janovskise).

Dal?í národnostní men?iny p?edstavují/2011/ Bělorusové (3,3 %), Ukrajinci (2,2 %), Poláci (2,2 %), Litevci (1,2%), Romové (2014: 5.594 lidí = 0,3 %). Kdysi velké komunity ?id? (2014: 5.402 lidí = 0,3 %) a Němc? (2014: 2.886 lidí = 0,1 %) jsou ji? zcela marginalizovány. Dal?í jsou : Estonci (2014 : 1.882 lidí = 0,1 %) a po?ád je?tě i Livonci (2014 : 171 osob, ostatní - 2014 - celkem 2,7 %). Podle s?ítání lidu v carském Rusku z roku 1897 na území dne?ního Loty?ska ?ilo 68,3 % Loty??, 12 % Rus?, 7,4 % ?id?, 6,2 % baltskych Němc? a 3,4 % Polák?.

Ve městech ?ije zhruba 70 % populace, na venkově 30 %. P?ízna?ná je velmi nízká porodnost (1,17 dítěte na matku v roce 2010) a z toho vyplyvající rychly úbytek obyvatelstva. Mezi lety 1989 a 2011 se po?et obyvatel sní?il o alarmujících 600 tisíc (22,5 %). Na tomto poklesu obyvatelstva se vyrazně projevuje také emigrace, p?i?em? mezi její nejvyznamněj?í cíle pat?í Irsko (48 031 Loty?? k roku 2011) a Velká Británie (39 000 Loty?? k roku 2011). V některych městech Loty?i netvo?í vět?inu. K takovym pat?í i hlavní město Riga, dále Daugavpils nebo Rēzekne.

Ri?sky dóm

V zemi neexistuje ?ádné vyrazně dominantní nábo?enství. Největ?í zastoupení (?ísla se vztahují k roku 2003) mají luteráni (Loty?ská církev) (cca 556 000), následují ?ím?tí katolíci (430 000) - roku 2023 měly Diecéze Jelgava/vznikla 2.prosince1995, Diecéze Lijepaja/vznik: 8.května1937, Diecéze Rezekne-Aglona/vznik:2.prosince1995 a Arcidiecéze Riga/vznik:25.?íjna1923 povy?ením z diecéze vzniklé 22.9.1918 dohromady 363.920 vě?ících ve 251 farnostech, kde p?sobilo celkem 142 diecézních+?eholních kně?í, 4 stálí jáhni(v?ichni v ri?ské arcidiecézi),29?eholník?-brat?í a 94 ?eholnic) a pravoslavní (350 000). V procentuálním vyjád?ení luteráni p?edstavují 34,2 % populace, katolíci 24,1 % a pravoslavní 17,8 %. Podle vyzkumu Eurobarometru z roku 2010 je 11 % obyvatel jasnymi ateisty. 21 procent obyvatel se nehlásí k ?ádné církvi. Dle s?ítání z roku 2011 se 416 obyvatel hlásí k judaismu a 319 k islámu.

Zvlá?tním rysem demografické situace v Loty?sku je velká po?etní p?evaha ?en nad mu?i. V roce 2015 ?ilo v Loty?sku 0,85 mu?e na jednu ?enu. Je to dané tím, ?e mezi pr?měrnym věkem do?ití loty?skych mu?? a ?en je vy??í rozdíl ne? v jinych zemích – ?eny ?ijí v pr?měru o 9,2 roku déle. V EU je p?itom pr?měr del?ího ?ivota ?en 5,5 roku (vět?í ne? v Loty?sku je v EU tento rozdíl jen v Litvě: 9,9 roku). P?evaha ?en je tedy tvo?ena p?evá?ně věkovymi kategoriemi nad 70 let. Naopak do 39 let věku mají v populaci p?evahu mu?i, proto?e těch se rodí v Loty?sku více ne? ?en.

V roce 2017 byla st?ední délka ?ivota v Loty?sku 74,7 roku, co? v ?eb?í?ku do?ití zna?ilo 85. místo. Bylo to velmi podobné jako v Litvě, kde st?ední délka ?ivota ?inila 74,8 roku (81. místo), ov?em kupodivu nikoli jako v Estonsku, kde byla znatelně vy??í: 77,7 roku (41. místo). Pro srovnání v ?esku byla 78,9 roku (35. místo), v USA 79,5 roku (33. místo).

Kultura

Literatura

Související informace naleznete také v ?lánku Loty?ská literatura.

Spisovatel Rainis

V Loty?sku se zachovala mimo?ádně silná folklórní tradice lidovych písní, které se nazyvají dainy. Na rozdíl od dain litevskych se nepodobají slovanskym písním a mají z?ejmě jiné ko?eny. Jde vět?inou o ?ty?ver?í s náměty z rolnického ?ivota. Celkovy po?et dochovanych dain je 1,2 milionu, co? nemá v indoevropskych jazycích naprosto obdoby. Obzvlá?? p?i vědomí, ?e Loty?? je asi 1,5 milionu - dá se tedy ?íci, ?e tak?ka na ka?dého Loty?e p?ipadá jedna daina.

Aspazija

V 19. století za?alo loty?ské národní obrození. Nejvyznamněj?í osobností druhé obrozenecké generace, tzv. mladoloty?? (jaunlatvie?i), byl Andrejs Pumpurs, autor národního eposu Lā?plēsis (Trhající medvědy), popisující boj siláka s medvědíma u?ima proti k?i?ák?m. K mladoloty??m pat?il i Kri?jānis Barons, ktery sesbíral 218 tisíc dain, Atis Kronvalds ?i básník Juris Alunāns.

Zakladatelem moderní loty?ské poezie je Rainis (vlastním jménem Jānis Pliek?āns). Literárně ?inná byla i jeho man?elka Aspazija. Aleksandrs ?aks je vnímán jako první ?městsky“ loty?sky básník. Moderní próze vystavěl v Loty?sku základy Rūdolfs Blaumanis. V mezivále?ném období na něj navázal komunisticky orientovany Vilis Lācis, ktery se stal nejp?ekládaněj?ím loty?skym autorem v?ech dob.

Vyraznou osobností loty?ského literární exilu po sovětské okupaci byl An?lavs Eglītis. Z těch, kdo z?stali doma, to byl básník Imants Ziedonis a básní?ka Vizma Bel?evica.

Vizuální umění

Obraz Vilhelmse Purvītise

Mezi vytvarnymi umělci vynikli socha?i Kārlis Zāle, autor Pomníku svobody v Rize, ?i socha?ka Věra Muchinová tvo?ící ve stylu socialistického realismu. Jejím nejslavněj?ím dílem je monumentální souso?í Dělník a kolchoznice (1937) vytvo?ené pro mezinárodní vystavu v Pa?í?i (nyní instalované v Moskvě). Z loty?skych malí?? pat?í k nejznáměj?ím Vilhelms Purvītis, z fotograf? Philippe Halsman, ktery emigroval do Spojenych stát?. Tam se prosadil i vyznamny p?edstavitel abstraktního expresionismu Mark Rothko.

Legendární sovětsky filmovy re?isér Sergej Michajlovi? Ejzen?tejn se narodil v Rize. Byl synem secesního architekta Michaila Osipovi?e Ejzen?tejna, ktery vyznamnym zp?sobem ovlivnil vzhled st?edu loty?ského hlavního města. Z Daugavpilsu pocházel herec Solomon Michoels, p?edseda ?idovského antifa?istického vyboru během druhé světové války, ktery po válce upadl v nemilost u Josifa Vissarionovi?e Stalina, ktery ho nakonec nechal zavra?dit. V sovětském filmu se prosadili here?ka Vija Artmane a komik Arkadij Rajkin. V zámo?í se proslavila here?ka Ksenia Solo, známá ze seriál? Změna je ?ivot nebo Orphan Black.

Architektura

D?m ?ernohlavc?, vlevo Kostel svatého Petra

Na seznam Světového dědictví UNESCO bylo zapsáno historické centrum Rigy. A to p?edev?ím díky stavbám jako je prosluly D?m ?ernohlavc?, postaveny v první t?etině 14. století pro bratrstvo ?ernohlavc?, co? byl cech svobodnych německych kupc? v Rize, Ri?sky zámek, a ?ada sakrálních staveb. Mezi nejvyznamněj?í z nich pat?í Ri?sky dóm, je? je jedním z největ?ích evangelickych chrám? v Pobaltí, Kostel svatého Petra, Katedrála svatého Jakuba, z pravoslavnych pak Chrám Kristova narození. K nejvyznamněj?ím barokním památkám pat?í zámek Rundāle a zámek Jelgava. Historismus nejlépe reprezentuje budova Loty?ského národního divadla v Rize. Ze sovětské éry pat?í k vyjime?nym stavbám Ri?ská rozhlasová a televizní vě?, nejvy??í vě? v Evropské unii, a budova Loty?ské akademie věd. Symbolem moderní architektury je p?edev?ím budova Loty?ské národní knihovny zvaná té? Zámek světla. Navrhl ji Gunnar Birkerts, americky architekt loty?ského p?vodu.

Hudba

Gidon Kremer

Klasiky loty?ské hudby jsou Jāzeps Vītols, Alfrēds Kalni??, Kārlis Baumanis a Emīls Dārzi??. Vyznamnymi hudebními skladateli sou?asnosti jsou Raimonds Pauls a Pēteris Vasks.

Slavnym houslistou a dirigentem byl Gidon Kremer, viloncellistou Mischa Maisky. Jako dirigent získal mezinárodní věhlas zejména Mariss Jansons, v sou?asnosti také Andris Nelsons. Jako operní pěvkyně se na za?átku 21. století i v zahrani?í prosadily mezzosopranistka Elīna Garan?a a sopranistka Kristīne Opolaisová. Elektronicky hudebník DJ Lethal (Leors Dimants) proslul svou spoluprací se skupinou Limp Bizkit. Jedním z nejslavněj?ích baletních tane?ník? v?ech dob se stal rodák z Rigy, sólista ruského p?vodu Michail Bary?nikov.

Podobně jako v dal?ích baltskych zemích mají v zemi velkou tradici písňové festivaly. Ten nejvyznamněj?í, Loty?sky písňovy a tane?ní festival (Vispārējie latvie?u Dziesmu un Deju svētki) se koná od roku 1873, obvykle v pětiletych cyklech. Spolu s dal?ími pobaltskymi festivaly byl zapsán na seznam nehmotného světové kulturního dědictví UNESCO. Nejvyznamněj?í hudební scénou je Loty?ská národní opera.

Kuchyně

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Loty?ská kuchyně.

?itny chléb rupjmaize

Národním jídlem je nasládly ?itny chléb (rupjmaize), ktery se ?iroce vyu?ívá, dokonce i k p?ípravě zmrzliny. Také polévka se va?í z tohoto chleba, nazyvá se maizes zupa a je zajímavé, ?e se do ní dává ovoce. Také nejznáměj?í dezerty jsou z tohoto chleba, a? u? je to sklandrausis s bramborovou nebo mrkvovou náplní, nebo rupjmaizes kartojums podávany se ?leha?kou a ovocem. Za národní jídlo lze ozna?it také místní variantu bramborák? (kartupe?u pankūkas). Stejně jako v ostatních baltskych zemích jsou oblíbené pala?inky (pankūkas), pelmeně, pirohy (pīrādzi?i) a bor??. ?astym dochucovadlem (?i spí?e zjemňovadlem chuti) je zakysaná smetana (skābais krējums), zakysané mléko (rūgu?piens) nebo tvaroh (biezpiens). Kefír se dokonce prodává i v restauracích jako nealkoholicky nápoj. Loty?ská kuchyně pou?ívá hodně masa, nejbě?něj?í je maso vep?ové (oblíbenou specialitou je vep?ové v aspiku zvané cūkga?as galerts) a vyrobky z něj, klobásy a sádlo. Loty?i také vyu?ívají Baltské mo?e a konzumují nalovené ryby, sledě, ?proty nebo mo?ské ?tiky. Nejpou?ívaněj?í zeleninou jsou brambory. Oblíbená jsou jídla z hrachu, nap?íklad hrách se slaninou (pelēkie zici) nebo hrachové kuli?ky (zir?u pikas). P?íli? se nepou?ívá ko?ení a jídl?m se ponechává jejich p?írodní chu?. Dosti oblíbeny je kysel. Nejoblíbeněj?ím nápojem je pivo. Místní specialitou je Ri?sky ?erny balzám, tradi?ní ho?ky alkoholicky likér vyráběny z 24 druh? místních rostlin. Vyrábí se od roku 1752 a prodává v hliněnych lahvích. Obvykle má 45 % alkoholu.

Věda

Juris Hartmanis

V Rize se narodil nositel Nobelovy ceny za chemii Wilhelm Ostwald, stejně jako pr?kopník raketové techniky a kosmonautiky Friedrich Zander. Mstislav Keldy? byl jedním z hlavních teoretik? sovětského kosmického programu a blízkym spolupracovníkem Sergeje Koroljova. Tzv. Walden?v zvrat objevil chemik Paul Walden. Presti?ní Turingovu cenu získal roku 1993 informatik Juris Hartmanis. Odborníkem na spektroskopii byl Anatole Abragam.

V sociálních a humanitních vědách vynikl ri?sky rodák a politicky filozof Isaiah Berlin, filozof a kritik idealismu Nicolai Hartmann a také sociolingvista Max Weinreich. V Loty?sku se narodil i psycholog Oswald Külpe.

Nejstar?í a největ?í vysokou ?kolou v Loty?sku je Latvijas Universitāte. K roku 2019 měla tato ve?ejná vysoká ?kola t?ináct fakult a studovalo na ní okolo 28 000 student?. Je jedinou loty?skou vysokou ?kolou za?azenou do ?eb?í?ku nejkvalitněj?ích ?kol QS World University Rankings (k roku 2021), a to na 801.–1000. místo na světě.

Sport

První olympijské zlato pro samostatné Loty?sko vybojoval gymnasta Igors Vihrovs na olympijskych hrách v Sydney roku 2000. Cyklista BMX Māris ?trombergs vybojoval dokonce dvě zlaté olympijské medaile (2008, 2012). ?tvrté zlato do sbírky moderního Loty?ska p?idal ?ty?bob na olympiádě v So?i roku 2014. Páté pak reprezentanti v 3x3 basketbalu, p?i olympijské premié?e této disciplíny. I mezivále?né Loty?sko se zú?astňovalo olympijskych her. V?bec první medaili, st?íbrnou, p?ivezl chodec Jānis Dali?? z her v Los Angeles roku 1932. Loty?ská chodecká ?kola měla dobry zvuk i později (Adalberts Bubenko, Aigars Fadejevs).

Elvīra Ozoli?a

Loty??tí sportovci ov?em sbírali medaile i v dresu Sovětského svazu, vyhlá?ená byla zvlá?tě loty?ská o?těpa?ská ?kola – zlato brali o?těpa?i Inese Jaunzeme (1956), Elvīra Ozoli?a (1960), Jānis Lūsis (1968) a Dainis Kūla (1980). (V nové é?e o?těpa?skou pochodeň p?evzali nap?íklad Vadims Vasi?evskis, st?íbrny z Athén 2004, ?i Ainārs Kovals, st?íbrny z Pekingu 2008). V ostatních disciplínách triumfovali jako reprezentanti SSSR sáňka?ka Věra Zozuljová (1980), jachta? Aleksandrs Muzi?enko (1980), bobista Jānis ?ipurs (1988), st?elec Afanasijs Kuzmins (1988) ?i kanoista (a později politik) Ivans Klementjevs (1988). ?ada Loty?? se podílela i na sovětskych úspě?ích v kolektivních sportech, nap?íklad volejbalista Ivans Bugajenkovs má hned dvě zlata (1964, 1968), stejně jako basketbalistka Uljana Semjonovová (1976, 1980).

Basketbal má v Loty?sku velkou tradici; ji? v roce 1935 loty?ská reprezentace vyhrála mistrovství Evropy, roku 1939 pak získala st?íbro. Trojnásobnym mistrem Evropy se stal v sovětském dresu Jānis Krūmi?? ?i Valdis Mui?nieks, mistrem světa Valdis Valters, olympijskym vítězem Igors Miglinieks. V NBA se prosadili Andris Biedri?? nebo Kristaps Porzi??is. Klub ASK Rīga t?ikrát vyhrál euroligu mu?? (1958, 1959, 1960), TTT Riga dokonce osmnáctkrát euroligu ?en (1960–1962, 1964–75, 1977, 1981, 1982). Anete Jēkabsone-?ogotaová byla v roce 2007 vyhlá?ena nejlep?í basketbalistkou Evropy. Mezi nejlep?í kluby v Loty?sku pat?í BK Ventspils a VEF Rīga.

V bráně Artūrs Irbe

Stejně populární je lední hokej. Loty?i pat?í k lep?ím světovym tym?m, jsou známí svojí nevyzpytatelnou hrou, pomocí které doká?ou porazit i favorizovaněj?í tymy. Dvojnásobnym mistrem světa z ?as? SSSR je hokejovy branká? Artūrs Irbe, dokonce trojnásobnym pak Helmuts Balderis. Sandis Ozoli?? je vítězem Stanleyova poháru s Colorado Avalanche (1996). Dvanáct sezón v NHL strávil Kārlis Skrasti??, ktery 7. zá?í 2011 zahynul p?i letecké nehodě v Jaroslavli spolu s dal?ími 37 tymovymi kolegy p?i letu k prvnímu zápasu sezóny 2011/2012 KHL. V NHL se prosazuje Zemgus Girgensons nebo jeden z nejtalentovaněj?ích mladych branká?? Elvis Merzlinkis, celkově hrálo NHL p?es 40 loty?skych hokejist?. Jeden loty?sky klub, Dinamo Riga, hrál v sezonách 2008 a? 2022 KHL poté na konci základní ?ásti z d?vodu ruské agrese na Ukrajině odstoupil. Loty?sko t?ikrát po?ádalo Mistrovství světa v ledním hokeji a to v roce 2006 a 2021 a 2023. Největ?ím úspěchem Loty?ské reprezentace je zisk bronzové medaile na světovém ?ampionátu v roce 2023. Loty??tí hokejisté hrávají pravidelně i v ?eskych soutě?ích.

Daugavas stadions

Fotbalová reprezentace dosáhla největ?ího úspěchu v roce 2004, kdy? se poprvé ve své historii probojovala na závěre?ny turnaj mistrovství Evropy., Dokázala zde remizovat s Německem, ale o postup ze skupiny ji p?ipravila prohra s ?eskym vyběrem. Jejím domácím stánkem je od rekonstrukce v roce 2018 Daugavas stadions v Rize. Loty?ská fotbalová liga se jmenuje Virsliga. Nejlep?ím loty?skym tymem byvalo Skonto Riga, ov?em klub roku 2016 zkrachoval. Nahradil ho novy klub Riga FC. Také klub FK Liepājas Metalurgs zbankrotoval, nahradil ho FK Liepāja. K nejúspě?něj?ím klub?m pat?í i FK Ventspils, ktery si zahrál základní skupinu Evropské ligy (2009/10). Jedinym loty?skym klubem, ktery v minulosti hrával nejvy??í sovětskou ligu, byl Daugava Riga, ten ov?em zanikl roku 1990.

Jelena Ostapenková

Loty?sko se m??e spoléhat na kvalitní ?ensky tenis, ve světovém ?eb?í?ku WTA je zastupováno dvěma ?enami v první desítce: Anastasia Sevastovová je světová devítka, Jelena Ostapenková v roce 2017 vyhrála French Open a její nejlep?í umístění v ?eb?í?ku WTA je 5. místo. úspě?ny je i loty?sky fedcupovy tym. Nejúspě?něj?ím loty?skym mu?skym tenistou je Ernests Gulbis, pravidelny ?len první tenisové desítky.

Loty?sko je úspě?né i v biatlonu. Andrejs Rastorgujevs, pat?ící mezi nejrychlej?í závodníky, je dr?itelem několik medailí, jeho nejlep?í celkové umístění ve Světovém poháru je 10. místo. Také Baiba Bendiková, medailistka z mistrovství Evropy, se pravidelně umis?uje v první desítce.

?achistovi Michailu Talovi se p?ezdívalo ?aroděj z Rigy. V Rize se narodil i p?edstavitel ?achové moderny Aaron Nimcovi? ?i ?achista Alexej ?irov. Mairis Briedis je profesionálním mistrem světa v boxu.

Odkazy

Reference

V tomto ?lánku byl pou?it p?eklad textu z ?lánku Latvia na anglické Wikipedii.

Literatura

• DEJMEK, Jind?ich. Loty?sko. Praha: Libri, 2010. ISBN 978-80-7277-481-4. 
• ?VEC, Lubo?. Dějiny Pobaltskych zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-154-9. 

Související ?lánky

• Loty?ská osvobozenecká válka (1918–1920)
• Státní symboly Loty?ska
• Politicky systém Loty?ska

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Loty?sko na Wikimedia Commons
• Pr?vodce Loty?sko ve Wikicestách
• Slovníkové heslo Loty?sko ve Wikislovníku

• Loty?sko na OpenStreetMap
• ?esko-loty?sky spolek Archivováno 18. 8. 2004 na Wayback Machine.
• Loty?sko – Cestopis, fotografie, mapy a informace
• Informace o Loty?sku na serveru Evropské komise
• Latvia (2011) [online]. Freedom House [cit. 2025-08-06]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-06. (anglicky) 
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Latvia Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2025-08-06]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-06. (anglicky) 
• Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: Latvia [online]. U.S. Department of State, 2025-08-06 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Latvia [online]. Rev. 2025-08-06 [cit. 2025-08-06]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-06. (anglicky) 
• Zastupitelsky ú?ad ?R v Rize. Souhrnná teritoriální informace: Loty?sko [online]. Businessinfo.cz, 2025-08-06 [cit. 2025-08-06]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-06. 
• BATER, James H, a kol. Latvia [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Autoritní data

Biblio: c08becbc-31e5-48c5-8c76-80899bc99154 NKC: ge128512 BNE: XX452762 BNF: cb119455515 (data) GND: 4074187-4 HDS: 006628 ISNI: 0000 0001 2151 8114 KulturNav: 72e1b2be-1a34-4afe-8761-d60986c256d7 LCCN: n80150219 LNB: 000040378 MBAREA: 66eb3e73-d69e-3581-9a23-a73b4c64c8dd NARA: 10045234 NDL: 00569322 NLI: 987007564312905171 SUDOC: 032618697 UKPARL: HiohwKpG VIAF: 237710820 WorldCat Entities: E39PBJkHq9jXxgkrpmbV4KjDMP

Portály: Loty?sko